Sobotních protestů spojovaných s hnutím takzvaných žlutých vest se po celé Francii zúčastnilo 136 tisíc lidí. Dnes o tom podle agentury AFP informovalo ministerstvo vnitra. Policisté při demonstracích, které se konaly čtvrtou sobotu v řadě, zadrželi 1723 lidí.
Především v Paříži v panovala mimořádná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo na osm tisíc policistů, kteří během potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Radikálové zapálili několik aut, snažili se stavět barikády. Více než 70 lidí utrpělo podle agentury AP zranění. Přes 1080 osob policie zadržela.
Dnes se ve francouzské metropoli uklízí a život se dostává do normálních kolejí. Památky, jako je Eiffelova věž nebo Vítězný oblouk, které zůstaly v sobotu z bezpečnostních důvodů zavřené, znovu přivítají návštěvníky. Obchody, které padly za oběť rabujícím radikálům, sčítají škody a opravují rozbité výlohy. Odklízení následků nepokojů komplikuje vichr a déšť.
Sobotní násilnosti v Paříži nedosáhly takových rozměrů jako o týden dříve, kdy po nich zůstalo 130 lidí zraněných, stovky zadržených a značné materiální škody. Policie před tímto víkendem zaujala novou taktiku: posílila svoji přítomnost v ulicích, násilnosti tlumila hned v počátcích a neváhala se zadržováním výtržníků a už předem kontrolovala batohy a tašky lidí mířících na demonstraci. Večer jim na twitteru „za odvahu a mimořádnou profesionalitu“ poděkoval prezident Emmanuele Macron, který ale od začátku protestů nevystoupil před veřejností. Zásadní projev chystá na příští týden.
Přečtěte si komentář Pavla Párala:
Zelená, nebo žlutá
Hnutí takzvaných žlutých vest vzniklo na protest proti zvyšování daní na pohonné hmoty. Lidé, kteří se k demonstracím přidávají, jsou ale také rozčilení kvůli stagnujícím příjmům a rostoucím životním nákladům. Macronova vláda tento týden od zvyšování daní na benzín a naftu ustoupila, protestující přesto žádají další ústupky. Někteří z nich mu vytýkají, že nerozumí problémům běžných lidí a nazývají ho „prezidentem bohatých“.
Současná vlna pouličních protestů, která se rozlila po celé Francii a rozšířila se i do Belgie a Nizozemska, je nejsilnější od roku 1968. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.
Přečtěte si také:
