Menu Zavřít

ABY TĚ NEZABILI, ŘÍKALA MI SESTRA

13. 8. 2001
Autor: Euro.cz

Vůdce televizní vzpoury dlouho volil Václava Klause

Jan Kraus (47)
Herec, moderátor a podnikatel. Syn publicisty Otty Krause, vězněného v nacistických koncentračních táborech, bratr spisovatele Ivana Krause, který žije v Paříži a píše humoristické knížky. Sestra Eliška žije v Bogotě, další bratr Michal (politolog) emigloval do USA. Kraus začal hereckou kariéru jako dítě, účinkoval v řadě filmů. Později hrál v různých divadelních souborech, napsal divadelní hry Zelený pták a Nahniličko. Pro ČT připravoval satirické pásmo „22“, kvůli zásahům do pořadu podal na ČT žalobu. Na Primě uváděl pořady Další, prosím! a Sauna. V devadesátých letech pět let zastupoval v Česku italské firmy Fiera di Bologna a Fiera di Rimini věnující se výstavnictví. Píše sloupky do časopisu Týden. Od letošního roku uvádí na ČT 1 autorské pořady Občan Kraus a Ze života zvířat, na ČT 2moderuje diskusní program Přesčas. Jan Kraus má tři syny.

EURO: Skončil už boj o zákon o České televizi? Kraus: Zákon o České televizi není něco, v čem bych se moc dobře vyznal. Také si myslím, že je to jedna z okrajových věcí souvisejících s ČT. Pro mě je podstatné prorůstání politických stran do všech sfér veřejného života, kde nemají už dávno co pohledávat. Dneska kdejaké místo v kdejakém městečku musí být takzvaně politicky průchozí. To platí, i když se vytvářejí komise a rady. Čili pro mě bylo a je důležité, aby se média nestala nástrojem politických stran, což samozřejmě není věc, která se povede za měsíc. Dokonce si myslím, že je pořád ještě ve vzduchu, kdy se povede a jak, aby politici nelezli do médií. To totiž nesouvisí jenom s ČT. EURO: Vy jste na začátku televizní vzpoury řekl, že Českou televizi bude třeba si vyvzdorovat… Kraus: …ne tu televizi… EURO: …tak že bude nutné si vyvzdorovat, aby od ní politici dali ruce pryč… Kraus: …mluvil jsem o vyvzdorování v tom smyslu, že jinak se dostanete do vleku politických termínů. To znamená: „my než svoláme sněmovnu, my než se sejdeme, my to projednáme ve výborech, my v komisích navrhneme… No, to jste se vším v ročních termínech. To vyvzdorovat znamenalo, aby sebou hodili. Na druhou stranu, to bych jim neupíral, oni se potom snažili rychle. A že to odnesl zákon, to se nedá nic dělat. EURO: K čemu to je, když výsledek nestojí za to? Kraus: Já bych neřekl tak zjednodušeně, že výsledek nestojí za to. To není výsledek. Na výsledek musíme počkat. Ono to taky asi nebude všechno, víte. EURO: Takže to bude ještě pokračovat? Kraus: Dneska se to dostalo do fáze, kdy pro spoustu lidí jsou všechny produkty opoziční smlouvy především známkou nějaké nekalosti, anebo politického stroje na moc. Lidé k tomu nemají důvěru. A oprávněně. Já taky ne. A ta averze se teď ještě zvětšila. Takže jak už to v politice bývá vždycky, nelze předvídat, co se ještě odehraje. EURO: Kdy jste začal mít nedůvěru k politikům a k politice? Kraus: Nemám nedůvěru k politikům. Vím, co od nich mohu očekávat. Vím, co to tak zhruba obnáší, protože se o politiku přirozeně občansky zajímám. Nemám iluze, že by nám měli přinést něco jako věrozvěsti. Ale trošku jiná situace je u nás, kde jsou politici kvalitní tak jako my všichni, to znamená populace poničená komunismem. A vidíte, že postkomunistické země mají stejné problémy. S televizemi mají problémy všechny postkomunistické země. Čím to může být? Takže to není o nedůvěře v politiky, to je o nedůvěře v to, že tohle společenství je už v takzvaně standardní demokracii. Zatím asi ne, že? Nebo myslíte, že jo? EURO: Já nevím. Ale co to změní? Kraus: Vy se ptáte z druhé strany. První strana je, zda si myslíte, že se má na to všechno jenom koukat? Neptejte se, co to změní, ptejte se, co se proti tomu dá dělat, nebo jestli se proti tomu má něco dělat. EURO: Takže vaše odpověď je, že se proti tomu má něco dělat? Kraus: Nemůžu přihlížet tomu, co se mi zdá evidentním pokusem o ovlivňování médií. Já se vás zeptám jinak. Televize Nova je pro vás regulérní, televize Prima je pro vás regulérní? EURO: Ne. Myslím si, že o licenci by měla přijít jak Prima, tak Nova. Kraus: A o tom to všechno je. Ona není jenom Česká televize. Ona je ještě Nova a Prima. Tady je mediální trh celý neregulérní.

