Andrej Babiš si v těchto dnech připomíná dva roky od doby, kdy se vlády ujal jeho kabinet, tehdy ještě menšinový. Výročí poločasu vlády přichází přesně v době, kdy není jisté, zda příští dva roky Andrej Babiš v roli premiéra také dovládne. Střet zájmů, ze kterého ho Evropská komise viní, tlačí Babiše k tomu, aby se buď zřekl dotací pro své bývalé firmy, nebo aby nebyl premiérem. Při volbě, kterou bude muset dříve nebo později udělat, je nejelegantnějším východiskem model, kdy bude dále předsedou strany, ale faktickým premiérem bude jiný člen hnutí ANO.
Týdeník Euro sestavil seznam nejslabších míst programu Babišova kabinetu.
Střet zájmů je samozřejmě tím největším. Vláda ale kulhá i v tom, co si sama vytyčila jako priority, třeba v přípravě dopravních staveb, boji proti korupci nebo snižování zátěže pro podnikatele.
Boj proti korupci
Babišova vláda si vetkla protikorupční tažení jako jeden z hlavních cílů svého působení. Potíž je ale v tom, že zrovna z úst premiéra podezřelého ze střetu zájmů zní tyto teze pouze jako marketingový tah. Vládě je ke cti, že se do tématu pustila, jenže stačí se podívat blíže, jak zákony vypadají nebo jak pokračuje tempo jejich schvalování, a dojem z přijímání zákonů na oko jen zesílí.
Prvním příkladem může být zákon o lobbingu. Třeba v USA má obdobný zákon dlouhý vývoj a je jedním z pilířů transparentnosti, v Česku jde ale o paskvil, k němuž se sešly stovky připomínek, nesouhlasí s ním řada ministerstev, ruce od něj dala pryč i Legislativní rada vlády.
Je proto jasné, že návrh, který leží od léta ve sněmovně, neměla v takto nepřipraveném stavu vláda vůbec předkládat. Ze zákona zavádějícího mimo jiné registr lobbistů a lobbovaných je navíc vyjmut prezident republiky.
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím jde z vlády do sněmovny také s řadou rozporů. Místo aby zpřesnila okruh těch institucí, které mají informace veřejnosti poskytovat, staví spíše hráze. Instituce dostávají širší možnost nechat si za informace zaplatit, mohou také žadatele odmítat, pokud si myslí, že je zatěžuje nebo tlačí na osobu, které se mají informace týkat. Přitom stále není definováno, jestli se má právo na informace týkat takových firem, jako je například ČEZ.
Jiné zákony vláda třeba ani neprojednala.
Například ten o ochraně oznamovatelů korupce nebo klíčovou normu o státním zastupitelství. V ní se hraje o to, aby nebyl nejvyšší státní zástupce prakticky kdykoliv odvolatelný vládou, a v druhé linii také o to, jak dlouho na svých postech ještě vydrží nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a její olomoucký kolega Ivo Ištvan. Boj se ale vede také ohledně toho, kdo bude vybírat vedoucí státní zástupce, respektive jak silné v tom bude ministerstvo spravedlnosti.
Česko také stále nemá veřejný registr skutečných majitelů firem, který po něm chce kvůli boji proti praní špinavých peněz EU. Zákon se týká i svěřenských fondů, do nichž mimo jiné vložil majetek premiér Andrej Babiš.
Doprava brzdí
Vláda se před pár dny pochlubila, že se letos otevře 34 kilometrů dálnic a příští rok nových 21 kilometrů. Čísla jsou to pěkná, vloni se otevřely jen čtyři kilometry.
Realita je ale taková, že příprava dálnice trvá v průměru deset let a Babišova vláda sklízí to, co zasela vláda Mirka Topolánka.
Daleko reálnějším ukazatelem je podívat se blíže na to, kolik vláda do dopravy investuje nyní. Byť to jsou velká čísla, neodpovídají vysokému tempu, ve kterém se nyní Česko pohybuje. Státní fond dopravní infrastruktury měl letos rozpočet kolem 86 miliard. Na příští rok je plánováno 87,3 miliardy korun. Pokud se podíváme přibližně deset let zpátky, v roce 2008 počítal fond s příjmy 97,9 miliardy, o rok později s 89,9 miliardy korun. V roce 2008 rostlo reálně HDP o 2,5 procenta, o rok později přišlo vlivem krize o minus 4,7 procenta a v roce 2010 nastal mírný růst 2,2 procenta. V éře Andreje Babiše od roku 2017 se zvyšovalo HDP o 4,6 procenta, pak o pět procent a letos zřejmě o 2,5 procenta.
