Zeptejme se s Monty Pythony: Co nám vlastně dala Unie – tedy kromě nových silnic, bytů, autobusů, cyklostezek, kanalizace, čističek, rybníků, lesů, statků, polí, pracovních míst, levných letů, levného roamingu, mnohaletých záruk a zrušení hraničních kontrol?
Od roku 2004 do současnosti odvedla Česká republika do rozpočtu Evropské unie téměř 500 miliard korun. Za své příspěvky získala volný přístup na trh o velikosti (pořád ještě) 500 milionů lidí s ročním obratem 400 bilionů korun. I kdyby takový krok znamenal vyšší růst HDP jen o procento ročně (nejspíš to bylo více), vstup se ekonomicky vyplatil.
Česko mělo v podstatě na výběr z několika alternativ. Pro zjednodušení jim lze říkat kanadský model (jakási neúplná celní unie – výhodou jsou nízké platby a nevýhodou omezený přístup na trh a vyjednávání trvající cca deset let), švýcarský model (složitá bilaterální dohoda – příspěvky jsou cca poloviční, vyjednávání trvá 20 let a země přijme většinu směrnic bez možnosti je ovlivnit) a norský model (jakési členství bez legitimace – země přejímá kompletní legislativu, poplatky jsou ale jen asi o pětinu nižší).
Kdyby bylo Česko fyzická osoba a zvažovalo členství v nějakém exkluzivním klubu (a EU je stále ještě největší volný trh na světě), bez delších úvah by setrvání v něm vyhodnotila jako smysluplné, ještě než by přišla řeč na benefity. A zrovna ty nejsou vůbec malé. I kdybychom zůstali jen u plateb, Česko do letošního roku inkasovalo přes bilion korun, a stalo se tak čistým příjemcem více než 500 miliard ze strukturálních fondů EU.
V praxi to znamená, že za peníze Němců, Francouzů, Italů, Britů nebo Nizozemců (největších plátců do rozpočtu Unie) vyrostla obrovská infrastruktura (viz graf), kterou budovaly výlučně domácí firmy a tvořily desítky tisíc pracovních míst.
Efekt mrtvé váhy
Leckdo může namítnout, že bez evropských dotací pokřivujících trh a konkurenční prostředí by si česká administrativa s obnovou zaostalých regionů a chátrající infrastrukturou v posledních 12 letech poradila lépe. Není to vyloučené. Ale je to asi tak pravděpodobné jako to, že bez vstupu německého kapitálu by dnes Škodovka vyráběla jaguary.
Problémy s čerpáním fondů jsou značné a Národní kontrolní úřad ve své zprávě EU Report 2015 uvádí pochybení až u poloviny kontrolovaných projektů hrazených ze strukturálních fondů v letech 2007 až 2013. Ovšem zásadní podíl odpovědnosti nenese Evropská komise, nýbrž domácí kontroloři a nekompetentní auditoři. Jestli někdy přicházejí miliardy evropských peněz vniveč, mohou za to hlavně úředníci státní správy – ať už kvůli korupci, nebo vysoké fluktuaci. Titíž úředníci, kteří by v představách zastánců czexitu začali bez dohledu Evropského účetního dvoru konat s domácími rozpočty zázraky.
Vůči tomu, jak se idea evropské solidarity převádí do praxe, lze mít stovky výhrad. Až příliš často nastává tzv. efekt mrtvé váhy (nějaký projekt se tváří jako veřejně prospěšný, ale ve skutečnosti jde jen o běžný komerční počin) nebo efekt přesunu (podpora nějakého komerčního projektu neopodstatněně zvýhodní jednoho z hráčů na trhu). Pro příklady není třeba chodit daleko – jedno z procesních pochybení nese jméno Čapí hnízdo.
Nemalé rezervy mají evropské dotace v konečných efektech – čili v tom, jak se investované peníze odrazí na dlouhodobém růstu, zaměstnanosti a životním prostředí.
Britové, kteří byli jedni z „tahounů“ Unie a disponují vysoce výkonnou byrokracií, nízkou efektivitou dotací vysvětlovali, proč se bez nich klidně obejdou. Snažit se je napodobovat ve středoevropských reáliích by bylo tragikomické.
Připomínalo by to vyskakování z lanovky v polovině kopce s odůvodněním, že vlek skřípe a pobuřuje nás vlekařův slovník. A vůbec se nám lépe pošlape pěšky.
Galaktický senát v hospicu
Češi transformační proces zahajovali s bytostným přesvědčením, že do západoevropského prostoru geneticky patří (byli z něj vytrženi nakrátko proti své vůli) a životní úroveň Západu dohoní díky své predispozici expresně za pět až deset let, nejspíš častým sledováním filmů pro pamětníky.
Po čtvrt století si už většina z nás stačila uvědomit, že Západ patrně nedoženeme nikdy, ať už hospodářsky, nebo kulturně.
Někde se musela stát hrozná chyba. Věrni svému smyslu pro absurdní humor jsme kolektivně usoudili, že ta chyba musí být na straně Evropské unie.
Ne že by EU v posledních letech vykazovala známky dobře seřízeného stroje.
Snaha skloubit volný pohyb pracovních sil (sám o sobě utopický projekt) s přijímáním dalších východoevropských nováčků podkopala důvěru v rozšiřování a zadělala na brexit. Přetahovaná s Řeckem o euro vypadala jako PR katastrofa desetiletí, než ji vzápětí o tuto pozici připravil pokus o řešení migrační vlny z Blízkého východu dobrovolnou sebevraždou dosavadního hegemona.