EURO: Před časem jste řekl, že budete požadovat licenci televize Nova. Od té doby to zapadlo… Kraus: …to nezapadlo. EURO: Co to znamená? Kraus: Podívejte, rada dostala asi čtrnáct stížností a teprve je bude posuzovat. Bylo by vždycky chybou křičet dopředu. Ať je posoudí a uvidíme, jak je posoudí. Já si myslím, že se dá tušit, jak je posoudí, ale je pravda, že nemůžete jít před rozhodnutím nějakého orgánu, který to má na starosti, a začít rovnou řvát, že to posoudí špatně. Třeba to posoudí dobře.

EURO: Vy si také myslíte, že by měl Vladimír Železný přijít o licenci? Kraus: Jestli porušil zákon, tak určitě.

EURO: A v případě Primy? Kraus: V případě Primy bych vám navrhl, že jsme si ji mohli koupit my dva. Mohli jsme si ji vzít, 420 milionů by nám půjčila IPB, která by nám ji prodávala, o dva roky by nám odložila splácení, jištěné by to nebylo ničím. Takže jsme ji mohli mít my dva. To jsme asi prohloupili, ne? Takhle se nedá prodávat nic. Teď (rozhovor se konal 1. února 2001 – poznámka redakce) zrovna Primu stěhují z Domeany do FTV Premiéra. Aby nebyla vymahatelná z Domeany, tak ji právě včera převedli na FTV Premiéra s požehnáním vysílací rady. Aspoň tak tomu já jako takový řadový občan, který čte jenom noviny, rozumím. Jestli je to jinak, můžete mi to vysvětlit.

EURO: Vás asi hodně rozčiluje, když se různé rady vysmívají lidem do obličeje, že? Kraus: No, rozčiluje, no. To je jedna věc. Druhá věc je, že se tomu říká rada, já tomu říkám komise. V komunismu, když se ozvalo komise, tak to byla vždycky pohroma. Komise, kolektivní rozhodování čili nulová odpovědnost. Hlasovali jsme 7:4, za to se schová kdejaká gauneřina.

EURO: Co si myslíte o systému, který tu funguje? Kraus: Žádný lepší systém není. Ale máme ještě dost co dělat, aby byl alespoň na úrovni rozvinutých západních zemí, což nejsou žádná nebe na zemi. Nečekejme, že jednou budou všichni lidé poctiví a všichni přestanou lhát. To nebude nikdy. Mám výhodu, že tři mí sourozenci žijí v zahraničí. Kromě Ameriky a Francie taky v Jižní Americe. Mám tak docela dobrou možnost to konfrontovat třeba i s tou Jižní Amerikou. A je to docela zajímavé.

EURO: Mluvil jste se svými sourozenci o tom, co jste dělal v uplynulých dnech? Kraus: No jistě. Kolumbijská sestra říkala: pozor, aby tě nezabili. (smích) To je ta z Bogoty. Tam to má trošku jiné grády. Oba bratři tu shodou okolností byli, ale ti trošku znají mé názory a vědí, o co mi jde. Myslím, že nebyli překvapeni mým počínáním, spíš tím, jaký běh události dostaly. EURO: Takže vám to schvalovali? Kraus: Oni se v první řadě dívali na to, o co vůbec jde. Vědí naprosto bezpečně, o co mi jde, na rozdíl od mnoha jiných, kteří tvrdili, že mi jde o peníze či o popularitu. Mí sourozenci mě znají dobře a vědí, že tohle jsou věci, které mě opravdu nezajímají. Oni také věděli, že jsem před dvěma lety podal pro cenzuru trestní oznámení na Českou televizi. A udělal jsem jedinou chybu, že jsem nešel až k Ústavnímu soudu. Tam bych vyhrál. Už jsem zlenivěl.

EURO: Cítil jste v průběhu vzpoury, že do vás lidé vkládají naděje, že děláte něco, co oni sami třeba nemají odvahu udělat? Kraus: To není, že by do mě vkládali naděje, že mám odvahu, co oni nemají. Byl jsem shodou okolností hozen do situace, která tu příležitost vytvořila. Stal jsem se součástí děje jako jeden z těch anonymů, co stál na Václaváku. Dostal jsem se k tomu sice proto, že jsem počínání rad sledoval pečlivě už delší dobu, ale to nemůžete ovlivnit tak, že byste si řekl: „Já něco povedu, já budu vpředu! To se tak musí seběhnout. A to je náhoda.

FIN25

EURO: Jinými slovy jste necítil, že do vás lidé vkládají své naděje? Kraus: Ale jo. Já za to cítím odpovědnost v tom smyslu, že lidé vyjadřovali podporu kauze České televize, které dodnes spousta lidí neporozuměla do podrobností, ale také se bránili politickému prorůstání mocenské mašiny, která je lidem přinejmenším protivná. A to jim leze na nervy. Alespoň těm, co byli na Václaváku. EURO: Říkal jste, že lidé asi moc nepochopili skutečný problém České televize… Kraus: …myslím všechny ty souvislosti rady, ředitele, volby rady a tak dál. Ono je to dost komplikované a sám vím, jak jsem se v tom kdysi pracně zorientovával. Lidé nejsou schopni pochopit některé nuance toho zákona, ani já ne. Ani poslanci ne.