Potíž resortu dopravy je v tom, že za šest let, co jej hnutí ANO řídí, má již třetího ministra. Kvůli častému střídání se nedaří dotáhnout klíčové projekty, jako je například mýtný systém. Smlouva, na jejímž základě převzalo mýto konsorcium CzechToll/SkyToll, je i po posvěcení Nejvyšším správním soudem v minulém týdnu stále v ohrožení. Už předtím se přitom nepodařilo mýtný tendr správně vysoutěžit, a proto až dosud běžel díky spornému prodloužení smlouvy s firmou Kapsch.
Neklape to ani na železnici. V září loňského roku skončil ředitel Českých drah Pavel Krtek, dlouho nevydržel ani jeho nástupce Miroslav Kupec, kterého nyní vystřídal Václav Nebeský. Dráhy nyní zažívají personální zemětřesení, čekají je přitom klíčové úkoly, protože nabíhají nové smlouvy na regionální dopravu.
Firma také stojí před modernizací vozového parku, s čímž jsou spojeny půjčky a boj o dobrý rating. Agentura Moody‘s, která ho uděluje, už letos jednou varovala, že změny ve vedení Českých drah mohou ohrozit naplňování strategie firmy. Podle ní je řízení skupiny ČD v posledním roce pod politickým vlivem. Vláda má i zpoždění s takzvaným liniovým zákonem, který má zrychlit povolování a vyvlastňování klíčových staveb. Teprve nyní míří do vlády a dá se očekávat velká snaha poslanců ho změnit.
EET na vodě
Babišovo hnutí ANO stojí za zavedením elektronické evidence tržeb. Za jeho vlády došlo ke schválení takzvané třetí a čtvrté vlny, která zahrnovala do té doby neregistrované činnosti a také řemesla.
Kompletní EET měla fungovat od června 2018, do procesu ale zasáhl Ústavní soud, který zákon zavádějící poslední dvě vlny zrušil. Koaliční strany nicméně letos v září i přes veto Senátu zákon schválily, a tak řemeslníci, advokáti, účetní, lékaři či taxikáři budou vydávat účtenky od května příštího roku. Opozice kontrovala tím, že dá znovu podnět k Ústavnímu soudu. Ministerstvo financí oproti tomu zveřejnilo výhled, jak EET pomáhá státnímu rozpočtu.
Přínos EET za roky 2017 a 2018 byl 20,2 miliardy korun. Letos by do rozpočtu měla EET přinést 12,8 miliardy. Příští rok 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy korun souvisejí s květnovým rozšířením EET na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. Potíž je ale v tom, že čísla dost plavou na vodě. Jak je ministerstvo počítá? Odhad pro vliv EET na DPH je založen na růstu skutečného inkasa DPH, pohledem zpětně mezi roky 2016 a 2017 v sektorech 1. a 2. vlny EET. Od nárůstu je odečten odhadnutý vliv zvýšené spotřeby domácností a vládních institucí. Zbytek je nazván „vliv EET“ bez ohledu na další faktory. Pokud by se ale použil výpočet ministerstva financí na všechny sektory, tedy i ty, kde EET neplatila, vyšel by vliv evidence tržeb i na ně. Realita je tedy taková, že nikdo neví, jaký má evidence přínos, a zda vůbec nějaký.
Sociální dárky a kde na ně vzít
Už v roce 2014 říkal tehdejší ministr financí Andrej Babiš, že ve státních firmách leží spousta peněz ladem. Jmenoval Čepro, Budvar, Mero, Lesy ČR nebo ČEZ. Od té doby se snaží z nich dostat maximum zisku a do jeho seznamu přibyly v mezičase i nové organizace. Asi nejurputnější boj vedl Andrej Babiš se společností ČEZ. Až letos na jaře její představenstvo změnilo dividendovou politiku a hodlá vyplácet 80 až 100 procent čistého zisku; až dosud spodní hranice začínala na 60 procentech. Vláda si také pomohla, když letos vysála zhruba 18 miliard korun z účtů po zrušeném Fondu národního majetku. Peníze měly mimo jiné sloužit na sanaci starých ekologických zátěží. Před pár dny se také ukázalo, že státní rozpočet chce vláda vylepšit tím, že prodá během dvou let veškeré strategické zásoby kovů, schované pro krizové situace. Vydělá tím něco přes dvě miliardy korun.
Ministerstvo průmyslu potichu uvažuje i o zřízení ropné agentury po vzoru Slovenska. Stát by do ní vložil krizové zásoby ropy a půjčil si oproti nim peníze, kterými by opět vylepšil rozpočet. Ve hře může být opět až 20 miliard korun.
