Tuzemský průmysl podle Českého statistického úřadu sice v září meziročně o 0,8 procenta vzrostl, ve srovnání se srpnem ale došlo naopak k jeho poklesu. A to konkrétně 1,1procentnímu.
„Kolísání průmyslové produkce pokračovalo i v závěru třetího čtvrtletí, a to navzdory tomu, že zářijová čísla z průmyslu již na rozdíl od července a srpna nebyla zkreslována celozávodními dovolenými,“ nechal se slyšet analytik Akcenty Miroslav Novák. Co naopak podle něj do celkového výkonu částečně promluvilo – v negativním smyslu, pochopitelně – byly zářijové povodně.
Dle Jana Brázdy, partnera poradenské společnosti PwC pro veřejný sektor, nevykazuje Česko, pokud jde o průmyslovou produkci, takto nelichotivá čísla samo. Ba naopak platí, že s podobnými problémy se potýkají i jeho sousedé: „Z aktuálních dat Eurostatu vidíme stagnaci evropského průmyslu a propad toho německého. Zejména autoprůmysl sousední země se zmítá v recesi, která je díky silnému propojení našich ekonomik obratem také naší krizí. Český průmysl v čele s automotive proto bude i v následujících čtvrtletích v lepším případě stagnovat a k rychlejšímu oživení spíše nedojde. A vzhledem k téměř desetiprocentnímu příspěvku automotive k českému HDP na tom o moc lépe nebude ani celá česká ekonomika.“
Kevin Tran Nguyen z oddělení Ekonomického a statistického výzkumu České spořitelny je toho názoru, že vývoj v průmyslu v dalších měsících je stále velmi nejistý. „Celkově se však výrazné a širší oživení průmyslové výroby jeví jako nepravděpodobné,“ podotkl s tím, že jedním z pozitivních faktorů posledních měsíců tak alespoň je zlepšující se nálada průmyslníků.
„Hodnota nových průmyslových zakázek v září sice meziměsíčně klesla o 0,9 procenta, to ale následovalo silný srpnový nárůst o více jak devět procent. Navzdory tomu, že průzkumy sentimentu v průmyslu poukazují především na slabou poptávku, tak vývoj hodnoty nových zakázek tak pesimistický obrázek nepředstavuje,“ dodal.