1 Od členů Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) zaznívá, že jsou dlouhodobě nespokojeni s tím, co přichází z parlamentu, a že chybí oboustranná diskuse. Jak to chcete změnit?
2 Svaz žádá revizi zdanění osob samostatně výdělečně činných s cílem snížení vedlejších nákladů práce. Co si o tom myslíte?
3 Obchodníci si stěžují na nejasnosti v normě o zákazu prodeje během některých svátků. Zjednodušil byste toto pravidlo?
4 Podnikatelé dlouhodobě narážejí na nízkou výkonnost veřejné správy a neodpovídající úroveň eGovernmentu. Souhlasíte s nimi?
5 Považujete za dobré řešení obsazovat dlouhodobě volná pracovní místa cizinci a zjednodušovat jejich stěhování do Česka?
6 Jak se díváte na povinné darování neprodejných potravin charitám? Zástupci obchodních řetězců chtějí smysluplnější úpravu, než jakou přináší nový zákon.
7 V koaliční dohodě současné vlády není ani jedna zmínka o podpoře cestovního ruchu. Měl by se nový kabinet na tuto oblast víc zaměřit?
8 Je pro to potřeba vytvořit nějakou speciální koncepci?
9 Myslíte si, že cestovnímu ruchu chybí vlastní zákon, nebo současnou legislativu považujete za dostatečnou?
Jaroslav Faltýnek ANO
Partnerem jsou pro nás zaměstnanci a odbory
„Postupně převedeme agendu cestovního ruchu na ministerstvo kultury“ popisuje Jaroslav Faltýnek, první místopředseda hnutí ANO
1.
Ano, chceme to zlepšit. Chceme naslouchat názorům podnikatelských svazů, které často přicházejí s racionálními názory na zlepšení práce státních orgánů. Partnerem jsou pro nás především zaměstnanci a jejich odborové organizace - jejich názor je důležitou zpětnou vazbou pro kroky vlády. Máme to v programovém prohlášení vlády.
2.
Umožníme podnikatelům uplatnit odpočet od základu daně ze samostatné činnosti ve výši tří čtvrtin jimi odvedených pojistných ve vztahu k samostatné činnosti. Zároveň chceme a realizujeme projekt Moje daně s cílem zjednodušit správu daní a daňový systém jako takový. Spustíme internetový daňový portál, který zajistí ucelený přehled o daňové historii poplatníka, umožní podání daně z kanceláře nebo domova a bude nabízet předvyplněná daňová přiznání.
3.
Minulý parlament schválil úpravu, kterou považujeme za dostačující. Nechceme teď zákon měnit.
4.
Tohle přesně je cílem naší vlády. Deset let o digitalizaci jen mluvíme, ale nikam to nevede. Česká státní správa byla v oboru IT v roce 2008 na 25. místě na světě. O devět let později se propadla o 25 míst a je jednou z nejhorších v Evropě. My to chceme změnit. My chceme dostupný vysokorychlostní internet všude. Vytvoříme centrální portál státu, kde si občan bude moci vše vyřídit, a k tomu využijeme služeb pošty pro ty občany, kteří internet nemají. Elektronizace musí být všude, kde je to možné - daňová přiznání, elektronické recepty, elektronickou dálniční známku, občanku nebo řidičák vám musí stát poslat domů. Základem digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě. Zde bude možné odevzdat daňové přiznání, seznámit se s nejnovějšími vyhláškami či zákony nebo zkontrolovat, která státní instituce se dívala na vaše osobní údaje, a žádat vysvětlení. Součástí této digitální identity bude občanský průkaz s čipem, který existuje již dnes.
5.
Podle požadavků podnikatelské sféry zjednodušíme, zprůhledníme a zrychlíme celý systém poskytování pracovních povolení pro zahraniční pracovníky, zejména v nezbytných případech a při nezájmu českých občanů o tyto pracovní pozice. Zároveň budeme dbát na to, aby se nezvýšilo bezpečnostní riziko v České republice. Ti lidé tu budou jen dočasně a v případě hospodářského propadu se budou muset vrátit do své vlasti a uvolnit místa českým zaměstnancům.
Takhle ten systém musí být nastavený.
6.
Můžeme se o tom bavit. Principiálně s tím problém nemáme.
7.
Chceme vytvořit programy dlouhodobého financování oprav a rekonstrukcí památkově chráněných objektů ve vazbě na uchování památkových hodnot a rozvoj cestovního ruchu v místě. Prostě opravovat naše památky a dělat je atraktivnější a zajímavější pro turisty. To je asi ta největší přidaná hodnota. Kompetenčním zákonem postupně převedeme agendu cestovního ruchu na ministerstvo kultury.
Tím doufám cestovní ruch stabilizujeme. Dneska se mu věnují dvě až tři ministerstva.
Přitom by to mělo celé řídit a obhospodařovat ministerstvo kultury.
8.
Ano, centralizaci a nový systém investic do kulturního dědictví a jednotná propagace pod ministrem kultury.
9.
Nejsem toho příznivcem. Nevidím důvod dělat další speciální normu. Zákonů potřebujeme méně a ty klíčové zjednodušit a revidovat.
Alexandra Udženija ODS
Zákaz prodeje o svátcích by se měl zrušit
„U OSVČ bychom chtěli jít spíše cestou podnikatelské licence,“ říká Alexandra Udženija, první místopředsedkyně ODS
1.
Problémem není jenom chybějící diskuse, ale obecně množství zákonů, které z parlamentu vycházejí. V rámci antibyrokratické revoluce, kterou jsme spustili, chceme nejen rušit již existující předpisy, které jsou nadbytečné, ale také omezit množství nově vznikajících norem.
2.
U OSVČ bychom chtěli jít spíše cestou podnikatelské licence, jakési obdoby paušální daně, na jejíž výši by se živnostník dohodl s finančním úřadem a po jejím zaplacení by mu odpadly veškeré další povinnosti, kontroly a platby. Zároveň chceme zrušit strop pro uplatnění výdajových paušálů.
Pro OSVČ zaměstnávající další lidi navrhujeme snížení sociálního pojištění placeného zaměstnavateli o dva procentní body. 3.
Zákaz prodeje o vybraných svátcích chceme zrušit úplně. Stát nemá důvod mluvit obchodníkům do toho, kdy mají nebo nemají mít otevřeno. Absurdní podoba rozdělující obchodníky dle velikosti prodejní plochy přináší akorát zmatky a nákupní centra s obchody o různé rozloze bývají zavřená pouze zčásti. Vůbec nerozumím, jaký to má účel.
4.
Naprosto. Směr, jakým se (ne)posunul eGovernment za poslední čtyři roky, je tristní. Byla to ODS, která v minulosti spustila úspěšný projekt Czech POINT, a na toto bychom chtěli navázat dalším rozšiřováním jeho služeb tak, aby většinu úředních žádostí bylo možné vyřídit z domova po internetu. Elektronická forma komunikace však musí být volbou, nikoli povinným způsobem komunikace.
Zároveň nestačí náš rakousko-uherský model byrokracie přenést na internet. Řadu agend, které stát vykonává, přitom musíme zrušit úplně. Když úředníkům odpadne agenda, může jich být méně a mohou být lépe placení a zároveň mít více času na občany.
5.
Některé typy pracovních míst jinak nezaplníme. Jako krátkodobé překlenutí období, kdy určité kvalifikace v Česku chybějí, to může fungovat. Do budoucna ale musíme více propojit vzdělávání s praxí, aby zde potřební zaměstnanci byli.
6.
Přijde mi to naprosto logické. S potravinami je třeba zacházet jako s něčím, co je vzácné a nedá se jednoduše vyhazovat.
Jestli je pro neprodané potraviny rozumné využití, měli bychom nastavit podmínky, aby bylo výhodnější tyto produkty předat potřebným.
7.
Cestovní ruch je a do budoucna bude jedním z hlavních odvětví zaměstnanosti v Česku. Je potřebné, aby se rozšířily populární turistické cíle i mimo standardně navštěvovaná místa. To je úkol zejména pro kraje a obce, aby přilákaly návštěvníky do svých regionů. Je jasné, že turisté z Číny nebo Japonska přijedou zejména do Prahy nebo jiných turisticky známých míst, ale ostatní kraje by mohly být místy, kam jezdí lidé z okolních regionů včetně blízkého zahraničí na krátkodobější pobyty, prodloužené víkendy atp. Důležitý je i vnitrostátní cestovní ruch, který se znovu vrací do popularity.
8.
Mám pocit, že koncepcí je více, než je potřeba. Důležité je, aby jednotlivé úrovně státní správy a samosprávy více spolupracovaly a do této spolupráce zahrnuly i komerční subjekty, které z cestovního ruchu v důsledku těží, například ubytovací a stravovací zařízení, lyžařská centra atd.
9.
Současnou legislativu považuji za dostatečnou, dokonce si myslím, že je zde prostor na zjednodušování. Na druhé straně je i v této oblasti potřeba lepší dialog mezi všemi zainteresovanými subjekty. Každý sektor má svoje zkušenosti, o kterých může informovat další subjekt. •
Martin Jiránek Piráti
Ideálně to musí být vždy wm-wrn
„Piráti jsou pro co nejméně regulací a naopak pro co největší možnost volby“ říká Martin Jiránek od Pirátů
1.
Postesk nad nedostatkem komunikace zaznívá bohužel z více stran. To samé je například ve sportu. Naše záměry jsou jasné. Jednak daleko více spolupracovat s partnery, profesionály v daných oborech na koncepcích a strategiích. A v druhé fázi nepolitikařit a nepřílepkovat jednotlivé s profesionály dohodnuté výstupy, aby se z nich, jak se často děje, nestaly výstupy horší, nekvalitní, zlobbované. Vše je o komunikaci a musí to být vždy ideálně win-win pro stát, občany a všechny další strany, které se dané oblasti věnují.
2.
Pro OSVČ nabízíme především důraz na snižování byrokracie a digitalizaci státní správy. Jsme proti rozšiřování EET a pro její zachování máme řadu podmínek.
Měnit výši celkového zdanění se ale nechystáme, stejně tak se nechystáme měnit paušály.
3.
Piráti jsou pro co nejméně regulací a naopak pro co největší možnost volby. Zákaz prodeje během některých svátků chápeme jako pomoc zaměstnancům, aby mohli být doma s rodinou. Tento argument je jasný. Ovšem řešili bychom ho jinak než tím, že obchody nad 200 metrů čtverečních musejí mít zavřeno. Z našeho pohledu je to nelogické, protože když má někdo obchod 199 metrů, tak otevřeno mít může. Daleko raději bychom viděli řešení rozumnou domluvou zaměstnanců a zaměstnavatele.
Zde samozřejmě chápeme, že zaměstnavatel, především v době vyšší nezaměstnanosti, má daleko větší sílu protlačit svůj pohled na věc než zaměstnanec, který se bojí o místo. Ale i to lze určitě řešit.
Dokážeme si třeba představit, že stejně jako některé restaurace před plošným zákazem kouření získávaly konkurenční výhodu tím, že se staly dobrovolně nekuřácké a oslovovaly většinovou populaci, tak velký obchod udělá z toho, že se stará o své zaměstnance a pouští je na svátky všechny domů, svou konkurenční výhodu.
Martin Jiránek:
Zákaz prodeje během některých svátků chápeme jako pomoc zaměstnancům, aby mohli být doma s rodinou. Speciálně třeba nyní, kdy řetězce nemohou sehnat tisíce zaměstnanců, by to mohl být pro některé zaměstnance dobrý důvod, proč do daného obchodu jít pracovat.
4.
Samozřejmě. Piráti o zjednodušení pokud možno všech byrokratických procesů jak pro podnikatele, tak pro občany mluví už roky. Určitě s tím po volbách budeme chtít pohnout mnohem větší silou, než se dělo doteď.
5.
Toto je určitě vhodné řešení v případě dlouhodobě volných míst, o která nemají Češi zájem. Jsme však primárně pro to, aby tito lidé co nejméně pracovali přes pracovní agentury a měli stejné podmínky a dostávali stejnou mzdu jako běžný zaměstnanec. Naším cílem není mít v ČR statisíce cizinců pracujících za minimální mzdu nebo pod ní, kteří pak následně křiví trh práce.
6.
Myšlenka je podle nás velmi dobrá. Je nesmysl tyto potraviny likvidovat, když mohou sloužit. Takže je třeba umožnit obchodům, aby to mohly dělat co nejsnadněji, aby kolem toho nebyla vysoká byrokracie a aby to pro ně bylo ekonomicky výhodnější než likvidace.
7.
Samozřejmě. Vždyť cestovní ruch jsou peníze, které přinášejí cizinci k nám. Už takto mizejí z ČR na ziscích a kreativním účetnictví stovky miliard ročně. Pouze v roce 2016 utratili zahraniční turisté v České republice 228 miliard korun. Převážná většina (75 procent) zahraničních návštěvníků však pobývá pouze v hlavním městě, jehož ráz se pod návalem tolika milionů turistů ročně výrazně mění. Z výzkumů agentury CzechTourism dále plyne, že si turisté v České republice stěžují především na stav infrastruktury, jazykovou nevybavenost a neochotný přístup obyvatel. To vše ztěžuje to, aby se turisté dostali do regionů (tedy mimo hlavní turistické šlágry jako Praha, Plzeň, Olomouc, Český Krumlov nebo Telč) a z turistického ruchu profitovala Česká republika plošně. Lidé z cestovního ruchu vědí, že například Rakousko je v propracovanosti cestovního ruchu a destinačního managementu o desítky let před námi. Je potřeba na tom začít aktivně pracovat, když už navíc máme krásné příklady z vyspělejších zemí, jak to dělat.