Sociální demokraté také vracejí opakovaně do hry sektorovou daň pro banky či pojišťovny. Premiér je sice proti, nicméně zalíbil se mu plán na zdanění rezerv pojišťoven.
Tady je řeč přibližně o deseti miliardách korun. Vláda také schválila kontroverzní digitální daň, která má platit pro flrmy jako Facebook nebo Google. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.
Premiérova snaha chodit si do podniků pro peníze je vedena tím, že výdaje státu pod jeho vedením rostou. Jeho vláda zavedla slevy na jízdném pro seniory a studenty, což je roční zásek téměř šest miliard korun. Vláda také zvedá od ledna důchody nad rámec valorizace, a to I o 900 korun. Premiér zároveň prohlásil, že počítá s tím, že v roce 2021 bude průměrný důchod 15116 korun, což je o dalších 790 korun více než příští rok.
roku 2020 se také zvýší rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun z nynějších 220 tisíc, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. Celkový dopad obou opatření znamená zvýšení výdajů státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun.
Koalice rovněž uvažovala o plošných obědech zdarma pro děti, od nápadu ale upustila.
Jaký mají její sociální dárky dopad, ukázalo plnění rozpočtu za deset měsíců. Státní rozpočet byl ve schodku 19,57 miliardy korun, což je výrazné zhoršení oproti loňskému říjnu, kdy byl v přebytku 5,67 miliardy korun. Jde dokonce o nejhorší říjnový výsledek od roku 2015. Výdaje na sociální dávky dosáhly za prvních deset měsíců letošního roku 500,4 miliardy korun, což je meziročně o 37,8 miliardy více. To představuje nárůst o 8,2 procenta. Nejvíce se na tomto zvýšení podílely důchody, kdy výdaje vzrostly o 31,8 miliardy korun, tedy o 8,8 procenta.
Pomoc firmám
Vláda si dala za cíl pomoct podnikatelům, ale pokračuje v trendu předchozího kabinetu, který nastolil rychlé tempo zvyšování minimální mzdy. Vzrostl tím celkový tlak na platy, což snižuje ekonomickou stabilitu firem a možnost jejich investic.
V důsledku je to nebezpečné i pro státní rozpočet, protože až přijde krize a propuštění lidé skončí na úřadech práce, bude muset stát vyplácet z vyšších platů vyšší podpory v nezaměstnanosti. Nyní by se minimální mzda měla od ledna zvýšit o 1250 korun na 14 600 korun. S minimální mzdou, za kterou pracuje podle dřívějších údajů asi 150 tisíc lidí, se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce.
Zástupci podnikatelů upozorňují na fakt, že minimální mzda roste výrazně rychleji než ekonomika, inflace a průměrná mzda. Své kroky, zejména v oblasti elektronické evidence tržeb, chce Babišův kabinet kompenzovat daňovými změnami.
Do nejnižší, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty zařadí některé služby a zboží, například vodné a stočné, audioknihy, ale i točené pivo. Vláda se ve svém programovém prohlášení také zavázala snižovat administrativní zátěž podnikatelů, v praxi se jí to ale nedaří. Počet hodin, které musejí živnostníci věnovat papírování, neustále roste. Průměrná malá firma tím stráví 233 hodin ročně, jak vyplývá z průzkumu Centra ekonomických a tržních analýz. Administrativa tak spolkla českým podnikatelům v roce 2018 o 33 hodin více než o rok dříve.
Babišova vláda si vetkla protikorupční tažení jako jeden z hlavních cílů svého působení. Potíž je ale v tom, že zrovna z úst premiéra podezřelého ze střetu zájmů zní tyto teze pouze jako marketingový tah.
86 mld. Kč měl letos rozpočet Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), to je méně než v krizovém roce 2009.
12,8 mld. Kč korun by měla letos přinést do rozpočtu elektronická evidence tržeb. Výpočet ministerstva financí však nepočítá s dalšími faktory, takže skutečný přínos EET nikdo nezná.
Realita je taková, že nikdo neví, jaký má evidence přinos, a zda vůbec nějaký. -19,57 mld. Kč činil stav státního rozpočtu po deseti měsících letošního roku. Vývoj plnění rozpočtu je o více než 25 miliard horší než loni a hlavní příčinou jsou nejrůznější sociální „dárky“.
33 hodin navíc spolykala českým podnikatelům zvýšená administrativa. Malá firma musela papírování v roce 2018 věnovat 233 hodin ročně.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz