Výzkumný projekt ELI, dotovaný z evropských peněz, se rozjel se zpožděním. Všechno dobře dopadne, ujišťují zúčastnění
Začátek loňského října přinesl superlaseru Extreme Light Infrastructure (ELI) významný pokrok. Konečně došlo na poklep základního kamene. Může se to zdát banální, ale poté, co se v souvislosti s ELI střídaly oslavné vize budoucnosti s absolutním skepticismem, jde opravdu o přelomovou událost.
„Ještě před několika týdny se objevovaly poplašné zvěsti, že realizace ELI je vážně ohrožena. Někde jsem se dokonce dočetl, že místo aby se stavělo, tady pořád stojí starý kravín. Ale jak vidíte, ono se staví, a to poměrně rychle,“ prohlásil při ceremoniálu v Dolních Břežanech Vlastimil Růžička, výkonný ředitel ELI. Může to ostatně zkontrolovat kdokoli. Stačí se na webových stránkách projektu proklikat ke kamerám, které výstavbu sledují v reálném čase.
Pravdou je, že ELI se musí stavět rychle.
Zhruba 6,8miliardová vlajková loď velkých vědeckých infrastruktur, spolufinancovaných z evropských dotací z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), nabrala zpoždění ještě před tím, než se poprvé koplo do země.
To nejhorší je za námi Původně mělo laserové centrum vyrůst do konce roku 2015 a hned začít fungovat. Teď už se ale i podle ministerstva školství, které dotační peníze přerozděluje, jeví jako nereálné, že by se projekt do té doby stihl kompletně dokončit.
Na vině je hned několik faktorů. Kromě problémů s výkupem pozemků a obecné nezkušenosti s budováním tak velké infrastruktury v Česku se mezi potíže počítají technologické bariéry ve spojení s unikátními zařízeními, nedostatky v přípravě mezinárodního konsorcia ELI, zkrácená doba realizace projektu o osm měsíců, ale hlavně nevyhovující novela zákona o veřejných zakázkách. Ta lidem z ELI život komplikuje pravidlem, že pokud se do tendru přihlásí jen jedna firma, výběrové řízení se musí zrušit.
Jenže unikátní technologie často zvládá dodat právě jen jedna firma.
Na zdržení se podepsal i bývalý ministr školství Josef Dobeš, jehož „manažerská éra“ měla problémové dotační programy na ministerstvu z hlemýždího tempa raketově popohnat. Konkrétně pro ELI sliboval rozhodnutí o přidělení dotace vydat do 24 hodin.
Trvalo mu to ale přes tři měsíce. „Pozitivní byla loni určitě výměna na pozici ministra školství,“ začíná odpověď na otázku o dění kolem projektu ELI v roce 2012 předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Příjemcem evropské dotace, která představuje 85 procent z celé částky, je Fyzikální ústav Akademie věd.
Loňský rok si chválí i ministerstvo školství samotné. Úspěšný měl být pro Operační program VaVpI jako celek. „Rostlo tempo zasílání finančních prostředků na účty projektů a k prosinci 2012 byly proplaceny prostředky ve výši 34 procent, což představuje 21 miliard korun,“ říká tiskový mluvčí MŠMT Radek Melichar.
Práce už jedou Pokud jde o samotné ELI, během druhé poloviny loňského roku byla zahájena první fáze stavby budov. Kdo konkrétně centrum postaví, se ještě musí rozhodnout. Mezi kvalifikované zájemce se po absolvování užšího řízení počítají Sdružení ELI (kam patří firmy Průmstav a SMP CZ), sdružení společností Hochtief CZ a M+W Germany, Sdružení pro centrum ELI (kde jsou firmy Strabag, CL-Evans, Syner a Zlínstav) a společnosti VCES, OHL ŽS a Metrostav. Vedle toho probíhají i tendry na dodávky technologií a začal vlastní vývoj některých subsystémů. Například vědci z budoucího laserového centra spolu s kolegy z Univerzity v Hamburku pracují na vývoji speciálního undulátoru. Takový přístroj je v podstatě urychlovačem volných elektronů využívajícím soustavy magnetů. Slouží pak jako zdroj paprsku rentgenového laseru.
Sestavovány jsou i vědecké týmy, v nichž se uplatňují také zahraniční odborníci. Příkladem velkého jména může být i nový technický ředitel ELI Bruno Le Garrec. Pětapadesátiletý Francouz měl do nynějška kariéru svázanou především s tamní Komisí pro atomovou energii, která patří mezi nejprestižnější vědecké instituce v Evropě.
„Zřídili jsme také Centrum pro inovace a transfer technologií, které má významně přispět ke komercializaci výzkumu nejen v ELI, ale i v budovaném sesterském projektu HiLASE,“ připomíná další loňské úspěchy Drahoš.
Oproti původnímu plánu to tedy vypadá, že do konce roku 2015 bude dokončena stavba budov laserového centra v Dolních Břežanech. Zároveň by podle zástupců Akademie věd i týmu ELI měla být zahájena a částečně realizována drtivá většina výběrových řízení na nákup technologií. Dokončení projektu, postupné instalování a ladění technologií na požadovaný špičkový výkon budou následovat až po roce 2015.
O milionech se jedná „MŠMT za výrazné podpory projektového týmu ELI Beamlines připravilo pro vládu materiál, který ji má informovat o současném stavu projektu a všech potenciálních rizicích s tím spojených. Jsou tam popsána i opatření, jak se s riziky, pokud nastanou, efektivně vyrovnat,“ ujišťuje Růžička.
Mezi zmíněná rizika patří, že se v termínu nestihnou proinvestovat evropské prostředky. Už během loňského léta se objevily odhady, že by mohlo jít o 350 milionů korun. Teoreticky by pak Česku mohlo hrozit, že je bude muset doplatit ze svého. Je sice pravda, že jde zhruba jen o pět procent z celkové ceny ELI, a navíc o částku, která se ve státním rozpočtu pomalu ztratí, projekt by to ale poznamenalo symbolickým minusem.
K tomu všemu ale vůbec dojít nemusí, upozorňují zúčastněné instituce. „Řídící orgán spolu s příjemcem dotace vede úspěšnou debatu s Evropskou komisí o takzvaném fázování projektu. Ve schváleném harmonogramu bude dodána laserová infrastruktura a spuštěn provoz centra excelence, ale ‚plný výkon‘ projektu spolu s naplněním všech jeho cílů budou financovány po roce 2015,“ vysvětluje Melichar. Jinými slovy, ministerstvo chce spolu s Akademií věd a organizačním týmem ELI dojednat rozložení plateb do dvou programových období. To umožňuje Evropská komise právě pro velké výzkumné infrastruktury. K podobnému řešení se podle výkonného ředitele ELI Vlastimila Růžičky odhodlali v Rumunsku a uvažují o něm v Maďarsku. Tedy v zemích, kde se budují další infrastruktury, které spolu s centrem v Dolních Břežanech tvoří trojici panevropského projektu ELI.
„Očekávám, že z rozpočtu budoucího operačního programu pro podporu výzkumu a vývoje, který nedávno vláda schválila, by byly kryty námi nespotřebované výdaje ze současného rozpočtu projektu. Zdůrazňuji, že toto není žádná katastrofa. To jsou běžné provozní potíže, s nimiž se zákonitě potýká každá země, která s realizací projektů obdobné velikosti nemá žádné zkušenosti a kde bohužel stále platí nevyhovující legislativa, která zdržuje a komplikuje nám práci,“ uklidňuje Drahoš. Akademie věd zatím do projektu ELI vložila zhruba 100 milionů korun a do nejbližších let počítá s částkou zhruba třiceti milionů korun ročně.
Extreme Light Infrastructure – ELI
• V rámci panevropského laserového projektu vyroste v Dolních Břežanech centrum ELI Beamlines Facility.
• Vzniká s využitím evropských dotací rozdělovaných prostřednictvím OP VaVpI. Náklady mají celkem činit zhruba 6,8 miliardy korun.
• Bude vytvářet novou generaci sekundárních zdrojů pro mezioborové aplikace ve fyzice, medicíně, biologii a materiálových vědách.
• České centrum bude ve výzkumu doplňovat Attoseconds Facility v Maďarsku, jež se bude věnovat fyzice ultrakrátkých optických pulzů, a Photonuclear Facility v Rumunsku, které se bude orientovat na fotonukleární fyziku.
• ELI má v Česku na starost Fyzikální ústav Akademie věd, který zemi zastupuje v konsorciu ELI-PP (ELI Preparatory Phase) a koordinuje národní konsorcium ELI-CZ (14 tuzemských velkých univerzit a výzkumných ústavů).
• Je vlajkovou lodí šesti velkých vědeckých projektů placených z OP VaVpI. Kromě ELI jde o Středoevropský technologický institut CEITEC v Brně za 5,25 miliardy korun, Mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC v Brně za 2,37 miliardy, Centrum udržitelné energetiky SUSEN v Řeži u Prahy za 2,45 miliardy, Biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV ve Vestci za 2,33 miliardy a IT For Innovations Ostrava Centrum za 1,82 miliardy korun.
Dokončení projektu, postupné instalování a ladění technologií na požadovaný špičkový výkon budou následovat až po roce 2015
O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz
