V druhé části třídílného investičního seriálu si představíme pět konzervativních strategií, které se mohou vyplatit v případě nové finanční krize. Ta může v době extrémně dlouhého růstu burzy a nafukování dluhové bubliny přijít prakticky kdykoliv.
To je ta věc, kterou míjíme za okny našich aut a málokdy už jí okusí naše bosá chodidla, a tak jsme možná pozapomněli na její skutečnou hodnotu. Týdeník Euro učinil letos na jaře záslužný čin, když se na obálce zeptal: „Kdo vlastní Česko“ a ukázal realitu byznyzu s půdou. V Česku je stále ještě velmi levná, i když za posledních deset let její cena vzrostla dvojnásobně.
Půda má tu dobrou vlastnost, že to je majetek sám o sobě. Akcie, dluhopisy, nakonec i bankovky jsou jen poukázkou, která nás opravňuje si v bance vybrat nějakou sumu a tu směnit za reálný majetek v podobě rohlíků, mobilů, domů… nebo půdy. Samozřejmě i cena půdy může klesnout, ale jistě nepodlehne nějaké velké inflaci, protože půda se nevytvoří příkazem na počítači jako peníze, půda prostě „je“.
Kvůli plundrujícím kapitalistům jako Andrej Babiš je půda u nás i jinde v Evropě stále více prosycená hnojivy a tedy stále méně úrodná. Existují studie, které ukazují, že za několik desítek let nepůjde na polích, kde se dnes intenzivně hnojí, pěstovat nic. Koncern Monsanto a další výrobci hnojiv a geneticky modifikovaných potravin vydělávají dnes, ale důsledky jejich byznysu pocítíme teprve zítra.
Přečtěte si také seriál o pozemkových magnátech v Česku:
1. Půda
Komu patří Česko: nejvíc pozemků v Česku má Radovan Vítek
Komu patří Česko 2: Euro představuje 1000 největších majitelů pozemků
Komu patří Česko 3: zemědělské pozemky ovládla komunistická šlechta
Komu patří Česko 4: církve získaly v rámci restitucí přes 116 tisíc hektarů
Komu patří Česko 5: od vstupu do EU vzrostla cena půdy trojnásobně
Takže kdo koupí pole a nechá ho prostě ležet ladem, aby se trochu vzpamatovalo ze vší té chemické péče, udělá jednoduchou, prozíravou a ještě k tomu záslužnou investici. Nemluvě o dalších studiích, které ukazují, že nás může čekat nedostatek potravin a tedy růst jejich cen. Americký Newsweek už před deseti lety mladým ženám poradil: Vdejte se za farmáře! Předvídal, že nikoliv právníkům a marketérům, ale vlastníkům půdy patří budoucnost.
Nevýhodou půdy může být její nízká likvidita a taky nepředvídatelnost územních rozhodnutí. Dálnice v blízkosti vašeho pozemku ho může výrazně zhodnotit nebo taky znehodnotit.
2. Zlato
Týdeník Euro se před pár lety vysmál Čechům, kteří v době růstu cen zlata investovali do žlutého kovu. Ona ta jeho cena od roku 2012 opravdu dost klesla. Ale pozvolna znovu šplhá k tehdejším hodnotám. Nicméně zlato je zajímavé z jiného pohledu. Zlato, které slouží jako platidlo po tisíce let, je něco jako opce. Investice do něj je sázkou na pokles současné ekonomiky. Jeho cena je nepřímo úměrná indexům akciového trhu. Všechny otřesy na burze za posledních padesát let od chvíle, kdy cena zlata byla uvolněná, znamenaly jediné. Tento drahý kov se stal ještě dražším.
Navíc zlato se v posledních letech stalo globálně populární. Miliony firem i drobných střadatelů na celém světě znají a sledují jeho cenu. V Česku si díky firmám jako Golden Gate můžete kousek zlata ve formě slitku s certifikátem od renomované německé či švýcarské mincovny koupit jako housku na krámě. Zlato se díky své popularitě stalo alternativou vůči dolaru a dalším měnám. Zlato je v podstatě vedle dolaru další globální měnou.
Wolfram nad zlato. Cena důležitého kovu rapidně roste
Dosud také není jeho pohyb mezinárodně příliš regulován. Na zlato není uvalena DPH - na rozdíl od stříbra a jiných kovů. Vlastnictví zlata nepodléhá kontrole úřadů, což je v době růstu popularity elektronických platebních systémů sice staromódní, ale o to příjemnější. Nikdy nevíte, kdy se vám může hodit, že žádný úřad ani žádná banka neví, kolik zlata máte. I superinvestor Ray Dalio svoji řeč zmiňovanou v předchozím díle tohoto seriálu zakončil poznámkou, že zlato je v současné době logickou volbou pro ty, kteří si uvědomují, jak rizikové jsou finanční instrumenty.
