Dvě stovky vědců, především sociologů, ekonomů a enviromentalistů, kritizují v otevřeném dopise představitele Evropské unie a jejich politiku neustálého ekonomického růstu. Podle nich by se bohaté země EU měly zaměřit na udržitelnost, kvalitu života, spravedlivé rozdělení bohatství ve společnosti, smysluplnou práci.
Klást důraz na ekonomický růst bez ohledu na dopady na společnost a životní prostředí je podle 238 akademiků zastaralé pro společnost nedostatečně přínosné. Politici zemí Evropské unie by se měli naopak zaměřit na spravedlivější rozdělení bohatství a omezení spotřeby přírodních zdrojů, zvýšit kvalitu života, omezit často nesmyslnou práci.
Je to uskutečnitelné pouze v případě, že se společnost přestane neustále zaobírat ukazatelem hrubého domácího produktu. Otevřený dopis vznikl u příležitosti konference v Evropském parlamentu na téma „postrůstové“ ekonomiky.
„Posledních sedm desetiletí byl růst HDP primárním hospodářským cílem evropských zemí. Ale s tím, jak naše ekonomiky rostou, zvyšuje se negativní dopad na životní prostředí. Nyní překračujeme hranici bezpečného života lidí na planetě. Nejsou patrny žádné signály, že by měla být hospodářská činnost oddělena od využívání přírodních zdrojů nebo míry znečištění. Řešení sociálních problémů v Evropě nevyžaduje další růst. Vyžaduje spravedlivější rozdělení příjmů a bohatství, které již máme,“ píší akademici.
Používat alternativní ukazatele
Signatáři navrhují, aby orgány EU zařadily do makroekonomických analýz i alternativní ukazatele. Hospodářská politika zemí by měla být hodnocena z hlediska vlivu na kvalitu života, využívání přírodních zdrojů, nerovnosti ve společnosti a poskytování důstojné práce. Takové ukazatele by měly mít při rozhodování o hospodářské politice větší váhu než tradiční HDP.
V Evropském parlamentu má vzniknout zvláštní komise, která se bude zabývat „postrůstovou“ budoucností EU. Pakt o stabilitě a růstu by měl být nahrazen Paktem o stabilitě a prosperitě. Nynější pakt omezuje schodky veřejných financí, jeho nástupce by měl členským státům ukládat snížení spotřeby přírodních zdrojů a produkce odpadu.
Každý členský stát by měl navíc zřídit ministerstvo pro ekonomickou transformaci, které se zaměří na přechod od „prorůstově“ zaměřené ekonomiky na „postrůstovou“ ekonomiku, která bere v úvahu udržitelný rozvoj a kvalitu života.
Pod výzvu se z českých akademiků podepsala například environmentalistka Naďa Johanisová, socioložka Tereza Stöckelová, antropolog Tomáš Ryška nebo geograf a environmentalista Petr Jehlička, který působí na britské Open University.
Dále čtěte: