Odvolací pražský vrchní soud dnes potvrdil vinu Davida Ratha v takzvané první větvi jeho korupční kauzy. Bývalý hejtman Středočeského kraje půjde na 7 let za mříže. Rozsudek je pravomocný. Rath, který k soudu nepřišel, s rozsudkem nesouhlasí, považuje ho za nespravedlivý a bude se dále bránit právními prostředky, "klidně až ke štrasburskému soudu".
Soud také rozhodl o tom, že se na manipulacích s výběrovými řízeními na zakázky kraje podíleli bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr. Mají si odpykat šestiletý trest.
Za zmanipulované zakázky Středočeského kraje půjde bývalý středočeský hejtman David Rath na sedm let do vězení. Pražský vrchní soud mu zároveň uložil desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působit v samosprávě. Odvolací senát snížil bývalému politikovi původní trest, podle kterého měl za mřížemi strávit 8,5 roku. Jde o první pravomocný verdikt od Rathova zadržení v květnu 2012.
Podle Ratha vrchní soud konstatoval, že nešlo o korupci, ale o poškozování zájmů Evropské unie. „Cítím se být hrdý na to být odsouzen za poškozování zájmů Evropské unie, protože je to obdoba, jak naši předci byli odsuzování za poškozování zájmů třetí říše. Myslím si, že takovéto paragrafy vůbec do normální demokratické země nepatří,“ řekl Rath na tiskové konferenci v Hostivici. Kdyby podle něj byla kvalifikace případu od začátku taková, jako uznal dnes vrchní soud, tak by nemohl být ve vazbě rok a půl.
Sedmileté vězení považuje za nepřiměřené tvrdé a exemplární. Je podle něj patrné, že vrchní soud podlehl tlaku veřejnosti a politiků. „Považuji to za nespravedlivé a neodpovídající,“ dodal. V zakázce na buštěhradský zámek prý nic nezákonného nekonal a je zvědavý, o jaké důkazy soud opře své rozhodnutí. Rath necítí, že by u buštěhradské zakázky udělal cokoli špatně, naopak učinil kroky, které ji zlevnily o 40 milionů korun. Přístup vrchního soudu nicméně ocenil, byl podle něj o něco méně nespravedlivější než v případě krajského soudu. „Jestli máte být (ve vězení) osm a půl let, nebo sedm let, je to v podstatě totéž,“ uvedl s úsměvem.
Považujete trest 7 let odnětí svobody pro Davida Ratha za přiměřený?
Bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra poslal vrchní soud na šest let do vězení. Každý má také zaplatit 15 milionů korun a nebude smět působit v řídících orgánech společností. Podle odvolacího senátu žádali úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali Rathovi.
V kauze bylo kromě bývalého hejtmana obžalováno dalších deset lidí. Také je soud uznal vinnými.
Pravomocný verdikt padl sedm let od Rathova zadržení policií. Bývalého politika zatkli kriminalisté v květnu 2012, našli u něho krabici se sedmi miliony korun. Obžaloba v první části Rathovy korupční kauzy se týká přijímání úplatků, uplácení a manipulací s tendry na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici a nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory a středočeských nemocnic. V kauze kromě bývalého hejtmana figuruje dalších deset lidí.
Rathovi uložil prvoinstanční soud trest 8,5 roku vězení. Kottovi dostali o rok méně. Všichni se odvolali, od počátku případu trvají na své nevině. Odvolání podalo také státní zastupitelství, které požaduje propadnutí celého majetku hlavní trojice obžalovaných.
Pražský vrchní soud se případem zabýval podruhé. Stejný prvoinstanční verdikt v roce 2016 zrušil kvůli použití odposlechů. Nejvyšší soud však následně uvedl, že je lze použít jako důkaz.
Sedm let po sedmi letech
Jako lékař dnes třiapadesátiletý David Rath úspěšně rozjel kariéru, nepřehlédnutelný byl také v roli politika. Stihl být ministrem zdravotnictví, zasedal ve Sněmovně, zastával i funkci středočeského hejtmana. Právě působení v čele kraje se mu ale stalo osudným. Za korupční kauzu, spojenou s Rathovým působením v hejtmanské funkci, dnes u pražského vrchního soudu dostal někdejší vysoce postavený politik sedmiletý trest vězení.
