Úroveň absolventů vysokých škol se zlepšuje. Dobře se uplatňují zejména absolventi technických škol, ale jen tehdy, pokud na nich skutečně studovali technické disciplíny.
Autor: Technická univerzita Liberec
Absolventi škol, kteří vstupují na trh práce v časech krize, jsou v mnohem obtížnější situaci než jejich předchůdci před několika lety. Doba, kdy si majitel čerstvého diplomu mohl bez uzardění říci o horentní plat, a nakonec jej dostal, skončila. Paradoxně k tomu došlo v okamžiku, kdy se znalosti a praktická využitelnost absolventů zlepšily.
„Kvalita absolventů vysokých škol ucházejících se o zaměstnání či pracujících v naší společnosti se postupně zvyšuje,“ uvedl Zbyněk Frolík, generální ředitel firmy Linet, jež vyrábí nemocniční lůžka.
„Absolventi jsou v odborné oblasti většinou velmi dobře teoreticky připraveni, v poslední době se zlepšují i jejich jazykové znalosti,“ uvádí personální ředitelka ČKD Group Jaroslava Raisová.
Tento názor potvrzuje Jaroslav Koloc z oddělení spolupráce se školami společnosti Škoda Auto: „I když úroveň jazykové způsobilosti absolventů technických škol není skvělá, je lepší než v letech minulých.“ Podle Frolíka mladí technici mají v angličtině stále co dohánět.
Měkké dovednosti jim nejdou Představitelé firem se shodují, že absolventi stále pokulhávají ve schopnostech projektově řídit, neumějí pracovat v týmu a chybějí jim některé další „měkké“ dovednosti. Především jde o schopnost otevřené nekonfliktní komunikace a prezentační dovednosti. Podle Škody Auto je stálou bolestí nedostatečně dimenzovaná povinná praxe studentů vysokých škol v průběhu studia. „Zcela nevyhovující jsou dvou až čtyřtýdenní bloky, které můžeme najít v řadě studijních plánů,“ domnívá se Jaroslav Koloc. Názor expertů z praxe je jednoznačný – studijní plány by měly obsahovat jeden semestr povinné praxe v podnicích. „To by zcela jistě prospělo vyšší kvalitě absolventů a zejména jejich plynulému přechodu ze školního prostředí do reálného života. Stejně to cítí i čerství absolventi,“ dodává Koloc. Opravdoví technici Dobře uplatnitelní na trhu práce jsou podle Raisové zcela jistě absolventi technických oborů.„Ale zdůrazňuji opravdu technických, ne takzvaných švindlkurzů spojených s ekonomikou a managementem, které technické školy zavádějí s cílem přilákat více zájemců,“ doplňuje personální ředitelka ČKD Group. Vysoké školy by neměly snižovat odborné nároky na studenty, aby se „zalíbily“, ale měly by si udržovat odbornou úroveň a klást na studenty trvale vysoké nároky. „K nám často nastupují absolventi, kteří s Linetem už během studia dlouhodobě spolupracují, a tak je vlastně už během studia společně vychováváme,“ líčí Frolík. Po dokončení školy se pak tito lidé velmi rychle zařadí a hned podávají očekávaný výkon. Ředitel Linetu však upozorňuje, že obecně se mnozí studenti snaží získat diplom jako vstupenku k vyššímu platu, aniž by je zajímalo, zda si skutečně osvojí znalosti pro budoucí praktické uplatnění. Potřeba reforem „Tento přístup se nezmění, pokud se neuskuteční hluboká reforma terciárního vzdělávání,“ domnívá se Frolík a doplňuje: „Pokud nebude zavedeno školné – byť formou odloženou a s podporou státu pro sociálně slabé – nebude ke kvalitě vzdělávacího procesu ze strany studentů potřebná motivace.“ Podle Frolíkova názoru je třeba také vytvořit legislativní podmínky pro užší spolupráci vysokých škol a průmyslu v oblasti vědy a výzkumu, aby se školy samy aktivně snažily a posluchači se na těchto projektech nějakou formou podíleli. A konečně musí být změněn způsob řízení vysokých škol na více manažerský, s větší vnější kontrolou kvality vzdělávacích procesů. Firmy chtějí spolupracovat Samotné podniky se také snaží. Například Škoda Auto je partnerem více než desítky projektů podporovaných z evropských strukturálních fondů, jejichž cílem je upravit studijní plány vysokých škol v souladu s požadavky podniků. „Nositelem projektu je vždy příslušná vysoká škola, v našem případě zejména TU Liberec, ČVUT Praha , ZČU Plzeň. Naši experti jednak participují na určitých tématech v řádné výuce vedené pedagogem VŠ, ve dvou případech naši odborníci z útvaru vývoje vyučují kompletní volitelný předmět na technické vysoké škole,“ popisuje Koloc. ČKD Group zase vyhlašuje soutěž o Cenu Emila Kolbena pro nejlepší magisterské, inženýrské a doktorandské práce na ČVÚT. Podle agentury CzechInvest patří k perspektivním oborům mikroelektronika. V poslední době však tento obor končí kolem 60 až 80 studentů ročně. Měla by jich být přitom nejméně stovka. „Herní konzole Xbox 360 a PlayStation, většinu mobilních telefonů Nokia nebo třeba hodinky Swatch – ty všechny řídí integrované obvody navržené a vyrobené v České republice,“ říká Alexandra Rudyšarová, pověřená řízením agentury. „Specialistů, kteří to svedou, však přinejmenším nepřibývá,“ dodává. Celoevropský problém**
Spoluprací vysokých škol s průmyslem se v únoru v Brně zabývalo Evropské fórum průmyslu a vysokých škol. „Vysoké školy a průmysl mají příliš odlišný jazyk a hodnoty,“ upozorňuje Pavel Kafka, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Základem efektivnější spolupráce by proto měla být kvalitnější komunikace. Nejde o to, aby vysoké školy byly servisním centrem pro firmy, ale aby byly schopny reflektovat to, co potřebuje byznys, tedy zákazníci a trhy. „Proto je důležité, aby tyto hodnoty byly cíleně přibližovány pomocí zprostředkovatelů, například v podobě speciálních institutů,“ dodává Kafka.
Jedním z důsledků nedostatečně efektivní spolupráce evropských škol a podniků je skutečnost, že Evropa zaostává ve vzdělání, výzkumu a inovacích za Spojenými státy i Japonskem. To se potvrzuje i v nynější době globální recese, kdy má Evropa dvacet milionů nezaměstnaných, a současně existují čtyři miliony volných pracovních míst.
Prezident pro Evropu společnosti Microsoft Corporation Jan Mühlfeit prohlašuje, že vzdělání by se v této situaci mělo stát „mantrou“, a domnívá se, že v budoucnu devadesát procent všech pracovních míst bude vyžadovat znalost informačních technologií a od dvaceti procent zaměstnanců se bude očekávat jejich pokročilá znalost.