Úkolů je mnoho, ale jedním z cílů by podle nás měla být lepší disperze cestovního ruchu v rámci ČR, diverzifikace turistických atraktivit a zajištění lepší informovanosti a přístupnosti regionů zahraničním turistům vedoucí k rozvoji českého venkova.
8.
Samozřejmě. Jak píšeme výš, inspirace jinými státy tu je určitě a možnosti mnohem většího rozvoje tu máme také. Chce to jen chtít.
9.
Ano, chybí mu vlastní zákon. Chceme ho po volbách navrhnout. Chceme například jasně definovat systém směnáren, taxislužeb, identifikaci kvality služeb v ubytovacích zařízeních atd., abychom zlepšili ochranu spotřebitelů a tím v mnoha případech zlepšili i pověst naší země. Ta je bohužel často tristním způsobem ničena zkušenostmi turistů například v pražských směnárnách či u některých firem taxi.
Tomio Okamura SPD
Zákonu máme spíš více, než je třeba
„Kromě toho, že jsme poslanci za SPD, jsme také manažeři firem, takže problémy státní správy vnímáme a navrhujeme zlepšení“ tvrdí Tomio Okamura, předseda hnutí SPD
1.
My v SPD debatu vždy vítáme a jsme rádi za podněty profesních svazů. Je to logické: když můžeme někomu pomoci s řešením konkrétních problémů, je to plus pro nás. Znám to ostatně ze své praxe v Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur.
Myslím, že i vedení Svazu obchodu a cestovního ruchu může potvrdit, že spolu komunikujeme.
2.
Nevím, o co se konkrétně jedná, protože jsem to zatím nikde neslyšel, ale my jako SPD máme snižování odvodů a daní atd.
dlouhodobě v programu.
3.
Opět se lámeme do otevřených dveří - my jsme hlasovali přímo proti tomuto zákonu. Takže s vámi souhlasím, že je tento zákon nejasný a z našeho pohledu i chybný.
4.
Kromě toho, že jsme poslanci za SPD, jsme také manažeři firem, takže problémy státní správy vnímáme a navrhujeme zlepšení.
Nejsme ovšem součástí vlády, takže zatím nebylo moc šancí naše návrhy realizovat. Snad se to teď zlepší.
5.
To není řešení. Laciní cizinci znamenají nízké mzdy a konzervace stávajícího problému, že Češi nechtějí v některých pozicích pracovat za žebrácké platy, protože se neuživí. Když máte nájem deset tisíc, tak nemůžete dělat za 15 tisíc hrubého.
Mongol nebo Ukrajinec bydlící na ubytovně třeba ano. Řešení ovšem není, že Češi budou na sociálních dávkách a na práci budeme dovážet Ukrajince. Firmy se musejí naučit lidem platit. Náklady máme jako Němci, ale platy třetinové. Po 28 letech od převratu a budování kapitalismu se zdá, že někde naši kapitalističtí soudruzi udělali chybu. Jsme stále montovna Evropy s lacinou pracovní silou. To je zásadní chyba.
6.
Nejsem autorem tohoto zákona ani jsem ho ve Sněmovně neprotlačoval, takže pokud mají obchodníci variantní návrh zákona, tak ať s ním přijdou, vždy je prostor k diskusi, ale musí s tím návrhem nejprve někdo přijít. To zatím nikdo neudělal. 7.
Určitě. Na druhé straně se trochu děsím aktivit státu v této oblasti. Obvykle to znamená miliony vyhozené za nějaké letáčky, brožurky, nové logo nebo nový název Česka. Problémem je, že skuteční odborníci na cestovní ruch pracují v soukromé sféře a státní správa odmítá jejich názory dostatečně reflektovat. Smysluplná podpora je třeba, ale k tomu jsou potřeba kompetentní a kreativní lidé a ti chybějí na správných místech.
8.
Ano, je třeba cílená systémová strategie.
Kdyby se ministerstvo kultury s ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími dohodly na cílené propagaci ČR, na kulturních projektech, na koncepci rekonstrukcí a renovaci památek atd., šlo by vše raz dva, ale v resortech sedí absolutně inertní lidé nepolíbení duchem ani praxí. Škoda, protože investice do prezentace naší země i do naší vnitřní kulturní infrastruktury se násobně vracejí jak v lepším prostředí pro nás, tak v lepší pověsti a nakonec i v reálné ekonomice.
