Nutí vás strach z budoucího vývoje cen začít uvažovat o sjednání nějakého zajišťovacího prostředku, ale na druhou stranu víte, že si chcete zachovat možnost „úniku“ pro případ, že by se vaše domněnky nenaplnily? Pak je na čase prozkoumat příležitosti, které s sebou přinášejí opce. Tyto finanční instrumenty jsou lidstvu známy již od dob antiky, výrazného nárůstu co do oblíbenosti se ale dočkaly až poté, co se s nimi v 70. letech 20. století začalo obchodovat na chicagské burze.
Opce spadají do kategorie finančních derivátů, jejichž primárním účelem je zajistit si předem cenu vybrané komodity nezávisle na jejím následném tržním vývoji. Podobně jako u forwardů, futures a swapů se tedy jedná o druh termínovaného obchodu, při kterém dochází k určité časové prodlevě mezi sjednáním a konečným vypořádáním.
Jejich hodnota je odvozena od nějakého základního podkladového aktiva, kterým může být víceméně cokoliv. V závislosti na tom se deriváty, respektive opce mohou dělit například na měnové, akciové, úrokové, úvěrové či komoditní.
Opce mohou být obchodovatelné jak na burze, tak mimo ni. V případě, že se jedná o druhou variantu, spadají do kategorie OTC (Over-the-Counter), a jejich realizace tudíž nepodléhá schválení žádné oficiální instituce.
Když je hlavní přednost současně nevýhodou
Tím, co z opcí ve srovnání s ostatními výše uvedenými instrumenty činí natolik jedinečný nástroj, je skutečnost, že takto sjednaný obchod se nakonec vlastně vůbec nemusí uskutečnit. Obě strany, tedy prodávající a kupující, si mezi sebou totiž pouze domlouvají právo, nikoliv povinnost kupujícího - též označovaného jako majitele - tuto opci uplatnit, pokud dojde k naplnění pro něj příznivých podmínek. Pakliže ten se rozhodne opci neuplatnit, zaplatí prodávajícímu - tedy vypisovateli opce - pouze takzvanou opční prémii, která slouží coby jakási forma odměny prodávajícímu za to, že byl po celou dobu vystaven této nerovnovážné situaci.
To představuje výhodu a nevýhodu zároveň. Pozitivní aspekt spočívá v tom, že majitel opce má k dispozici „únikovou strategii“ pro případ, že by se trh nevyvíjel takovým směrem, jakým předpokládal. Negativem je skutečnost, že oproti ostatním finančním instrumentům již tak není opce zadarmo. Kupující totiž musí prodávajícímu opční prémii zaplatit tak či tak, tedy i v okamžiku, kdy se nabyté právo rozhodne využít a obchod uskutečnit.
Obchodních strategií je hned několik
Co se týče podrobnějšího dělení opcí, existují v zásadě čtyři možné varianty. Opce může být nákupní (anglicky označována jako call), nebo prodejní (put). Přitom je ještě potřeba rozlišovat, zda se jedná o pozici dlouhou (long), či naopak krátkou (short).
Ocitne-li se majitel v pozici long call, pak lze hovořit o koupi kupní opce, tedy takové, která majiteli přiznává právo na nákup podkladového aktiva za předem sjednanou cenu. Oproti tomu vypisovatel opce se ve stejný okamžik nachází v pozici short call, neboť prodává kupní opci. Zbylými dvěma variantami jsou analogicky pozice long put, tedy nákup prodejní opce, respektive short put, jinými slovy prodej prodejní opce.
Výběr konkrétní pozice závisí na tom, zda se majitel opce hodlá zajistit, respektive spekulovat na růst ceny podkladového aktiva v budoucnosti, či naopak na její pokles. V prvním případě volí nákupní opci (call), ve druhém prodejní (put).
Tento finanční instrument lze ale dělit i jinak, a sice podle toho, kdy může dojít k jeho vypořádání. Připadá-li okamžik splatnosti opce na jedno jediné konkrétní datum, pak se jedná o evropskou opci. Pokud ji je ovšem možné vypořádat kdykoliv v době mezi sjednáním obchodu a termínem vypořádání, jde o opci americkou.
Prim stále hrají forwardy, opce se ale začínají pozvolna prosazovat
Je pravdou, že opce jsou určeny spíše pro ty investory, kteří se na poli termínovaných obchodů pohybují již delší dobu. A svědčí o tom ostatně i zkušenosti získané obchodníky ze společnosti Akcenta CZ, největší platební instituce ve střední Evropě.
„Určitě tady platí, že většina klientů získá první zkušenosti s nejjednoduššími forwardovými obchody a následně někteří z nich využívají také složitější opční produkty,“ říká obchodní ředitel firmy pro český trh Aleš Dubský.
„Opce a opční struktury zcela jistě patří mezi sofistikovanější zajišťovací produkty a v posledním období registrujeme, ze strany SME firem, zvýšený zájem také o tento druh kurzového zajištění. Na zvýšený klientský zájem chceme brzo reagovat zavedením dalších modifikací opčních struktur, konkrétně Average Forwardem, kdy např. exportér získá na celou dobu zajištění - nezřídka několikaletou - výhodný forwardový kurz, při splnění podmínky pravidelných měsíčních inkas předem určeného objemu například eur,“ doplňuje Dubský.
Vzhledem k výše zmíněnému je tedy možné konstatovat, že co do oblíbenosti mají opce ve srovnání s jinými finančními deriváty stále ještě značné rezervy. To by se však při pohledu na vývoj během několika posledních let mohlo v relativně brzké budoucnosti poměrně změnit. A s tím se by pochopitelně ruku v ruce mohly rozšiřovat i možnosti a příležitosti, jaké tyto finanční budou nabízet.