Ovšem takto jsme to vnímali až mechanickým přejímáním cizího obrazového zpravodajství, tvořivě editovaného na sociálních sítích a profesionály z televize Prima. V Česku nikdy nevznikla skutečná debata o Evropské unii a naší roli v ní. Domácnosti, jež zrovna neposílají ratolesti studovat v rámci programu Erasmus, nestačily vstřebat myšlenku, že by EU mohla být čímsi více než obskurním klubem fetišistů, kteří se ukájejí nad manuály od vysavačů.
Na vyvracení mýtů už může být pozdě.
Evropská unie je idealistický projekt s mnoha ohromujícími úspěchy a několika nezdary, jehož životnost je bytostně závislá na značné míře solidarity všech jejích obyvatel. Vyžadovat něco takového od Středoevropanů, jimž celá věc dosud nedávala o moc větší smysl než zasedání Galaktického senátu klientům hospicu pro seniory, je receptem na žalostnou podívanou.
Po čtvrt století si už většina z nás stačila uvědomit, že Západ patrně nedoženeme nikdy, ať už hospodářsky, nebo kulturně.
8 mld. Kč dálnice D3 Tábor Veselí
7 mld. Kč rychlostní silnice R6 Jenišov Kamenný Dvůr
6 mld. Kč dálnice D1 Kroměříž
Graf
Programy výzkum, vývoj, inovace a životní prostředí
Další dopravní stavby
* Obchvat Českého Těšína
* Most v Děčíně
* Obchvat Velké Hleďsebe
* Rekonstrukce železnieního mostu v Kolíni
* Modernizace trati Rokycany-Plzeň
* Rekonstrukce železnieního uzlu Břeclav
* Investice do vodní cesty VD Lobkovice
* Přístav Děčín
Projekty financované z EU v letech 2004 až 2013
130 tisíc nově vytvořených či podpořených pracovních míst
3000 kilometrů nových a rekonstruovaných silnic a železnic
42 tisíc regenerovaných bytů
760 tisíc m2 zlikvidovaných ekologických zátěží
1,4 milionu m2 revitalizovaných objektů
103 čistíren odpadních vod
500 nakoupených autobusů, tramvají a trolejbusů
800 kilometrů nových cyklostezek
202 rekonstruovaných památek
374 kilometrů nových kanalizačních sítí
1100 sběrných dvorů a systémů odděleného sběru
724 rekonstruovaných či vystavěných objektů pro chov skotu, prasat, koz a ovcí
125 obnovených, odbahněných a rekonstruovaných rybníků
2421 hektarů prvně zalesněné zemědělské půdy
1661 modernizovaných zemědělských hospodářství
827 založených nebo podpořených mikropodniků
1299 podpořených mladých zemědělců
1466 pořízených zemědělských a lesnických strojů
ZDROJ: NKÚ
Další projekty
Základní registr osob na Českém statistickém úřadě
Rekonstrukce zámecké jízdárny v Lednici
Oprava zámku Kuks
Oživení historické památky Terezín
Centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy na Velehradě
Informační centra státní správy CzechPOINT
Další přínosy vyjednané v EU
Levné letenky
Výsledek postupné liberalizace na trhu letecké dopravy. Rozhodující obrat nastal v letech 1992 až 1997 po schválení tří směrnic, které otevřely celý evropský trh mezinárodní konkurenci. Následoval raketový nárůst přepravy a bezprecedentní cenový pád. Dnešní letenky stojí zlomek ceny, za kterou se létalo ještě počátkem 90. let.
Levné volání
Směrnice o roamingu, tzv. eurotarify, stanovují každoročně maximální cenu, kterou si operátoři mohou účtovat při spojování mezinárodních hovorů. Tato cena neustále klesá – v roce stála minuta odchozího hovoru 50 centů, letos už jen pět.
Levné víno
Podle evropských směrnic jsou pivo a víno nápoje s nízkým obsahem alkoholu, které jsou konzumovány k jídlu a k utišení žízně. Díky tomu radikálně klesla cla na dovoz vína a nejlevnější bordeaux se dá pořídit za stejnou cenu jako domácí produkce.
Svobodný internet
V roce 2012 byla těsně před schválením mezinárodní Obchodní dohoda proti padělatelství zvaná ACTA, která měla chránit autorská práva a omezit pirátství na internetu. Těsně před ukončením ratifikace národními parlamenty ji odmítl Evropský parlament, který se obával zneužití žalob. Internet tak nadále zůstává svobodným prostředím.
Konec zlatých padáků v bankách
Podle nových pravidel platících pro bankovní sektor si manažeři smějí na ročních odměnách účtovat maximálně 100 procent ročního platu, resp. 200 procent, pokud jim to schválí valná hromada. Banky jsou povinny vytvářet vyšší rezervy, takže se snížilo riziko, že budou vykupovány z potíží za peníze daňových poplatníků.
V čem Evropané předběhli svět
Ochrana zvířat
V Unii platí přísný zákaz testování kosmetiky na zvířatech.
Vymahatelnost práva
V případě nespravedlivého procesu se občan EU může odvolat k soudu ve Štrasburku.
Europol
Agentura pro boj s organizovaným zločinem zavazuje všechny členy ke spolupráci a umožňuje vydat zatykač po celé EU.
Lékařská péče
Jakýkoli občan EU má právo na lékařskou pomoc na základě svého domácího pojištění.
Ochrana spotřebitelů
Občané EU využívají mnohaleté záruky a mají např. nárok na odškodnění v případě zpoždění letu.
Volný pohyb osob
Kdokoli v EU se smí po registraci kdekoli usadit a využívat stejná práva jako místní občané.
O autorovi| Lubomír Heger, Lubomír Heger, heger@mf.cz