9.
Zákonů máme spíš více, než je třeba, ale je pravda, že zákon o cestovním ruchu by ukotvil takto ekonomicky důležité odvětví na celostátní úrovni. Všeobecně je však potřeba udělat audit legislativy a proškrtání všeho nadbytečného. A pokud jde o cestovní ruch a jeho podporu, tak je potřeba v prvé řadě zlepšit vlastní práci odpovědných resortů. Zákonem bohužel dobrou práci nezařídíte.
Pavel Kováčik KSČM
Zdanění všech by mělo být přiměřené
„Drobní živnostníci na venkově by měli být osvobozeni od daně,“ myslí si Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM
1.
Diskusi se nevyhýbám a s každým, kdo ji chce smysluplně vést, ji také vedu a i nadále povedu.
2.
Zdanění všech skupin by mělo být přiměřené, zhruba podobné jako u okolních států. Snížení zdanění OSVČ není tak úplně jednoduché: drobní živnostníci na venkově by podle mého soudu měli být od daně téměř osvobozeni, zatímco například velké právní kanceláře ve městech - také OSVČ - by mohly být zdaněny podstatně výše než dosud.
3.
Norma je naprosto jednoduchá a jasná: o sedmi zřetelně vyjmenovaných svátcích jsou zavřeny obchody nad 200 metrů čtverečních.
4.
Ano, souhlasím. Počet úředníků veřejné správy - navzdory všem novým reformám a elektronizaci - od převratu narostl zhruba třiapůlkrát a nevšiml jsem si, že by takto zbytnělá správa byla hbitější, výkonnější nebo efektivnější. Řešení je přestat o elektronizaci pouze mluvit, ale začít ji opravdu vážně realizovat.
5.
Tam, kde se dlouhodobě nedaří obsadit pracovní místo občanem ČR, je možné místo nabídnout příslušně kvalifikovanému cizinci z kulturně blízkého národa, a to za jasně vymezených a dodržovaných podmínek.
6.
Neprodejné potraviny se v civilizovaném světě zcela běžně darují pro charitativní účely. Dle mého názoru by měly být jasněji vymezeny podmínky darování těchto potravin nebo by měla být jasně vymezena definice „neprodejné potraviny“.
7.
Cestovní ruch bezesporu patří k ekonomicky významným činnostem v ČR a žádná z dosavadních vlád se mu dostatečně nevěnovala. Opakovaně prosazujeme, aby se mu vláda věnovala více, a budeme tak činit i nadále.
8.
Každá koncepce může lépe vzniknout za spoluúčasti těch, kterých se týká.
Uvítám proto jakékoli podněty za strany Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
9.
Setkávám se opakovaně s kritikou nadbytečného počtu zákonů. Tady bych při existenci koncepce považoval samostatný zákon za zbytečný.
Petr Dolínek ČSSD
Jsem připraven i otevřen
„Nejen Praha, ale i jiné české a moravské regiony rozhodně stojí za návštěvu, jen o nich turisté zatím příliš nevědí,“ říká Petr Dolínek, poslanec za ČSSD
1.
Vedle postu poslance jsem rovněž radním hlavního města Prahy, pro které je cestovní ruch logicky mimořádně důležitým tématem. Jde o významné odvětví, které si zaslouží permanentní a velmi důkladnou diskusi mezi zákonodárci, komunálními politiky a zástupci odvětví.
Jsem k takové diskusi připraven i otevřen. 2.
Sociální demokracie již na jaře loňského roku představila koncept spravedlivých daní, který by ulevil drtivé většině zaměstnanců, živnostníků i firem.
Předpokládám, že všem OSVČ, které svaz zmiňuje, by se podle návrhu ČSSD daně snížily.
3.
Zákony i vyhlášky by měly být co možná nejjednodušší, přehledné a jednoznačné. Pokud stávající úprava obsahuje nejasnosti, pojďme je pojmenovat, diskutovat o nich a případně normu novelizovat.
4.
V této oblasti jsou v České republice skutečně rezervy. Už se ale blýská na lepší časy. Já osobně už mám třeba připraven pozměňovací návrh, který umožní, aby mohly být lidem zasílány řidičské průkazy poštou. V Praze současně zavádíme pilotní projekt, jehož cílem je ulevit provozovatelům restaurací. Do nové sněmovny se dostalo poměrně hodně mladých poslankyň a poslanců. Věřím, že se dokážeme napříč politickým spektrem domluvit a společně na těchto věcech pracovat.
