Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil v pondělí údaje týkající se listopadové inflace. Ta v meziročním srovnání dosáhla hodnoty 7,3 procenta a byla tedy o 0,2 procentního bodu vyšší, než s čím ve své prognóze počítala Česká národní banka (ČNB). Oproti uplynulému měsíci pak spotřebitelské ceny poskočily o 0,1 procenta. „Tento vývoj byl ovlivněn zejména růstem cen v oddíle bydlení, který byl částečně kompenzován poklesem cen v oddíle doprava,“ vysvětlil ČSÚ.
„Při meziročním srovnání evidujeme růst ceny u elektřiny o 143,0 procenta. Tento astronomický pohyb však neznamená, že by lidem skokově narostla cena za kilowatthodinu elektrické energie. Pouze se projevil statistický efekt úsporného tarifu, kdy lidé v loňském roce obdrželi státní podporu, kterou letos již nedostali,“ objasnil hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.
Vedle elektřiny za uplynulý rok významně podražily i některé položky spjaté s bydlením. Například cena tepla a teplé vody se dle Krečka zvýšila o 24,2 procenta, zatímco u vodného a stočného byl zaznamenán nárůst na úrovni 16,3, respektive 26,9 procenta. A podobně na tom byly například i brambory, za které lidé letos v listopadu zaplatili o 28,5 procenta víc než vloni touto dobou.
V dlouhodobém kontextu se nicméně hodnota indexu spotřebitelských cen, prostřednictvím kterého se inflace měří, snižuje, upozornil Daniel Janeček z týmu strategického poradenství PwC Česká republika: „Po technickém růstu v říjnu (tehdy inflace činila 8,5 procenta – pozn. red.) pokračuje inflace v poklesu a v listopadu jsme se v podstatě vrátili k hodnotě ze září. Předpokládáme, že ČNB s reakcí, tedy s rozhodnutím o snížení sazeb, ještě počká na to, jaký bude vývoj na počátku roku, kdy budou obchodníci přeceňovat své zboží a služby. V dalších měsících bude pravděpodobně pokračovat inflace v poklesu. Je ale otázka, jak se projeví zdražení některých položek, jako potravin, vodného nebo dopad růstu regulované složky ceny elektřiny.“