Celá strategie investování do zlata se dá shrnout takto: když k výrazné krizi ekonomiky nedojde, nebudete mít tak jako tak nějaké zásadní existenční problémy. Na zlatu možná moc nevyděláte, nebo i něco tratíte. Když ale ke krizi dojde, pak máte alespoň něco, co není přímo napojené na globální finanční trh. Něco, po čem bude pořád poptávka.
3. Voda
To je nenápadný a o to zajímavější investiční tip. Díky současnému ministrovi životního prostředí se do médií dostalo téma úbytku vody. A státní program Dešťovka ukázal, že veřejnost situaci celkem dobře chápe. Lidé houfně žádají o dotaci na to, aby mohli mít nádrže na dešťovou vodu. Už proto, že hodně z nich má studnu a všímá si, že stav podzemní vody je v posledních letech stále horší. Mění se charakter dešťů, je jich méně a jsou prudší. To spolu s erozí půdy znamená, že voda z Česka odtéká. Kdo investuje do retenční nádrže, ten může do budoucna očekávat logicky podporu ze strany státu. A není vlastně lepší vlastnit rybník, než skrz akcie kousek firmy někde v tramtárii?
Česko přichází o to nejcennější - o vodu. Zadržet ji mají opatření za miliardy
4. Reality
Není na investice do realit při jejich současné rekordní ceně pozdě? Nemovitost je sice také majetkem sám o sobě jako půda, jenže na rozdíl od půdy je její cena mnohem víc ovlivňována nabídkou a poptávkou. Krach burzy může srazit ceny nemovitostí o desítky procent, to jsme viděli v USA v roce 2008. Bezpečnější tedy může být nyní spíše prodávat a počkat s nákupem na pokles cen, které budou při příští recesi dobrou startovací pozicí.
5. Peníze na účtu
Často lze v ekonomickém tisku postřehnout názor, že biliony dolarů, eur a jenů tekoucí z centrálních bank do ekonomiky končí v akciích, které pak rostou mnohem víc, než je skutečná hodnota firmy. A v různých diskutabilních projektech financovaných extrémně levnými úroky. Děje se tak proto, že někam se všechny ty nově vytvořené peníze dát musí a jednak proto, že tradiční způsob uložení peněz, tedy na účet v bance, je dnes kvůli nízkým úrokům tak nevýhodný. Kvantitativní uvolňování prostě tlačí úroky z vkladů k nule nebo dokonce až pod ní.
Jenže v době nejistoty může být jistější si peníze prostě nechat na účtu, i když jejich hodnota nestoupá nebo vzhledem k inflaci i mírně klesne. Každopádně je můžete rychle vybrat a investovat do toho, co se v budoucnosti ukáže jako nejdůležitější.
6. Hotovost
Sice se tomu spousta expertů bude smát, ale hotovost v trezoru nebo jinde schovaná je v dnešní době celkem logická věc. Ostatně i Shah Gilani a Martin Novák z Trading Academy zmiňovaní v prvním díle s tímto názorem souhlasí. Bankovní prázdniny potkaly nedávno Řecko, a kdo může tvrdit, že strašidlo dluhové krize, které před pár lety obcházelo Evropu, je zažehnané.
Peníze na účtu jsou v bezpečí jen do okamžiku bankovní krize a ta v srpnu roku 2007 vzplanula tak mohutně, že skoro přestaly fungovat bankomaty. Aniž o tom někdo v Česku něco moc věděl, bojoval americký FED a americká vláda o to, aby bankovní systém nezamrzl. Zkušenost z doby před deseti lety ukazuje, že v ekonomice může výjimečná situace nastat skoro ze dne na den. Hotovost v trezoru nebo zazděná ve sklepě je pak ještě likvidnější a bezpečnější než peníze na účtu.
Přečtete si esej Přijdeme o peníze?
Přijdeme o peníze? Díl 1.
Přijdeme o peníze? Díl 2.
Přijdeme o peníze? Díl 3.
Čtěte předcházející díly Book of Change Jana Müllera:
Až se vypnou bankomaty, díl 3.
Až se vypnou bankomaty, díl 2.
Až se vypnou bankomaty, díl 1.
Co když přijde globální kolaps?