5.
Je to složitější otázka. Na jedné straně je poptávka ze strany zaměstnavatelů, kterou je třeba reflektovat. Ovšem na druhé straně nesmí dojít k tomu, že se k nám bude ve velkém vozit levná pracovní síla. To by bylo na úkor českých zaměstnanců a jejich výdělků.
6.
Jsem sociální demokrat, takže logicky považuji princip darování potravin potřebným za správný. Samozřejmě je ale třeba pravidla nastavit tak, aby zbytečně nepoškozovala obchodníky. Jsem však přesvědčen, že v tomto případě nebude nalezení přijatelného kompromisu nikterak složité.
7.
Rozhodně ano. My v Praze nemáme žádný problém přilákat turisty. Jejich počet neustále stoupá. Ovšem jiné české a moravské regiony rozhodně také stojí za návštěvu, jen o nich turisté zatím příliš nevědí.
Podporu cestovního ruchu tak považuji za nezbytnou.
8.
Vždy je lepší, když se věci řeší koncepčně než ad hoc. Je to efektivnější jak z hlediska nákladů, tak výsledků. Jsem připraven každý smysluplný návrh podpořit.
9.
Cestovní ruch se neustále vyvíjí, čemuž je nutno přizpůsobit i legislativu. Před pár lety ještě třeba o Airbnb nikdo neslyšel, dneska se tímto způsobem jen v Praze pronajímají desetitisíce bytů, což s sebou přináší řadu problémů. A to jen jeden z mnoha příkladů. •
Marian Jurečka KDU-ČSL
Musíme propojit registry
„Je zbytečné, aby podnikatelé museli odevzdávat data několika úřadům“ míní místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka
1.
Když jsem byl v posledních čtyřech letech ministrem zemědělství, tak jsem s paní prezidentkou svazu komunikoval poměrně často. Ale už tehdy jsem říkal, že hlavní diskusi by svaz měl vést s ministerstvem průmyslu a obchodu. Toto ministerstvo však také musí chtít daleko více se svazem komunikovat. Pokud jde o parlament, tak je určitě co zlepšovat. Jsem místopředseda hospodářského výboru a budu mít samozřejmě zájem, aby problematika maloobchodu a cestovního ruchu byla více akcentovaná, a jsem připraven ovlivňovat jednotlivé body programu výboru tak, abychom se této problematice více věnovali.
2.
Určitě je prostor podívat se, jakým způsobem můžeme snižovat náklady na sociálním a zdravotním pojištění. Za KDU-ČSL jsme už za minulé vlády připravovali návrh, který by pro pracující rodiče snižoval odvod na sociální pojištění podle počtu dětí. Touto problematikou je potřeba se dále zabývat, a pokud bude mít stát možnost zvládnout rozpočty tak, aby byly vyrovnané, tak by zároveň měl snižovat zdanění, a tedy i zdanění nákladů práce.
3.
Za KDU-ČSL budeme navrhovat, aby těch svátků nebylo pouze sedm jako nyní, ale aby pod zákaz spadaly všechny státní svátky a aby v tom bylo jasno a bylo to sjednoceno.
4.
Stát má určitě velké možnosti, jak zvyšovat svou výkonnost a jakým způsobem elektronizovat a zjednodušovat přístup podnikatelů i občanů ke státní správě. Je zde prostor, aby se daleko více propojovaly registry. Mluvíme o tom dlouhodobě, snažíme se, ale pokrok je přesto poměrně pomalý.
To souvisí se způsobem zadávání zakázek a souvisí to také s tím, aby jednotlivé resorty měly autorská práva k softwarům, aby pak mohly lépe propojovat své systémy. Je zde také určitě prostor pro propojení se systémem Českého statistického úřadu, aby nemusel pro svá data žádat podnikatele, aby stejná čísla, která poskytli už třeba resortům, museli poskytovat znovu. Určitě budu chtít, aby v klíčových oblastech, jako je třeba registr aut, neplatila regionalita a občan mohl kteroukoli věc vyřídit z kteréhokoli místa.
5.
Jsem příznivcem efektivního využívání pracovního trhu. Pokud firmy v České republice mají některých profesí nedostatek, tak se pojďme podívat na to, zda bychom z Ukrajiny nebo jiných nám kulturně blízkých států nemohli přivést pracovníky, jejichž pobyt bude omezen třeba na dobu jednoho roku a bude se prodlužovat.
Pro oblast agrárního sektoru jsem navrhoval speciální režim pro pracovníky z Ukrajiny, bohužel ministerstvo vnitra není dostatečně progresivní.
