Literatura
Brněnské vydavatelství Atlantis v redakci Jitky Uhdeové po delší pauze (poslední román Milana Kundery v něm vyšel v roce 1997) a po čtyřech útlých esejistických knížkách vydalo v těchto dnech Kunderův román Nesnesitelná lehkost bytí z roku 1984.
V této souvislosti se v českých médiích zase začalo o Milanu Kunderovi více psát, a proto by stálo za to připomenout, že Nesnesitelná lehkost bytí vyšla ve stejný rok jako v angličtině jeho esej Únos střední Evropy, který vyvolal celosvětovou diskusi (v reakci byly popsány tisíce stran) o tom, zda Rusko patří do Evropy, a jak připomínají politologové, přiměl Německo k většímu zájmu o střední Evropu.
Francouzský politolog Jacques Rupnik napsal: „Bez této diskuse by sjednocení Evropy po roce 1989 nemuselo proběhnout tak hladce. Jen tak bylo možné začít tvrdit, sdílíme společné základy a jdeme stejným směrem. Lidská práva, demokracie, tržní hospodářství, Evropa, Amerika, Západ, z toho se stala litanie, která splývala do jednoho celku. Díky této mantře jsme si tehdy na chvíli mysleli, že tuto otázku máme zodpovězenou.“
Dokonce bychom dnes mohli říci, že paradoxně v době, kdy Evropa byla rozdělená a existovala železná opona, jsme se na diskusi o Evropě podíleli silněji než dnes. Byli to právě lidé jako Milosz, Konrad a Kundera, kteří přišli s myšlenkou, že Evropa není jen EHS, ale že Evropa jsou hodnoty a kulturní dědictví, které chrání právě střední Evropa, protože víc cítí jejich ohrožení. Tehdy samozřejmě sovětským totalitarismem. Ukazovali, že střední Evropa se chápe jako východní bašta evropské civilizace. A protože byli většinou spisovateli, psali o kulturním dědictví a o hodnotách naší civilizace, a také proto tato diskuse měla tak obrovský vliv. Je třeba si znovu připomenout, že kulturu jako hodnotu vnesli do debaty až Středoevropané a prvním z nich byl Milan Kundera.
Důvodů, proč tomu tak bylo, existuje na samostatný esej, ale je zřejmé, že nyní, kdy je Evropa znovu ohrožena islámem jako před tisíci lety, musí si i tentokrát říci, na jakých hodnotách stojí. A už nemůže udělat to, co tenkrát, že by se přihlásila jen ke křesťanským hodnotám. To odmítli i křesťanští demokraté, když zakládali po válce EHS. Na debatu, kterou zahájil před více než dvaceti lety Milan Kundera, je třeba navázat.
