Na první pohled se nijak nelišila od ostatních aut OSN. Obě byla bílá a po stranách měla dvě písmena UN. Když vjela na letiště u města Gao, kde stálo několik útočných helikoptér AH-64 Apache, velkých transportních strojů CH-47 Chinook i ghanský letoun Casa, náhle zrychlila a rozdělila se. Po pár sekundách džípy poblíž odstavené techniky explodovaly.
Událost z loňského 29. listopadu dokazuje, že mírová operace MINUSMA v Mali se začíná nebezpečně komplikovat.
Během vyšetřování útoku vyšlo najevo, že auta napěchovaná trhavinou řídili dva sebevražední atentátníci, kteří chtěli jednotkám OSN zasadit tvrdou ránu. Což se částečně podařilo. Poškozený stroj Casa musela Ghana stáhnout domů.
„Jedná se o historicky nejnebezpečnější misi OSN - myšleno počtem mrtvých a zraněných - aco se týče budoucnosti, tak dle mého názoru potrvá ještě dlouho“ popisuje Miroslav Kvašňák, vojenský rada českého zastoupení při OSN. Zahynulo už 71 členů mise.
Takový průběh se přitom nečekal.
Na začátku roku 2013 přijelo do země 4500 francouzských vojáků, aby zachránili situaci po vojenském puči. Radikálové začali ze severních oblastí pronikat až k hlavnímu městu Bamako a bylo nutné zakročit. V červenci 2013 pak iniciativu po Paříži převzala OSN. A zdálo se, že společně s Evropskou unií, která pomáhá s vybudováním nové národní armády, se situace během několika let vyřeší. Což se nestalo.
Vedení OSN už několik měsíců upozorňuje na nedostatek techniky a vojáků v Mali. K požadovanému počtu 13 300 modrých baretů chybí zhruba dva a půl tisíce mužů. Zapotřebí jsou i helikoptéry a letadla pro transport materiálu do nepřístupných koutů země.
„Nedostatek jednotek a řádného vybavení, jako jsou bojová vozidla pěchoty či vrtulníky, je stále,“ potvrzuje Kvašňák.
Praha vyšle ženisty
Prosby z vedení mise MINUSMA míří i do Prahy. Jenže o letecké technice nechce ministerstvo obrany ani slyšet. „Jednalo by se o dlouhodobé nasazení, na které nemáme dostatečné kapacity,“reaguje Jiří Caletka z tiskového oddělení resortu. Vyslání transportních vrtulníků Mi-171Š prý brání fakt, že v příštím roce jich česká armáda několik vyčlení pro bojovou jednotku Evropské unie. „Je nutné si uvědomit i značné vytížení našeho vrtulníkového letectva, které se významně podílí na výcvikové misi v Afghánistánu,“dodává.
V úvahu nepřipadá ani to, že by poškozené ghanské letadlo nahradila česká casa. Jedna je dlouhodobě v misi na Sinaji a vojáci se odtud budou muset stejně na několik měsíců stáhnout kvůli nařízeným opravám.
Jak však zjistil týdeník Euro, Praha nechce OSN odmítnout úplně. Vzhledem ktomu, že malijští radikálové využívají k útokům na modré barety nástražné výbušniny na cestách, do Afriky vycestuje jednotka ženistů. „Analyzujeme podmínky případného nasazení. Rozhodně proto nyní nechceme ani jakkoli spekulovat, zda by se případně jednalo o ženisty - je to jedna z možností - nebo jiné odborníky,“ opatrně přitakává Caletka. Tihle experti už v minulosti pomáhali i v Afghánistánu. Společně s americkými kolegy čistili důležité silnice a jejich okolí od výbušnin. Tato zařízení se odpalují na dálku i přes mobilní telefon.
Povstalci tak poměrně často poškodí či zastaví vojenské kolony, z nichž se pak v otevřené krajině stávají snadné terče.
Zahraniční operaci ženistů musí nejdříve posvětit vláda. Vzhledem k akutní potřebě ze strany OSN je pravděpodobné, že se rozhodne během několika týdnů.
Půlrok za 50 milionů
O tom, že na severu Mali, kam by měli čeští ženisté vyrazit likvidovat výbušniny, nepanuje klidná situace, ví i 25 příslušníků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. Loni tam sedm měsíců operovali společně s nizozemskými a dánskými speciály.
Oficiálně se o jejich úkolech mlčí. I proto, že jde o bojové mise. V rámci průzkumu prohledávali a likvidovali povstalecké jednotky, rozpočet jejich mise činil 50 milionů korun.
Pomáhali i s rozjezdem rozsáhlé akce Medica. Tak velení mise MINUSMA pojmenovalo dlouhodobou operaci, v rámci níž začalo střežit důležité silnice a chránit místní obyvatelstvo před nájezdy radikálních islamistů.
„Působení 601. skupiny bylo v OSN hodnoceno velmi vysoce,“ chválí prostějovské vojáky Miroslav Kvašňák. „Problémem je, že mise OSN nejsou svým zaměřením vhodné pro působení speciálních sil jako takových, takže země nyní vysílají - pro plnění průzkumných úkolů - jiné, vhodnější jednotky,“ vysvětluje, proč se nyní do Afriky chystají právě ženisté.
I přes svou nebezpečnost je MINUSMA zajímavá pro světové zbrojaře. Jako každý konflikt představuje dnešní Mali velkou laboratoř. Podle dostupných údajů jde o operaci OSN s vůbec největším počtem bezpilotních prostředků. Armády i firmy tam testují drony nové generace, které po startu vystoupají až do devíti kilometrů a tam fungují téměř 48 hodin v kuse.
Bundeswehr si tam například poprvé vyzkoušel izraelský systém Heron.
Berlín si chce letos pořídit tři tyto průzkumné letouny, nejdřív ale potřeboval vědět, jak fungují v reálných bojových situacích.
Nástražné výbušniny se odpalují na dálku i přes mobilní telefon. Povstalci tak poměrně často poškodí či zastaví vojenské kolony, z nichž se pak v otevřené krajině stávají snadné terče.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
