Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnili na webu Earth Observatory sérii satelitních snímků, které na první pohled vypadají jako z jiné planety. Ve skutečnosti však zachycují nezvyklou krajinu arktické části Sibiře.
Fotografie pořízené satelitem Landsat 8 ukazují okolí řeky Markha, na kterém se střídavě vlní tmavé a světlé pruhy. Zvláštní vrásnění je viditelné po celý rok. Nejzřetelnější je nicméně v zimě, kdy bílý sníh kontrast ještě více zvýrazní.
Proč je tato část sibiřské krajiny pruhovaná, vědci zatím přesně nevědí. Momentálně pracují se dvěma hlavními teoriemi. Podle jedné z nich se jedná o důsledek globálního oteplování, konkrétně pak o krátkodobé tání permafrostu, který se táhne desítky až stovky metrů pod povrchem a tamní oblast je jím pokryta zhruba z 90 procent.
V zimě jsou pruhy mnohem výraznější než po zbytek roku (NASA)Během léta může vlivem oteplování zmrzlá plocha v krátkých intervalech tát a opět tuhnout. To má za důsledek, že se spolu s ledovou vrstvou hýbe i okolní materiál, což vytváří ony specifické kruhy. Podobný efekt lze pozorovat i ve Skandinávii, konkrétně na Špicberkách, norském souostroví v Severním ledovém oceánu. K vlnění půdy tam ale dochází v o poznání menší míře.
Dalším možným vysvětlením je podle amerického geologa Thomase Crafforda eroze. Voda, která vlivem dešťů a tání ledů stéká z kopců, štěpí a následně splachuje povrchové horniny, čímž odkrývá usazený sediment. Strmé oblasti, které po sobě voda zanechá, se pak na snímku vybarvují jako tmavé pruhy. Mírné svahy a plošiny jsou naopak světlé.
„Tvar vzoru eroze vypadá trochu jinak než standardní sedimentární eroze, ale myslím, že to je způsobeno permafrostem,“ říká Walt Meier, specialista na led v americkém Národním datovém centru pro sníh a led.
Druhou teorii pokládá NASA za pravděpodobnější. Lépe totiž vysvětluje kontrast mezi jednotlivými pruhy i jeho zvýraznění v momentě, kdy je půda pokrytá sněhem, který je na plošinách výrazně světlejší. „Vypadá to jako malé kaňony, možná jako Badlands v Jižní Dakotě,“ přibližuje Meier netradiční přírodní úkaz s tím, že ať už je důvod vlnění půdy jakýkoli, dokud se vědci nerozhodnou sibiřskou krajinu studovat zblízka, zůstane pravá příčina záhadou.
