Blahodárný smog? Znečištěné ovzduší nad Asií zpomaluje globální oteplování

31. 1. 2018

Špinavý vzduch v asijských městech umožňuje, že nedochází k rychlejšímu globálnímu oteplování, tvrdí vědci z Norska. Pokud se podaří ve městech vzduch vyčistit, může dojít k oteplení planety až o 1,1 stupně Celsia.

Znečištěné ovzduší má neočekávané důsledky. Pomáhá ochladit atmosféru a maskuje některé dopady globálního oteplování. Celosvětová snaha vyčistit ovzduší, které má škodlivé účinky pro lidi, pak může paradoxně vést k rychlejšímu oteplování celé Země.

Nová studie zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters se snaží kvantifikovat, jaké dopady by mělo odstranění emisí ve formě aerosolů, které produkuje člověk. Jsou to drobné znečišťující částice, které se uvolňují zejména při spalování fosilních paliv. Pokud by se emise těchto drobných částic podařilo úplně eliminovat, došlo by k oteplení povrchu planety mezi 0,5 až 1,1 stupněm Celsia.

To by v praxi vedlo k tomu, že by se Země oteplila nad stanovený limit 1,5 až 2,0 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Už nyní totiž oteplení dosáhlo jeden stupeň Celsia. „Jestliže se snažíme udržet oteplování pod hranicí 1,5 až 2 stupně, pak je tu ještě něco, co je třeba mít na paměti,“ uvedl k závěrům studie její vedoucí Bjørn Samset, klimatolog z norského střediska CICERO pro mezinárodní výzkum klimatu.

Evropská komise řeší kvalitu ovzduší v městech členských zemí:

Brusel má plné zuby smradlavých měst. Vysvětlovat bude i ministr Brabec

Odstranění aerosolů z atmosféry (jež se vyskytují zejména v průmyslových oblastech Indie a Číny) může mít také závažné dopady na další regiony na severní polokouli. Způsobilo by to například vyšší srážky a extrémní počasí. „Vidíme, že dopady emisí aerosolů na teplotu v Asii se přenáší na sever do arktické oblasti, severní Evropy, Norska a severní části Spojených států. Tato část světa je také celkem citlivá na změny v Asii,“ dodal Samset.

I když vědci delší dobu vědí, že pevné a kapalných částice v atmosféře, jež tvoří aerosol, odrážejí sluneční paprsky, nebylo jasné, jaké dopady bude mít jejich odstranění.

Trump: zásoby ledu na pólech jsou na maximech
Americký prezident poskytl obsáhlý rozhovor pro britskou televizi ITV. V ní se obšírněji vyjadřoval ke klimatickým otázkám. Například řekl, že je podivné, že dříve se hovořilo zejména o „globálním oteplování“a nyní se používá spíše výraz „změny klimatu“. Podle něj jsou zásoby ledu na obou pólech na historických maximech. Server E&E News připomenul, že led v Arktidě i Antarktidě je naopak na historických minimech. Loňský rok podle NASA a NOAA patřil k nejteplejším v historii měření a nic na tom nemění ani to, že východ Spojených států zasáhly na přelomu roku rekordní mrazy. „Řeknu vám jedno. Věřím v čistý vzduch, věřím v křišťálově čistou vodu. Věřím v to, že mám čistotu a všechno,“ řekl také Trump během rozhovoru o změnách klimatu. Ředitel kalifornské akademie věd Jon Foley jeho slova označil jako „šílená“ s tím, že americký prezident má k dispozici informace nejlepších vědců světa, ale vědecké informace o klimatu čerpá z bulvárních médií.

Trump: zásoby ledu na pólech jsou na maximech

Americký prezident poskytl obsáhlý rozhovor pro britskou televizi ITV. V ní se obšírněji vyjadřoval ke klimatickým otázkám. Například řekl, že je podivné, že dříve se hovořilo zejména o „globálním oteplování“a nyní se používá spíše výraz „změny klimatu“. Podle něj jsou zásoby ledu na obou pólech na historických maximech. Server E&E News připomenul, že led v Arktidě i Antarktidě je naopak na historických minimech. Loňský rok podle NASA a NOAA patřil k nejteplejším v historii měření a nic na tom nemění ani to, že východ Spojených států zasáhly na přelomu roku rekordní mrazy. „Řeknu vám jedno. Věřím v čistý vzduch, věřím v křišťálově čistou vodu. Věřím v to, že mám čistotu a všechno,“ řekl také Trump během rozhovoru o změnách klimatu. Ředitel kalifornské akademie věd Jon Foley jeho slova označil jako „šílená“ s tím, že americký prezident má k dispozici informace nejlepších vědců světa, ale vědecké informace o klimatu čerpá z bulvárních médií.

Už v roce 2016 studie v časopise Nature Geoscience uvedla, že oteplování arktické oblasti o polovinu stupně Celsia je způsobeno snížením znečištění v Evropě od roku 1980. Obecně se dá říci, že emise skleníkových plynů mají vyšší dopad na změny klimatu, než se dosud předpokládalo, protože byly částečně „maskovány“ znečištěním ovzduší, napsal časopis Scientific American.

K jak velkému oteplení dojde tím, když bude v atmosféře méně aerosolů pocházejících z lidské činnosti, je ošemetné říci. „Aerosoly jsou spojeny s mnoha aktivitami, které souvisí s emisemi CO2 (spalování uhlí, odlesňování). Nemůžete ale předpokládat, že čistě nulové emise CO2 musí znamenat nulové antropogenní emise aerosolu,“ tvrdí klimatolog a ředitel Goddardova institutu pro studium vesmíru NASA Gavin Schmidt.

Glen Peters, který je rovněž členem institutu CICERO v Oslu, ale nepodílel se na studii, uvedl, že splnění cíle nepřekročit oteplení Země o 1,5 stupně Celsia je reálné pouze aktivním zásahem člověka. Tedy technologiemi založenými na geoinženýrství, jež mohou zpomalovat oteplování. Jednou z variant je využití aerosolů v atmosféře, které budou odrážet sluneční záření. Ty by měly být ideálně ve formě, která nepoškozuje lidské zdraví jako současný smog, který zahaluje (nejen) asijská velkoměsta.

Samset každopádně oceňuje to, že závěry jeho týmu pomohou lépe informovat další generaci o možných klimatických scénářích.