Kauza začala před více než sedmi roky, v květnu 2012, kdy jej policie zadržela s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun. Podle vyšetřovatelů to byl úplatek za zmanipulovanou zakázku týkající se opravy buštěhradského zámku. Rath podle obžaloby dostal úplatky i za zasahování do soutěže na nákup vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici. Spolu s nyní manželi Kottovými si do svého zatčení stihli rozdělit 38 milionů korun, z toho Rath dostal 16 milionů.
Bezprostředně po svém zatčení rezignoval Rath na funkci krajského zastupitele (a tím i na post hejtmana) a vystoupil z ČSSD. Poslanecký mandát, jehož se ale odmítl vzdát, mu zůstal až do rozpuštění dolní komory na konci srpna 2013, později se ale ještě snažil domoci se poslaneckých náhrad. Žalobci v kauze obvinili kromě exhejtmana dalších deset lidí. Rath se po propuštění z vazby, kde strávil rok a půl, vrátil k práci ve své lékařské ordinaci ve středočeské Hostivici, kde žije.
Rath se narodil 25. prosince 1965 v Praze, kde vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (1990). Jako internista působil v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, ve Všeobecné nemocnici v Praze i ve Fakultní nemocnici v Motole. Byl odborným asistentem na Interní klinice 2. lékařské fakulty UK v Motole a pracoval v záchranné službě Asociace Samaritánů v Kralupech nad Vltavou. Rovněž působil v rodinné firmě a vykonával i soukromou praxi.
V roce 1995 Rath založil Lékařský odborový klub, v jehož čele se prezentoval jako ostrý kritik situace ve zdravotnictví a organizoval několik lékařských stávek. O tři roky později se stal prezidentem České lékařské komory, kterým zůstal až do svého jmenování ministrem zdravotnictví v listopadu 2005. Na ministerstvo Rath nastoupil v říjnu 2005, kdy se stal prvním náměstkem s pověřením řídit tento úřad. V čele resortu stál politik do září 2006.
Jako lídr pražské kandidátky sociálních demokratů byl Rath v červnu 2006 zvolen do Sněmovny, ve volbách v roce 2010 mandát obhájil a poslancem byl do srpna 2013. Patřil k nejviditelnějším a nejkontroverznějším zákonodárcům ČSSD; hojně vystupoval, přičemž často volil ostrá slova. Jeho výroky se několikrát zabýval sněmovní mandátový a imunitní výbor, v minulosti ho za útočnou rétoriku a údajnou aroganci kritizovali i jeho spolustraníci.
Do zastupitelstva Středočeského kraje byl Rath zvolen v říjnu 2008, v listopadu téhož roku se stal hejtmanem. Jeho působení v čele kraje často kritizovala nejen opozice (především z řad ODS), ale i například starostové středočeských měst a obcí. Kritika na Ratha mířila například kvůli systému přidělování dotací (mimo jiné proto, že řada dotací putovala do Hostivice) nebo kvůli populismu a zneužívání krajských peněz ve prospěch ČSSD.
Rath, který byl v období 2006 až 2012 členem zastupitelstva v Hostivici, prošel několika stranami. Začínal v ODS, kde byl v letech 1991 až 1994. Poté krátce působil ve straně Svobodní demokraté-Liberální strana národně sociální (SD-SLNS; byl i místopředsedou). Nakonec zakotvil v ČSSD, jejímž členem byl v letech 2006 až 2012. Loni se pokoušel za Českou Suverenitu o zastupitelský mandát v Hostivici a senátorský mandát, za stranu bez úspěchu kandidoval i ve volbách od Evropského parlamentu.
Je ženatý, s manželkou Evou, která je rovněž internistka, mají syna. Rath má ještě nemanželského syna s přítelkyní Renatou Horkou; podle médií žil střídavě u manželky a přítelkyně.
Čtěte také: