Obor geoinženýrství budí v řadě lidí minimálně pochybnosti. Jedním z témat, jimiž se zabývá, je i možnost umělého chlazení Země aerosolem rozptýleným v atmosféře. Aktuální studie amerických geoinženýrů odmítá obavy, že by umělé ochlazení atmosféry nebezpečně změnilo počasí ve formě srážek a bouří. Musí se ale správně vypočítat dávka aerosolu, která má sluneční záření ovlivnit.
Oteplování Země by bylo možné snížit na polovinu, pokud by se ve správném množství použily aerosoly ve stratosféře, jež by odrážely sluneční paprsky. Správně provedený geoinženýrský postup by neměl mít vliv na počasí ani klima, tvrdí vědci z americké Harvardovy univerzity, kteří svou studii zveřejnili v odborném časopise Nature Climate Change.
Profesor aplikované fyziky David Keith, který je jedním z autorů studie, tvrdí, že předchozí studie solárního geoinženýrství se zaměřily na plnou kompenzaci oteplování Země. „Tato studie udělala velký krok k využití klimatických proměnných a došla k závěru, že žádný z regionů na Zemi by neměl horší dopady. I když stále zůstávají nezodpovězené otázky, klimatické modely naznačují, že by geoinženýring mohl přinést výhody,“ zdůraznil Keith.
Výzkumníci se soustředili na teplotní a srážkové extrémy, dostupnost vody a intenzitu tropických bouří. Správná míra umělého ochlazení Země by měla pomoci všem regionům. Vedoucí studie Peter Irvine dodal, že jejich výzkum zpochybňuje předchozí studie, které přisuzují umělému ochlazení planety pomocí aerosolů negativní dopady pro vybrané regiony.
Keith nicméně pro britský Guardian vysvětlil, že jejich zjištění neznamená, že je možné již nyní například aerosol oxidu siřičitého vypouštět ve stratosféře. „Opravdu bych byl proti tomu, abychom to provedli nyní. Stále v této oblasti panuje mnoho nejistoty,“ řekl. Nejdůležitější na studii je ale to, že existuje možnost, kterou se dají snížit klimatická rizika.
Část vědců ale tvrdí, že hlavním problémem v boji s klimatickými změnami je nárůst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, kterou je stejně potřeba snižovat poklesem produkce skleníkových plynů. Proti umělému ochlazení Země pomocí aerosolů se staví profesor geofyziky a klimatolog Alan Robock z Rutgersovy univerzity v New Jersey. Podle něj je použití aerosolů ve stratosféře příliš komplexní záležitostí a je rizikové.
Navíc by takové řešení bylo i velmi finančně nákladné, v řádu stovek miliard dolarů ročně. Takový postup vyvolává i etické otázky, zda má člověk právo tímto způsobem ovlivňovat klima a počasí. „Bylo by ovlivňování slunečního záření více nebezpečné nebo méně nebezpečné (než klimatické změny),“ klade si otázku Robock s tím, že stále nemají odborníci dost informací, aby mohli kvalifikovaně rozhodnout.
Dále čtěte:
Češi, ropáci Evropy. Špinavější města má už jen Polsko
Blahodárný smog? Znečištěné ovzduší nad Asií zpomaluje globální oteplování
Jak zastavit oteplování: vesmírné zrcadlo a další šílené plány
Stát v ochraně ovzduší selhává, tvrdí advokáti ženy, která žaluje ministerstvo kvůli rakovině plic
