Zahrada Evropy mizí. Španělsko se mění na poušť

26. 4. 2019

Většina úrodné půdy na Pyrenejském poloostrově kvůli erozi zmizí. Místní zemědělci se snaží tento trend zmírnit, nebo alespoň oddálit. Nicméně již nyní se na jihovýchodě země rozšiřuje poušť. Evropská komise uvedla, že do roku 2100 průměrná teplota ve Španělsku stoupne o více než dva stupně Celsia. To mimo jiné znamená, že je ohrožen vývoz ovoce a zeleniny pro celou Evropu.

Španělsko je totiž často označováno jako ovocný a zeleninový koš Evropy, protože exportuje do zemí EU mnoho druhů ovoce a zeleniny. To se ale v budoucnu může kvůli klimatickým změnám změnit. Již nyní na jihu země bojují zemědělci s extrémním suchem, které společně s větrem přispívá k erozi půdy. Ta vede k tomu, že se zemědělská půda postupně mění v nehostinnou poušť. V následujících dekádách může na Pyrenejském poloostrově zmizet zemědělská půda úplně.

Zpráva Evropského účetního dvora na konci roku 2018 konstatovala, že tři čtvrtiny půdy ve Španělsku je ohroženo erozí půdy a vzniku pouští. V oblasti Murcia to je dokonce 90 procent půdy. Podle Evropské komise je Španělsko silně zranitelné v důsledku klimatických změn, průměrná teplota se tu může do roku 2100 zvýšit o více než dva stupně Celsia.

Problémy potvrdil například farmář Alfonso Chico de Guzmán z regionu Murcia v obci La Junquera. Mnoho lidí se už z obce odstěhovalo kvůli tomu, že zemědělská půda zmizela a z krajiny se stala poušť. On sám se snaží rodinnou farmu o tisíci hektarech zachránit a zabránit erozi půdy.

„Části pozemků jsou již velmi silně erodované, když jsme odstranili horní vrstvu země, narazili jsme na skálu,“ vysvětlil Guzmán.

Zemědělci budoucnosti: francouzský pár živí „zanedbaná minifarma“

Třicetiletý zemědělec převzal hospodářství v roce 2012 a okamžitě se rozhodl, že nebude čekat na podporu vlády, ale začne sám aktivně bránit erozi půdy. Experimentoval s plodinami, má jich více, aby zajistil biodiverzitu. Pěstuje mandlovníky, obiloviny, zeleninu a ovoce. Zavlažuje výhradně dešťovou vodou. Vybudoval pro ni sběrná místa a snaží se, aby nebyla půda bohatá na živiny odplavována.

„Tato metoda ale vyžaduje hodně času a znalostí,“ tvrdí. Takto vedené hospodářství je náročnější než intenzivní hospodaření. Ale vyplácí se, se svými bioprodukty má o 70 procent vyšší výdělek než ostatní farmáři. I přes tato opatření ale ročně přijde o 40 až 50 tun půdy na jeho pozemcích. Kvůli stále větším suchům se v oblasti snižuje zásoba vody ve vodních nádržích, v tomto regionu jsou pouze na 21 procentech běžného stavu.

Český příspěvek přes 300 milionů korun na boj s klimatickými změnami je podle vás:

V obci Chiriviel, 70 kilometrů od La Junquera, hospodaří Santiaga Sánchez Porcelová. Také bojuje s erozí půdy a úbytkem živin v půdě. Stěžuje si na to, že na jihu Španělska přestala být úplně zima, celý rok tu panuje v podstatě léto. Pěstuje mandlovníky a chová stádo s více než tisícovkou ovcí. Ve stínu stromů pěstuje obiloviny a zeleninu. Podle ní nejde o nic nového, ale o tradiční způsob hospodaření. Místní zemědělci musí podle padesátileté ženy společně proti erozi a suchu bojovat, čekat na opatření vlády z Madridu nebo od bruselských úředníků nemá smysl.

Země EU podle serveru Politico ročně přijdou o 9 milionů tun půdy kvůli erozi. Jedná se ale o celosvětový trend, upozornila Kelly Ramirezová z nizozemského institutu pro ekologii NIOO. Situace se každým rokem podle ní zhoršuje. Nejvíce jsou tímto fenoménem ohroženy země u Středozemního moře, kromě Španělska také Itálie nebo Řecko. Kvalita zemědělské půdy ale klesá po celé Evropě, varoval Ariel Brunner z organizace BirdLife Europe, jež se zaměřuje na udržování biodiverzity v přírodě.