Seminář pro vládu narazil na nezájem většiny ministrů
Na verdikt vlády ohledně způsobu prodeje Českého Telecomu se stále čeká. V meziresortním připomínkovém řízení k materiálu ministerstva financí (MF) o privatizaci doporučuje deset ministerstev a vedoucí úřadu vlády prodej na kapitálových trzích. Zbytek je pro přímý prodej, kombinaci obou variant nebo se stanoviskem ještě váhá. Na první pohled se zdá, že je rozhodnuto, nicméně není vyloučeno, že se na vládě začátkem prosince strhne na toto téma ostrá výměna názorů a že se vývoj otočí v prospěch varianty privatizace strategickému investorovi. (Výsledky připomínkového řízení najdete na www.euro.cz.)
Je překvapivé, že k materiálu MF měly připomínky pouze čtyři (!) resorty: ministerstvo průmyslu jednu, ministerstvo informatiky sedmnáct, ministerstvo pro místní rozvoj osm, a předseda legislativní rady vlády dokonce dvacet. MF však akceptovalo pouze připomínku resortu Milana Urbana, dalších 45 striktně odmítlo. Proti prodeji Českého Telecomu na kapitálových trzích však bojuje premiérův superporadce pro ekonomiku Jan Mládek, který tvrdí, že tato varianta přinese státu zhruba o deset miliard méně. Otázkou ale je, kdy tyto peníze přijdou. Je pravděpodobné, že při přímém prodeji lze vyloučit rok 2005, zatímco peníze z prodeje na kapitálovém trhu by byly k dispozici už na jaře. Privatizace má nyní již téměř čtyřměsíční zpoždění oproti původnímu plánu a tento faktor ovlivní celou transakci, protože stát s příjmem počítá v roce 2005.
Výpočet Jana Mládka zpochybňuje šéf burzy Petr Koblic. Číslo deset miliard zůstává, jak však Koblic říká, právě o tolik více přinese státu prodej prostřednictvím burzy. „Pokud je prodávající zároveň výběrčím daní, není možné posuzovat jen dosaženou prodejní cenu, ale celkový příjem. Strategický investor přesune akviziční dluh do mateřské firmy. Stát navíc přijde o výnosy z daně z dividend, protože finanční investoři si nikdy neplatí dividendy. Je to pro něj naprosto neefektivní způsob realizace výnosů,“ uvedl Koblic a dodal, „především ale finanční investor vytvoří takovou strukturu, aby mohl vyvést Eurotel za cenu hluboko pod tržní cenou, a obešel tak daňovou povinnost v ČR. Jen tento krok může snížit daňový výnos státu až o deset miliard korun.“
Pokud by se prodávalo na kapitálových trzích, ministerstvo informatiky navrhovalo, aby se ve vládním materiálu striktně rozlišily čtyři varianty. A to zda půjde o prodej v jednom kroku bez podpory managementu Českého Telecomu, či s podporou, nebo o prodej ve více tranších bez podpory vedení firmy, či s jeho podporou. Resort Vladimíra Mlynáře má za to, že „zatímco prodej na kapitálovém trhu ve více krocích s podporou managementu může eliminovat přiměřeným způsobem riziko snížení ceny, prodej v jednom kroku bez podpory vedení znamená absolutně nejnižší cenu a vysoké riziko, že se nepodaří prodat celý balík akcií a prodej se mimořádně protáhne“. MF však tyto argumenty odmítlo.
Ani investiční bankéři, se kterými týdeník EURO hovořil, nesouhlasí úplně s argumentací ministerstva informatiky, ale dodávají, že pro cenu je vždy lepší, když management privatizační proces podporuje. „Privatizaci polské banky PKO, kterou jsme velice úspěšně dokončili na kapitálových trzích letos v listopadu, podporoval nejen nejvyšší management banky, ale i vysocí státní úředníci,“ řekl týdeníku EURO ředitel CSFB pro Private Equity Markets v Londýně Antony Isaacs. „Na setkání s investory v Londýně byl přítomen dokonce i ministr státního pokladu polské vlády Jacek Socha vedle generálního ředitele PKO a tří členů představenstva,“ dodal Isaacs, který není členem týmu poradců CSFB, jenž radí při prodeji Českého Telecomu.
Zkvalitnit diskusi o přednostech a záporech jednotlivých forem privatizace měl seminář, který pro vládu uspořádalo v pátek 19. listopadu MF. Nakonec se ale kulatý stůl, u něhož byli přítomni čtyři zástupci CSFB, šéf burzy, Komise pro cenné papíry, management Českého Telecomu a lidé z ministerstev a FNM, minul účinkem. Z ministrů přišel jen organizující a privatizaci přes kapitálový trh propagující Bohuslav Sobotka a nejhlasitější zastánce prodeje strategickému partnerovi - ministr informatiky Vladimír Mlynář s náměstkem Michalem Franklem. Za ostatní ministerstva přišli lidé působící na nižších pozicích, kteří seděli a mlčeli. Výměna názorů se tak odehrála pouze mezi zástupci CSFB, superporadcem Janem Mládkem, předsedou prezidia Komise pro cenné papíry Pavlem Hollmannem, šéfem burzy Petrem Koblicem, ministrem informatiky Vladimírem Mlynářem a šéfem Telecomu Gabrielem Berdárem. Nikdo ze svého stanoviska neustoupil ani o píď, všichni se jen ujišťovali o svých pravdách. Diskusi navíc zpestřily odchody ministra Mlynáře z místnosti během vystoupení Gabriela Berdára.
Účastníci semináře, se kterými týdeník EURO hovořil, jsou toho názoru, že i během této prezentace privatizační poradce jednoznačně preferoval prodej strategickému investorovi, respektive dvoukolový prodej, při kterém by přišla burza na řadu v případě, že by strategičtí a finanční investoři nenabídli dobrou cenu.
