Odehrává se tu něco, co od konce války nemá obdoby. Výjimečná situace
vyžaduje, aby každý udělal ústupek, jinak to nedopadne dobře a desítky tisíc
lidí přijdou o práci. Tak lze ve zjednodušené formě interpretovat výsledky
ankety, kterou minulý týden uspořádala Iniciativa retailu (IR) mezi zhruba 120
členy.
Maloobchodníky tíží perspektiva ekonomicky slabého období po ukončení
koronavinové karantény, především je ale děsí splátky nájemného za kamenné
prodejny, které jsou rozhodnutím vlády již šestý týden uzavřené a negenerují
jedinou korunu příjmů. „Celkové ztráty na tržbách maloobchodního segmentu po
dobu uzavření obchodů jsou kolem deseti miliard korun měsíčně. V takové situaci
nemůžeme platit nájemné,“ řekl týdeníku Euro ředitel řetězce Alpine Pro Václav
Hrbek, který stojí za vznikem Iniciativy retailu a je její hlavní tváří.
E-shop spásou? Jen zlomek
Výpadek v tržbách nedokážou nahradit ani zvýšené online prodeje. „E-shop se
na našem loňském obratu podílel necelými třemi procenty. V posledních týdnech
jeho tržby i význam narostly, ale jeho letošní obrat bude odpovídat jedné větší
prodejně,“ konkretizuje Hrbek. Pro ilustraci: Alpine Pro provozuje v Česku 34
vlastních obchodů a 17 dalších formou franšízy. Nadto prodává své oblečení,
boty a další sportovní vybavení prostřednictvím menších obchodníků. „Jen ve
vlastních prodejnách tratíme na nerealizovaných tržbách zhruba 25 milionů
měsíčně bez DPH,“ dodává šéf Alpine Pro.
Měl by stát více pomoci obchodníkům?
V podobném duchu hovoří i zástupci dalších významných českých maloobchodníků
sdružených v IR. Třeba řetězec Blažek má 28 provozoven, ve kterých lidé loni
utratili zhruba půl miliardy korun.
Prodej přes internet se na tržbách podílel asi pěti procenty. „Že by e-shop
alespoň částečně nahradil propad prodejů v kamenných obchodech? Absolutně ne,“
odpovídá rázně Ladislav Blažek, zakladatel a šéf oděvního řetězce. „Podíl
internetových prodejů na maloobchodním obratu řetězce Luxor je zhruba deset až
patnáct procent. Vzhledem k podílu a zcela odlišné cenotvorbě není možné, aby
nahradil výpadek tržeb zavřených prodejen,“ přidává Jan Kašpar, ředitel rozvoje
společnosti Neoluxor.
V případě řetězce Electroworld je celkový podíl e-shopu, tedy doručení z
centrálního skladu k zákazníkovi a také stále populárnější vyzvednutí zboží
v kamenném obchodě, kolem 20 procent z celkového obratu. „Zájem zákazníků
o využití výdejních ,okének‘ nás samotné překvapil. Počet takových transakcí je
v tuto chvíli téměř na stejné úrovni jako doručení domů,“ říká Roman Kocourek,
šéf Electroworldu. Přes výrazný nárůst elektronického byznysu tratí
Electroworld na nemožnosti prodeje doplňkových služeb, jako jsou lepení fólií
na smartphony, kalibrace nové elektroniky, poskytování prodloužených záruk či
pojištění. „To jsou pro nás z hlediska marže důležité aktivity, často generují
větší zisk než samotný produkt. V momentě, kdy zboží jen vydáváte, nemůžete tyto
služby zákazníkovi prodat,“ vysvětluje Kocourek.
Byznys 0, nájem 100
Přestože jsou obchody již několik týdnů uzavřené, nájemní smlouvy stále běží
a většina provozovatelů obchodních center vyžaduje placení nájemného v plné
výši. Samotné nájmy přitom pro maloobchodníky představují významnou nákladovou
položku ve výši zhruba 15 až 25 procent tržeb. Právě kvůli společnému postupu
při řešení akutní otázky se maloobchodníci začali sdružovat do Iniciativy
retail. „Je třeba, aby politici řekli: stát si může dovolit podíl na krytí škod
v určité výši, zbytek musí být spravedlivě rozdělen mezi ostatní složky
ekonomického řetězce. Neočekáváme, že všechny náklady pokryje stát, ale musí
být tím, kdo určí, jakým podílem se kdo bude na škodách podílet,“ říká Kašpar.
„Nyní je situace taková, že nájemce nemá žádnou tržbu, ale je povinen platit
100procentní nájem a většinu nákladů vyplývajících z nájemních smluv, jako jsou
servisní a marketingové poplatky. Bohužel většina pronajímatelů, zejména
obchodních center, nám neposkytuje navíc nic, než co dosud diskutuje vláda:
odklad nájemného o tři měsíce,“ dodává manažer Neoluxoru.
Ladislav Blažek předpokládá, že obchodníci, pronajímatelé prostor i stát by
měli mít společný cíl: překonat současný nouzový stav a rozjet maloobchod na úroveň
před koronavirovou krizí. „Nájemci krvácejí a nesou obrovské finanční ztráty.
Za této situace považuji požadavek obchodních center na platbu nájemného za
zavřené obchody za neslušný. Obchodní slušnost velí, abychom se na dosažení
společného cíle podíleli společně, ale bohužel postoj většiny obchodních center
je neústupný a ani vláda se naším problémem zatím nezabývala,“ říká Blažek.
Bez pomoci přijdou krachy
Z ankety realizované Iniciativou retailu vyplývá, že dvě třetiny respondentů
nehodlají za duben zaplatit nájemné, služby a další poplatky v plné výši.
„Iniciativa začala vznikat již v polovině března, ale dáváme o sobě vědět až po
měsíci. Bylo nám jasné, že stát se musí především postarat o zdravotnictví a o
lidi v první linii. Ale nyní je už čas bavit se o tom, co uděláme s ekonomikou.
Chceme vyvolat diskusi dřív, než bude pozdě,“ vysvětluje Hrbek s tím, že bez
podpory státu přijde vlna krachů zejména menších obchodníků.
Anketa rovněž ukázala, že bez ústupku na nájemném očekává insolvenci 70
procent respondentů, přičemž odpověď „Rozhodně ano“ zaškrtlo 23 procent
odpovídajících.
„Když z výsledků vyčlením nadnárodní řetězce, tak se to týká naprosté
většiny členů naší iniciativy. Bez vstřícného kroku státu a majitelů
nemovitostí přijde vlna krachů nejen nás, obchodníků, ale i provozovatelů
nákupních center,“ soudí Hrbek. Připouští ale, že ačkoli před pár týdny nebyli
provozovatelé k jednání příliš vstřícní, situace se postupně mění. „Nejhorší
varianta pro všechny je prázdné nákupní centrum a nezaměstnaní lidé.“
zdůrazňuje.
Jeho slova nepřímo potvrzuje Petr Brabec, vedoucí managementu obchodních
center ve společnosti CPI Property Group, největšího vlastníka obchodních ploch
v Česku. „Od samého začátku současné situace jsme v úzkém kontaktu s našimi
nájemci. Probíráme a diskutujeme provozní věci, umožnili jsme odklad většiny
plateb a pečlivě sledujeme veškerá usnesení vlády v rámci regulací a zejména
podpory maloobchodu. Současně musíme počkat, zda a jak stát pomůže danému
segmentu, následně budeme individuálně přistupovat k řešení jednotlivých
případů,“ uvádí.
Desetitisíce na dlažbě
V otázce úlevy na nájemném se dosud členové iniciativy neshodli na
konkrétním čísle. Zatímco někteří hovoří o rozdělení nákladů za „neodbydlené“
nájemné na více subjektů – mezi obchodníky, provozovatele center a stát – jiní
nechtějí za období s nuceně zavřenými obchody platit vůbec. „V případě velkých,
klíčových nájemců je pozice při vyjednávání s majiteli a provozovateli
nákupních center přeci jen trochu lepší než u malých obchodníků. Ti to asi
budou vidět jinak,“ vysvětluje Roman Kocourek pozici Electroworldu, který
navrhuje rozdělení ztrát na třetiny. „Akcionáři mě za to nepochválí, ale je
třeba v tak extrémní situaci jednat fér a hledat konsenzus,“ dodává.
Šéf iniciativy Hrbek je ráznější. „Očekáváme slevu 100 procent po dobu, kdy
je zavřeno, a výrazné úlevy po dobu minimálně dalších šesti měsíců, kdy
předpokládáme velmi pozvolný návrat tržeb k normálu. V ideální variantě bychom
se chtěli domluvit na obratovém nájemném, ve vazbě na realizované tržby,“
tvrdí. Argumentuje mimo jiné řešením situace v Polsku či severských zemích, kde
tamní vlády prodejcům odpustily nájemné za období uzavřených obchodů nebo se
částečně podílejí na jeho úhradě formou dotací či úlev na daních.
„Chtěl bych upozornit, že situace je skutečně dramatická. Pokud zůstanou
obchody zavřené na skoro čtvrt roku a všechny náklady zůstanou na straně
nájemců, tak v rámci Česka dojde k propouštění desítek tisíc lidí,“ řekl Hrbek
týdeníku Euro s tím, že v případě Alpine Pro by došlo k uzavření až poloviny
prodejen.
Šetření v kancelářích
Úspory hledá nejen retail, ale i nájemci kanceláří a průmyslových nemovitostí. „Řada kancelářských domů je nyní téměř prázdných a při okamžitém hledání úspor se – po snížení platů zaměstnanců – jedná i o snížení nájmů v kancelářích s vlastníky nemovitostí,“ říká Radek Procházka ze společnosti Prochazka & Partners, která zastupuje nájemce v oblasti komerčních realit. Podle něj lze úsporu realizovat jak v oblasti snižování kancelářských ploch, tak i samotného nájmu. Horší vyjednávací pozici prý mají klienti, kteří nedávno podepsali pětileté kontrakty.
Naopak u firem, kde zbývá do konce smlouvy rok či dva, se v posledních týdnech zvýšila šance na výraznou slevu na nájemném. „Jsme schopni ušetřit nejméně 30 procent ze stávajících nájemních závazků a v závislosti na předpokládaném propouštění redukovat prostory zhruba o 20 procent,“ vysvětluje Procházka.