Ministerstvo práce by mělo jasně ukázat, ve kterých profesích tyto lidi potřebujeme, a nastavit bezpečný systém, aby k nám mohli přijít pracovat. Nejsem příznivcem, aby se sem dlouhodobě stěhovali, získávali občanství a stěhovali sem rodiny a širší rodinné příslušníky.
6.
Jsem otevřený debatě se zástupci obchodních řetězců, jakým způsobem upravit současné znění zákona. Rád o tom budu diskutovat. Nicméně jelikož jsem spoluautorem této úpravy, která proběhla před dvěma lety, tak osobně podporuji, aby potraviny, které se mohou využít pro sociálně-humanitární účely, takto také využívány byly a nedávaly se do zoologických zahrad a bioplynových stanic. Jsem proto rád, že se to povedlo. Možná to není úplně dokonalé, princip je ale rozhodně krok správným směrem.
7.
Určitě ano, cestovní ruch může být pro Českou republiku s naší kulturou, našimi památkami a naší historií další příležitostí, jak rozvíjet ekonomiku včetně všech služeb, které s tím souvisejí. Stát může udělat více nejen v rámci operačních programů rozvoje podnikání, ale i tím, že bude více propagovat Českou republiku v zahraničí. Může organizovat třeba incomingové mise novinářů a zástupců cestovních kanceláří z jiných zemí, kteří budou přijíždět k nám. Ty nástroje tady jsou, jenom je potřeba, aby je ministerstvo pro místní rozvoj v koordinaci s dalšími resorty využívalo.
8.
Speciální koncepce v tento okamžik není nutná. Existuje například koncepce rozvoje agroturistiky, i turistika má svoji strategii, takže je potřeba se jenom podívat, co už bylo napsáno, dodržovat to a případně aktualizovat. Nemyslím si ale, že by bylo nezbytně nutné dělat úplně nový materiál.
9.
Současná legislativa je dostačující, určitě se ale můžeme bavit o tom, jak ji na základě poznatků z praxe vylepšovat. Tomu jsem já osobně i KDU-ČSL otevřeni.
Helena Langšádlová TOP 09
Snižme daně
„Koncepce musí být aktuální, stručná a srozumitelná, aby to nebyl jen dokument pro dokument“ říká Helena Langšádlová, poslankyně TOP 09
1.
V cestovním ruchu jsem podnikala a kolegům dobře rozumím. Jsem připravená s touto skupinou hovořit.
2.
Zdanění práce je v Česku na vysoké úrovni a my dlouhodobě prosazujeme snížení.
3.
Tuto normu jsme nepodporovali a budeme usilovat o její zrušení.
4.
Ano, výkonnost veřejné správy není na vysoké úrovni a je nepřijatelné, aby tak jako v posledních letech rostl počet státních zaměstnanců včetně úředníků. Vývoj eGovernmentu v posledních čtyřech letech se téměř zastavil. Měli bychom se vydat podobnou cestou jako Estonsko.
5.
Vláda by měla především zapojit ty, kteří jsou registrováni na úřadech práce, a teprve pokud se na volná místa nedaří nikoho získat, tak můžeme přistoupit k obsazení pozice cizinci s nezbytnou kvalifikací ze zemí, jako je Ukrajina. Systém musí být pružnější.
6.
Darování potravin charitám je jistě velmi ušlechtilé, ale mělo by být na základě pozitivní motivace prodejců.
7.
Ano, to je chyba. ČR je krásnou zemí s mimořádným kulturním dědictvím a určitě máme v této oblasti veliký potenciál a měli bychom se zaměřit na jeho rozvoj. 8.
Je dobré vytvořit aktuální koncepci, ale musí být stručná a srozumitelná, aby to nebyl jen dokument pro dokument.
9.
Záleží na tom, co by bylo jeho obsahem.
Vít Rakušan STAN
Stát v eGovernmentu zaspal
„Naprostá většina věcí by měla jít zařídit z kanceláře po internetu, nic by se nemělo vyplňovat víc než jednou“ tvrdí první místopředseda STAN Vít Rakušan
1.
Svaz by spolu s ostatními profesními sdruženími samozřejmě měl být jakýmsi „partnerem“ parlamentu při tvorbě norem, které se týkají cestovního ruchu. De facto nejen cestovního ruchu výslovně, protože jak známo cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které na sebe váže řadu aktivit. Legislativní změny v jedné oblasti tak mohou ovlivnit mnoho dalších věcí. Faktem je, že cestovnímu ruchu se zatím žádný výbor nebo podvýbor Poslanecké sněmovny nevěnuje a tematické zaměření výborů je často velice široké. Jistě by stálo za úvahu, aby výbor, nebo alespoň podvýbor pro cestovní ruch a turismus vznikl. Pak by nejen svaz, ale i další profesní sdružení získaly „partnera“ nebo spíše platformu pro efektivní komunikaci.
2.
Jsme pro, ale v návaznosti na důchodovou reformu.
3.
Jak už řekl náš předseda Petr Gazdík: „Buď mají být zavřeny všechny obchody ve státní svátek, nebo žádný.“
4.
Ano, náš stát v tomto ohledu zaspal. Měli bychom jít podnikatelům vstříc a zjednodušovat jim práci, ne naopak. Naprostá většina věcí by měla jít zařídit z kanceláře po internetu, nic by se nemělo vyplňovat víc než jednou.
5.
Zcela určitě. Vláda by měla přijmout taková systémová opatření v oblasti zaměstnávání cizinců ze třetích zemí, která by snížila administrativní bariéry a urychlila proces při náboru cizinců k pokrytí tzv. nedostatkových profesí na českém trhu práce. Týká se to špičkových odborníků, ale i profesí, o které není mezi českými uchazeči zájem.
6.
V zásadě podporujeme všechny kroky vedoucí k tomu, aby se neplýtvalo potravinami. Pokud mají obchodní řetězce nějakou konkrétní připomínku, jsme zcela otevřeni debatě.
7.
Cestovní ruch nemá dostatečně silné lobby, v tom je velká pravda. Pokud si uvědomíme, že cestovní ruch převyšuje svým podílem na HDP České republiky např.
sektor zemědělství, tak je tato otázka zcela namístě. A je také namístě se podívat na to, jak jsou ostatní odvětví financována a s jakými prostředky lze počítat pro rozvoj cestovního ruchu. Cestovní ruch je dlouhodobě takovou popelkou v rámci národního hospodářství, přitom prezentace v cestovním ruchu, zejména zahraniční prezentace, představuje jistou „vizitku“ naší země. Pokud národní centrála cestovního ruchu bojuje každoročně o důstojný rozpočet, je to smutné. Cestovní ruch je odvětví, které má pro Českou republiku obrovský potenciál, dosud však tento potenciál využíváme tak na 20 procent.
8.
Není to jen otázka koncepcí, jde především o smysluplnou organizační strukturu, systematické nastavení řízení nabídky cestovního ruchu na všech úrovních, profesionalizaci této sféry. Také si nemyslím, že má cestovní ruch adekvátní prostor v rámci agendy ministerstva pro místní rozvoj.
Zároveň však nejsem přesvědčen o tom, že spojit agendu cestovního ruchu s ministerstvem kultury je optimální. Cestovní ruch je v prvé řadě „byznys“, ať už se nám to líbí, nebo ne. Navíc je to byznys, který propojuje do fungujícího mechanismu řadu navazujících služeb, včetně neziskové sféry, je to živý organismus a jeden z důležitých a variabilních nástrojů regionálního rozvoje.
Proto si dostatečný prostor tato oblast rozhodně zaslouží. A pokud se bavíme o koncepcích, proslýchá se například, že ministerstvo zemědělství připravuje strategický dokument k rozvoji tzv.
agroturistiky nebo agroturismu. Nezáleží na tom, kolik bude koncepcí, postačí jedna, ale je podstatné, aby se realizovala a měla výsledky. Koncepce státní politiky cestovního ruchu je platná do roku 2020, bez optimálních finančních nástrojů a jednoznačné struktury řízení nabídky cestovního ruchu je však relativně „bezzubá“.
9.
Zákon o podpoře destinačního managementu je zaklínadlo, které „visí“ ve vzduchu už řadu let. Ministerstvo pro místní rozvoj se touto problematikou již v minulosti zabývalo a domnívám se, že je stále více aktuální. Taková norma by však znamenala řadu dalších a dost výrazných zásahů do legislativy napříč odvětvími národního hospodářství, včetně nepopulárního rozpočtového určení daní. Je to úkol, do kterého se minulým vládám příliš nechtělo. Uvidíme, jak se s touto problematikou popere nová sestava, ať již bude jakákoli. Novela zákona č. 159/1999 je v této chvíli, pokud vím, velice aktuální v souvislosti s implementací směrnic Evropské unie. Ať již však budou vznikat jakékoli normy v oblasti cestovního ruchu, je třeba k jejich tvorbě přizvat jak akademickou sféru, tak i profesní sdružení a v neposlední řadě i samosprávu včetně měst a obcí. 0