EURO: Co máte na mysli? Kraus: Cokoli. Podívejte se, když zákonodárci udělají zákon o volbách tak, že jim ho tři čtvrtiny Ústavní soud vrátí… A to je jednodušší zákon. Jde o volby, to by zákonodárci měli znát nejlíp. Tak vidíte, jak daleko ještě jsou od toho mít dobrou vědomost o zákonech. Natož občan. EURO: Na Václavském náměstí jste říkal, že chcete, aby se volba rady rozdělila mezi prezidenta, Poslaneckou sněmovnu a Senát. To se nestalo, ale vy už o tom vůbec nikde nemluvíte. Proč? Kraus: Já se k tomu teď pokud možno vůbec nevyjadřuji. Je stávka v České televizi, které se zúčastní zaměstnanci ČT. To já nejsem. Pak jsou odbory České televize, které tu stávku vedou, v těch já nejsem. Pak je krizový štáb České televize, v tom já nejsem. Pak byli zpravodajové, kteří byli na velíně, to já také nejsem. Čili aby bylo jasno, já do mnoha věcí ani mluvit nemůžu. Jsem ten občan, co má v televizi smlouvu na jednotlivý pořad, protože jsem odmítl podepsat jakékoli smlouvy. Zejména když se tam dostal Hodač, bylo by to bezpředmětné. Nemohu mluvit do spousty věcí, protože bych za ně nenesl žádnou odpovědnost… Ale když jsem jednal v rámci prvních schůzek s radou ČT, bylo to něco jiného. Byl jsem zvolen na schůzce profesních organizací, abych s nimi jednal. EURO: Ve svých sloupcích pro Týden často píšete, že by Klaus a Zeman měli odejít. Myslíte si skutečně, že by se po jejich odchodu tolik změnilo? Kraus: Já tam nepíšu, že by měli odejít, ale spíš je kritizuji. Že bych napsal, aby odešli, to si nepamatuji. EURO: Vyznívá to tak, že je nemáte rád. Že pro vás zosobňují to špatné. Kraus: Ne, nemám rád. Kdybyste chtěl psát oslavné sloupky – to už tady bylo – na to by mě neužilo. Noviny jsou od toho, aby se kritizovalo. A na Klausovi a Zemanovi je dost co kritizovat. Ale kdyby Klaus odešel, tak nevím, co by to provedlo s ODS. Myslím, že by to pro ni byla pohroma. Druhá věc je, že jsem byl dlouho jedním z příznivců Klause. Ale myslím si, že je politicky opotřebovaný. Finito. EURO: Kdy jste se s Klausem rozešel? Kraus: Já jsem se s ním nerozešel. Postupně jsem sledoval, že už to není Klaus, jaký býval. Svou roli už sehrál a víte, jak dopadaly všechny ty věci počínaje kuponovou privatizací. A pak ta jeho tvrdošíjnost v tom, že to není jeho chyba, že to je chyba, já nevím koho. Ten přesun na pozici, že kdokoli ho kritizuje, je blb… Pro českou politiku by bylo prospěšné, kdyby kluci z prognosťáku svou politickou únavu už reflektovali. EURO: Kdy jste si to začal uvědomovat? Kraus: Tak v roce 1995, 1996. To jsem si začal uvědomovat, že něco není v pořádku. Klaus začal mít takové divné výroky. Přitom jsem byl úplně spokojený, když na úplném začátku říkal s úsměvem a ironií: „Budeme zdražovat, nedá se nic dělat. Mně se to líbilo jako protipól velkých myšlenek a velkých tezí. Ale ono se to změnilo. V té době jsem byl ohromě alergický na Pitharta. No, a dneska mám k Pithartovi respekt a úctu. EURO: Vy jste asi takový typický volič ODS, ale Klause už nemůžete… Kraus: …to není jenom Klaus. Klaus mi vadí mnohem míň než třeba Langer, který strašně lže a pořád mluví o penězích. Já s úžasem pozoruji, jak lidé z ODS říkají stejné věty. To mě úplně fascinuje. Jestli jim to v noci někde nalejvají do hlav… mám z nich pocit jako z modrejch komoušů. S úžasem jsem si všiml, že i v Parlamentě několik poslanců ODS říká úplně stejné věty a pořád mluví o penězích. Pořád. Což by strana, která má pro mě dodnes podvodné financování, neměla. Nemyslím si, že Klaus je ten, co by se dral do televize. Klaus, když bude chtít, tak v televizi bude. Ale to jsou tihle pravicoví pionýři. To je pro mě Langer, který asi chtěl být ohromě pochválený korunní princ. Tihle jsou horší než Klaus. EURO: Máte teď na politické scéně své favority? Kraus: Komu dám příště svůj hlas, to opravdu nevím. Jsem v situaci, v níž asi nejsem sám. To znamená, že člověk vůbec nemá stranu, kterou by volil v rámci jiného výběru než negativního. Pak jenom ze zodpovědnosti, že volit se má, si něco vybere. EURO: Čtyřkoalice vás nebere? Kraus: Čtyřkoalice dělá to, co dělají všichni v české politice. Česká politika spočívá především ve vzájemném pletichaření politických stran. A pak ještě v pletichaření lidí ve straně mezi sebou. Čeští politici mají na mé gusto velice málo zájem o službu voličům, kteří jim dali své hlasy. Všichni se tu ohromě zaobírají technickou správou moci, a na lidi už jako by úplně zapomněli. Myslím si, že čtyřkoalice se v tomhle neliší od ostatních stran. Viz volba jejich lídra. EURO: Díval jste se, jakou sledovanost měl váš nový pořad v České televizi? Kraus: Díval. Asi 10,7 procenta. EURO: Zklamalo vás to? Kraus: Abych řekl pravdu, tak jsem se obával, aby to nebylo vůbec pod deset. EURO: Myslíte si, že je to zábava pro tak úzkou skupinu? Kraus: Další, prosím!, které jsem dělal na Primě, se nikdy nedostalo nad sedm procent, protože to zajímá jen určitou část lidí. Málokdo ví, že když tam máte politika, tak lidé rovnou přepínají… Sám jsem žasl, že to chtějí dávat v sobotu v osm. EURO: Sám byste se do tak exkluzivního času nezařadil? Kraus: Já ne. Dal bych to ve čtvrtek v deset nebo v jedenáct. To by se mi líbilo.

  • Našli jste v článku chybu?