Menu Zavřít

A šéfové budou mít utrum. Austrálie jim chce zakázat kontaktování zaměstnanců po pracovní době, hrozí pokutou

13. 2. 2024
Doba čtení: 2 minuty
Autor: Depositphotos
  • Austrálie se rozhodla zatočit s nerovností mezi pracovním a osobním životem a po vzoru několika evropských zemí hodlá zamezit neplaceným přesčasům
  • Konkrétně chce zaměstnavatelům zakázat, aby po pracovní době nepřiměřeným způsobem kontaktovali své zaměstnance
  • V případě, že omezení poruší, hrozí jim pokuta. Podporu zákona prý přislíbila podpořit většina tamních senátorů

Život bez technologie, jež lidem umožňuje být v takřka nepřetržitém kontaktu i s těmi, kteří se zrovna nachází na opačné straně zeměkoule, si dnes umí představit jen málokdo. Koneckonců prostřednictvím mobilního telefonu řešíme pracovní hovory, úřední záležitosti, anebo se prostě jen socializujeme se svými přáteli.

Snadné propojení s sebou ale přináší také potřebu být neustále na příjmu, což může být problém třeba v momentě, kdy toho začne využívat zaměstnavatel, který se svými podřízenými řeší firemní záležitosti i mimo pracovní dobu. Přesně tomu se teď rozhodli učinit přítrž úřady v Austrálii, kde hodlají zavést zákon, jenž šéfům tyto telefonáty a textové zprávy zakáže. Kdo nové pravidlo poruší, bude pokutován.

Zaměstnanci se vzdělávat chtějí, zdaleka ne všechny firmy je v tom ale podporují, lamentuje šéf platformy Skillmea Debnár
Přečtěte si také:

Zaměstnanci se vzdělávat chtějí, zdaleka ne všechny firmy je v tom ale podporují, lamentuje šéf platformy Skillmea Debnár

Jinými slovy se dá říct, že nové ustanovení zaměstnancům brání pracovat neplacené přesčasy. „Jednoduše říkáme, že někdo, kdo není placen 24 hodin denně, by neměl být penalizován za to, že oněch 24 hodin není online a k dispozici,“ uvádí CNN s odkazem na vyjádření australského premiéra Anthonyho Albanese.

Po vzoru Španělska a Francie

Takzvané právo na odpojení je součást celé řady změn navržených vládou. Ta chce uvedenými kroky chránit práva australských zaměstnanců a zároveň pomoci obnovit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Nejedná se přitom o první zemi, která se tento krok rozhodla učinit. Obdobné pravidlo již nyní platí třeba ve Francii, Španělsku, Belgii a Portugalsku, přičemž v poslední ze zmíněných zemí mají rodiče dětí mladších osmi let také automatické právo nastoupit na home office. A to bez toho, aby si jej předem domlouvali se svým zaměstnavatelem.

Australskému zákon podle ministra práce vládnoucí Labouristické strany Tonyho Burkeho slíbila podporu většina senátorů. Kromě práva na odpojení pak bude obsahovat také další ustanovení týkající se třeba přechodu od dočasné práce k práci na dobu neurčitou či minimálních standardů pro pracovníky.

Podkopáváte flexibilní práci!

Ne všichni jsou způsobem, jakým chce vláda bojovat za životní a pracovní balanc, nadšení. Již nyní někteří australští politici upozorňují, že právo na odpojení je přehnané. Obdobně se k věci vyjádřila i řada šéfů tamních podniků. Problém vidí především ve skutečnosti, že tento návrh podkopává přechod k flexibilní práci a ovlivňuje konkurenceschopnost.

bitcoin školení listopad 24

První, ale jen napůl. Melbourne je nové největší město Austrálie, po 100 letech díky ,formalitě‘ předstihlo Sydney
Přečtěte si také:

První, ale jen napůl. Melbourne je nové největší město Austrálie, po 100 letech díky ,formalitě‘ předstihlo Sydney

Naopak levicoví Zelení, kteří zmíněné pravidlo loni navrhovali jako první, se nechali slyšet, že jej vnímají coby velkou výhru. „Australané pracují každý rok v průměru šest týdnů neplacených přesčasů,“ říká lídr Zelených Adam Bandt s tím, že tento čas odpovídá nevyplaceným mzdám v celkové výši kolem 92 miliard australských dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun). „Je to čas, který je jen váš, nikoli vašeho šéfa,“ dodává.

O zákonu, který by zaměstnancům umožnil odpojit se od práce mimo pracovní doby, hovořil také Evropský parlament, který začátkem roku 2021 vyzval Komisi k jeho schválení. Obhajoval ho třeba skutečností, že ve světě trpí depresemi a duševními poruchami souvisejícími s prací více než 300 milionů lidí.

  • Našli jste v článku chybu?