Roční náklady státu spojené s konzumací alkoholu činí 59,13 miliardy korun, což například v roce 2016 odpovídalo 1,25 procenta HDP. Vyplývá to ze studie neziskové organizace Institut pro zdravotní ekonomiku (iHeta), jejíž vypracování zadal úřad vlády. Ke snížení spotřeby alkoholu by podle autorů studie mohl vést zákaz či omezení reklamy na alkohol.
„Více než milion Čechů je ohroženo závislostí na alkoholu,“ uvedl na tiskové konferenci o společenských nákladech konzumace alkoholu hlavní řešitel studie Tomáš Mlčoch s tím, že Česko patří v rámci OECD mezi země s nejvyšší spotřebou.
Zdroj: iHeta
Podle autorů studie, která vznikala na základě analýzy dat z roku 2016 dva roky, činí náklady státu spojené s užíváním alkoholu ročně téměř 60 miliard korun. „Například jen zdravotní pojišťovny stojí každoročně nadměrná konzumace alkoholu téměř 13 miliard korun, a to jen v hlavních diagnózách,“ uvádí Mlčoch. Výběr spotřební daně na alkohol přitom dosahuje pouze na 5,5 miliardy korun. Kompletní výsledky by měla iHeta prezentovat ve zprávě na konci ledna.
Nejde přitom jen o náklady spojené se zdravotními dopady. Velkou složku tvoří i ztráta produktivity. Jedná se o absentismus (absence v práci z důvodu konzumace alkoholu) i presentismus (snížená pracovní produkce po užití alkoholu). Právě ztráta pracovní produktivity je s 43,6 procentem nejvýraznějším dopadem užívání alkoholu a pro stát představuje roční náklady ve výši 25,8 miliardy korun. Mezi další nákladové položky patří například výdaje za dopravní nehody či náklady spojené s trestnou činností.
Náklady konzumace alkoholu:
Zdroj: iHeta
Autoři studie na základě třiceti druhů navrhovaných intervencí z odborné literatury připravili deset doporučení, která by mohla vést ke snížení spotřeby alkoholu v Česku. Nejvhodnější je podle nich zákaz či omezení reklamy na alkohol, která má prokazatelný vliv na zvyšování konzumace a zvlášť silný dopad má na mladé a dospívající. Odborníci tvrdí, že restrikce reklamy by při relativně snadném zavedení do praxe přinesla vysokou účinnost.
Dalším doporučením tvůrců studie je vyšší zdanění alkoholu, především tichého vína. Vycházejí ze statistik, podle nichž se při zdražení alkoholu o deset procent snížila jeho konzumace o 4,4 procenta. „Proti takovému řešení by ale nejspíš protestovali konzumenti i výrobci,“ uvědomuje si Mlčoch.
Mezi další doporučení ke snížení spotřeby alkoholu patří například identifikace rizikových konzumentů spojená se stručnými radami lékařů či zvýšení kontrol alkoholu za volantem a okamžité odebrání řidičského průkazu při pozitivním testu na alkohol. Kromě toho i farmakologické intervence, osvětové programy, omezení prodejní doby alkoholu nebo zveřejnění údajů o kalorických hodnotách alkoholického nápoje na etiketě. Nepřímým doporučením je i snaha o regulaci kouření, které je s konzumací alkoholu často přímo spojené. Způsobem intervence, které autoři naopak nedoporučují, je například omezení slevových akcí na alkohol.
Problémových uživatelů drog je 48 tisíc. Stále populárnější jsou opioidy
Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové by se měla doporučení zavést komplexně a ne jednotlivě. Výsledky studie chce zohlednit i v národní protidrogové strategii pro další roky. Návrh na změnu zákona o reklamě se chystá podat na ministerstvo kultury.
Cesta ke snížení spotřeby alkoholu vede podle Vedralové například přes častější intervence lékařů, kteří by pacientům měli více zdůrazňovat možné dopady nadměrné konzumace alkoholu. Jako rizikovou hranicí vidí dvě velká piva denně či čtyři decilitry vína u mužů, u žen pak zpravidla polovinu množství. „Žádná dávka alkoholu ale není bezpečná,“ dodává.
Dále čtěte:
