Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) dnes vydal varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei Technologies a ZTE Corporation. Používání těchto prostředků podle úřadu představuje bezpečnostní hrozbu. Huawei v prohlášení tvrzení kategoricky odmítla. Ministerstva, která přístroje těchto firem používají, by nyní uvítaly metodický pokyn, jak dále postupovat.
„K vydání tohoto varování nás vedly naše poznatky včetně poznatků z činnosti našich bezpečnostních partnerů a také zjištění našich spojenců. Hlavním problémem je právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí. Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu,“ uvedl ředitel NÚKIB Dušan Navrátil.
Huawei úřad vyzvala, aby místo pošpiňování její reputace předložil fakta. Kybernetická bezpečnost podle mluvčí Huawei v České republice Magdy Teresy Partyky je, a vždy byla, hlavní prioritou firmy a má dostatek prokazatelných zkušeností v Česku a po celém světě, které potvrzují, že její výrobky a řešení jsou bezpečné.
Věc dnes podle premiéra Andreje Babiše (ANO) projednávala vláda v utajeném režimu. „Je to pro nás překvapení, že úřad vydal to stanovisko. Jsou tam některé věci, které nejsou úplně domyšlené, mohou mít dopad na naši zemi,“ uvedl. Podle mluvčího NÚKIB Radka Holého ale musí úřad bezprostředně jednat způsobem, který zohledňuje závažnost hrozby. „NÚKIB dnes použil tzv. varování, které představuje nejmírnější možnou reakci podle zákona o kybernetické bezpečnosti a které má charakter zejména preventivní a informační,“ sdělil mluvčí.
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) postupoval NÚKIB podle zákona. „Každý správce kritické infrastruktury je povinen k tomuto varování přihlédnout,“ konstatoval. Připustil, že technologie obou firem využívá i vnitro. „Očekávám, že NÚKIB sdělí, jak dále postupovat,“ uvedl. Zmapovat situaci už nechal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Bude záležet, jak se to vyhodnotí, ale za mě mohu říct, že v tomto směru udělám opatření, aby je nepoužívali,“ řekl na dotaz novinářů, zda je udržitelné, aby někteří důstojníci armády užívali aparáty Huawei. Podobné kroky podle Metnara učiní i další ministerstva.
České úřady řeší, co s rizikovými telefony Huawei. Používají je úředníci z obrany i vojáci
Huawei Technologies je po jihokorejském Samsungu druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě a největším dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro české operátory. Zařízení Huawei podle serveru Denik N používají vedle některých ministerstev také například Správa Pražského hradu, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Správa železniční dopravní cesty nebo společnost Lesy ČR. Podle mluvčí největšího českého provozovatele telekomunikačních sítí CETIN Terezy Gálikové tvoří technologie Huawei pouze menší část infrastrutury.
NÚKIB varování vydal i z toho důvodu, že Čína na území Česka aktivně prosazuje své zájmy včetně provádění zpravodajských aktivit vlivového i špionážního charakteru, jak podle webu dokládají výroční zprávy bezpečnostních služeb za rok 2017.
Spolupráci s Huawei zakázaly či omezují také některé další západní země, obávají se toho, že její výrobky mohou obsahovat špionážní software. Firma se do potíží dostala už v roce 2012, kdy zpráva tajných služeb pro americký Kongres ukázala, že čínské firmy jako Huawei a ZTE jsou úzce spojené s čínskou armádou, která koordinuje kybernetickou špionáž vůči USA. Od letoška mají v USA zakázáno používat techniku Huawei a ZTE státní úředníci a jejich přímí spolupracovníci. Zákaz přístupu Huawei do 5G mobilní sítě už vydaly Nový Zéland, Austrálie či Japonsko, Británie Huawei pustí pouze do „okrajových“ částí sítě.
Produkty a služby Huawei jsou dostupné ve více než 170 zemích a využívá je třetina světové populace. V České republice má společnost velké plány. Do roku 2022 firma hodlá v Česku investovat 360 milionů dolarů (8,64 miliardy Kč) a vytvořit nepřímo více než 4000 nových pracovních míst.
Dále čtěte:
