Proč přichází statistický úřad na demografickou párty pozdě. Nebo snad brzy?
Novorozeňata s pomačkanými tvářičkami a maličkými čepičkami na hlavičkách. Společenský význam. Velké kulaté číslo. A k dovršení všeho odpočítávání po vteřinách. Není divu, že lidé bláznili, když počet amerických obyvatel podle očekávání dosáhl 300 milionů - a to přesně 17. října v 7.46 ráno východního času. Pozoruhodný okamžik oslavili ve statistickém úřadě dortíky, punčem a hloupými titulky, například: „Těsně, pro chlapce z Newburghu tedy žádný vítězný doutník.“
Lituji, ale to není nic pro mne. Nesnáším tyto party, navíc odpočítávání populačních hodin bylo podezřelé. Možnost, že čas 7,46 byl skutečně „třísetmilionovým“ okamžikem, je nekonečně malá. Čas mohl být nesprávně stanoven nikoli pouze o minuty, ale možná o hodiny, týdny, měsíce a pravděpodobně dokonce o rok i více. Řečeno na rovinu, populační hodiny statistického úřadu jsou (míněno v dobrém) nesmysl.
Základní problém spočívá v tom, že je snazší zjistit hmotnost planety Jupiter než přesně spočítat Američany. V roce 2000 byl podle statistického úřadu počet obyvatel země 281,4 milionu, což bylo o celých 6,9 milionu více, než původně odhadoval. Jsou-li odhady počtu obyvatel tak nesprávné jako v posledním desetiletí, pak podle mých propočtů bylo Američanů 300 milionů přibližně v květnu 2005.
Poctivě vzato statistický úřad v tomto desetiletí odvedl v odhadech pravděpodobně dobrou práci. Přinejmenším proto, že od roku 2000 výrazně zlepšil své metody měření imigrace. Za tím účelem organizuje nový měsíční průzkum Statistický přehled Američanů, s jehož pomocí shromažduje informace, které byly v minulosti získávány jednou za deset let prostřednictvím neslavného „velkého sčítání“.
Buďme velkorysí a řekněme, že součet obyvatel je chybný o plus minus 500 000 lidí. Z toho však stále plyne, že magická hranice počtu obyvatel se nachází někde mezi uplynulým srpnem a nadcházejícím prosincem.
Statistický úřad jako první připustil, že populační hodiny na jeho webových stránkách a u jeho marylandské správní rady mohou jít napřed i pozdě. „Nikdo v ústředí nevěří, že je čas stanoven na minutu přesně,“ říká Howard Hogan, ředitel demografických programů.
Pozitivní je, že rozruch kolem třistamilionové hranice poskytuje demografům příležitost na okamžik ukázat sebe i svou práci v záři reflektorů. „Vtipkujeme v úřadu o tom, že alespoň chvíli Američané vědí, kolik jich vlastně je,“ sděluje Carl Haub z Úřadu pro populaci ve Washingtonu. Říká také, že zaznamenal odhady veřejnosti o počtu obyvatel, které se pohybovaly od dvou milionů až k jedné miliardě.
Je jisté, že populační hodiny slouží svému účelu. Přesto jste mě zcela určitě nemohli nachytat v některé porodnici, jak tam 17. října v 7.46 ráno společně s ostatními reportéry čekám, že ulovím první výkřik šťastného třistamiliontého občánka.
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
