Nejprve SSHR vypsala v dubnu dva balíky zakázek, první na 900 tun sušeného
plnotučného mléka, druhý na 900 tun sušeného odtučněného mléka. Každý byl
rozdělen na šest částí. Následovaly další dvě zakázky, tentokrát každou úřad
rozdělil na sedm částí. Celkem tedy mělo jít o dodání a obměnu skoro čtyř tisíc
tun mléka, jak vyplývá z veřejně dostupných informací.
Mlékárna Hlinsko státním rezervám dodá 450 tun sušeného mléka, z toho 300 tun plnotučného a 150 tun odtučněného. Moravia Lacto vysoutěžila 300 tun odtučněného. „Nabídky na dodání dalších celkem 600 tun sušeného mléka se ještě vyhodnocují,“ sdělila týdeníku Euro Aneta Procházková z komunikace SSHR. Správa rezerv tvrdí, že zbylé zakázky na dodání celkem 1200 tun plnotučného sušeného mléka a 1350 tun odtučněného sušeného mléka bude muset opakovat. „Nikdo se na tyto zakázky nepřihlásil, a SSHR je tak co nejdříve znovu vypíše,“ tvrdí Procházková.
Jak píše SSHR na svém webu, navýšení rezerv sušeného mléka mělo za cíl kromě
zvýšení soběstačnosti České republiky také poskytnout příležitost pro firmy
zničené koronavirovou pandemií.
„Zároveň tak vzniká vzhledem k nelehké ekonomické situaci spjaté s pandemií covid-19 zajímavá příležitost pro české producenty sušeného mléka,“ napsala SSHR na své stránky. Které další firmy se přihlásily do soutěží, v nichž uspěly Mlékárna Hlinsko a Moravia Lacto, SSHR nezveřejnila.
Hlinecká mlékárna už v minulosti státu sušené mléko dodávala, a navázala tak
na svou dosavadní spolupráci. Sušené mléko vyrábějí zejména velké mlékárenské
firmy jako například Madeta nebo Olma. „Do tendru jsme se nepřihlásili, protože
se nám to ekonomicky nevyplatí,“ řekl bez dalších podrobností šéf Madety Milan
Teplý.
Já nic, já premiér
Olma, která rovněž patří do koncernu Agrofert, na dotaz týdeníku Euro uvedla, že v jednom z tendrů na sušené odtučněné mléko, jeho pořízení a ochraňování je přihlášena. Zakázku zatím státní rezervy vyhodnocují. A není také jasné, zda se do zmíněné zakázky přihlásila sama, SSHR do uzávěrky tohoto článku informaci nezveřejnila. Za to, že se Olma přihlásila do tendru sama a následně zvítězila, přitom čelila kritice už v minulosti. To bylo v době, kdy Andrej Babiš ještě jako oficiální majitel Agrofertu byl ve funkci ministra financí.
Nyní se Babiš od Olmy a dalších firem z koncernu distancuje, neboť jej v
roce 2017 přesunul do svěřenských fondů a tvrdí, že na něj nemá vliv. Peníze ze
zisku od těchto firem ale prokazatelně inkasuje. Například loni z Agrofertu, Imoby
či od Honební společnosti Bžany dostal 114 milionů korun. Babiš je přitom coby
premiér spoluodpovědný za vládní rozhodnutí, kterým se zvyšuje soběstačnost, a
rozhoduje o nákupech mléka od firem, se kterými je stále jednoznačně propojen.
Výše zmíněná společnost Moravia Lacto patřící do skupiny Interlacto má zase
personální vazby s Agrární komorou ČR. Předseda představenstva Jaroslav Coufal
je totiž v téže pozici i v Okresní agrární komoře Jihlava, což je jeden z
regionálních orgánů Agrární komory ČR.
Právě Agrární komora přitom jako nezávislá profesní organizace apelovala na vládu, aby se svými opatřeními snažila zvýšit soběstačnost, a zmínila i trh s mlékem. „Upozorňujeme na skutečnost, že Česká republika musí být téměř soběstačná v potravinách. Proto je nutné nastavit systém tak, aby byly vytvořeny podmínky pro ty zemědělce, kteří produkují, ne pro ty, kteří z rozpočtu finance jen pobírají, ale nic do systému zpátky nevracejí,“ píše Agrární komora ve svém dubnovém zpravodaji.
„Rozhodující je naplnit v první řadě potřebné objemy zásob SSHR ve většině
komodit a nadprodukci současných mléčných výrobků, jako jsou sušené mléko,
sušené odstředěné mléko či máslo, současně uskladňovat u domácích výrobců a
uhradit jejich zvýšené náklady na skladování. Až následně uvažovat o podpoře
soukromého skladování mimo SSHR a ve výrobních podnicích potravinářského
průmyslu,“ pokračuje.
Peníze na jídlo
Správa státních hmotných rezerv schraňuje různé komodity, a to zejména pro
krizové případy, jako jsou třeba válečné konflikty, záplavy nebo zastavení
dodávek klíčových surovin. Dodavatelé mají zároveň povinnost zásoby obměňovat
tak, aby byly čerstvé. Kromě potravin drží SSHR například i zásoby leteckého
petroleje či léků.
Zatímco zásoby ropy by měly pokrýt spotřebu celého státu na více než
devadesát dní, u potravin SSHR aktuálně bojuje s tím, že nesplňuje povinnost
držet zásobu jídla na tři dny. Důvodem je fakt, že stát správě nedává na tyto
nákupy dost peněz. „Jsem rád, že navyšujeme právě potravinové zásoby. Už dříve
jsme poukazovali na to, že se nám dlouhodobě nedaří plnit plán ministerstva
zemědělství mít zásoby potravin na tři dny. Nákup sušeného mléka tento deficit
sice zcela nevyřeší, ale plnění plánu jsme díky tomu zase o něco blíž. Navíc
tím podporujeme české firmy, na které dopadá aktuální krize,“ prohlásil
předseda SSHR Pavel Švagr.
