Zdá se, že éru vysoké inflace má Česko, minimálně na nějakou chvíli, úspěšně za sebou. Nejnovější data Českého statistického úřadu (ČSÚ) totiž ukazují, že tempo meziročního zdražování bylo letos v únoru přesně takové, jaké má v ideálním případě být. Tedy na hranici rovných dvou procent. ČSÚ tuto informaci v pondělí zveřejnil na svých oficiálních stránkách.
Z nejnovějších statistik vyplývá, že únorová meziroční míra inflace je o 0,3 procentního bodu nižší než ta z letošního ledna a že ve srovnání právě s tímto měsícem ceny v únoru rostly tempem 0,3 procenta.
„Inflace tak přesně dosáhla cílované hodnoty stanovené Českou národní bankou. Období vysoké inflace se stalo minulostí. Nyní se můžeme zaměřit na snižování úrokových sazeb, které podpoří ekonomický růst,“ vyzývá hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.
Jaké konkrétní položky k dvouprocentnímu růstu indexu spotřebitelských cen, prostřednictvím kterého se míra inflace v zemi určuje, přispěly? „V únoru zdražily především pohonné hmoty, a to o 4,3 procenta meziměsíčně. Důvodem byly vyšší ceny surové ropy na světových trzích a oslabení české koruny. O pouhých 0,1 procenta meziměsíčně vzrostly také regulované ceny. Potraviny naproti tomu nadále zlevňovaly. Ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly o 0,3 procenta meziměsíčně, zatímco ceny alkoholických nápojů a tabáku byly meziročně nižší o jedno procento,“ vyjmenovává analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Jak na nejnovější čísla ohledně inflace zareaguje ČNB, zůstává otázkou. Podle Vladimíra Pikory, hlavního ekonoma skupiny Comfort Finance Group, se jí zde nicméně otevírá nový prostor pro kýžené snižování úrokových sazeb, který by rozhodně měla využít. V opačném případě by to totiž mohlo pro tuzemskou ekonomiku mít neblahé důsledky.
„Ačkoli centrální banka vloni říkala, že bude snižovat úrokové sazby jen pomalu, tak podle mě je současný vývoj tak překvapivý, že bude muset snížit úrokové sazby radikálně,“ říká.
Jestliže dle Pikorova názoru nezačnou sazby rychle klesat, objeví se na trzích obavy z toho, že místo plošného zdražování nastane v Česku deflace. „Ta přitom teoreticky může přijít, pokud repo sazba nebude klesat s každým zasedáním bankovní rady alespoň o jeden procentní bod. Ekonomika je slabá a potřebuje podpořit. Vize, že v roce 2024 výrazně ožije, se už rozplynula a nejspíš budeme rádi, pokud porosteme alespoň o pár desetin. Deflace se přitom léčí hůř než inflace,“ upozorňuje Pikora.
