INVESTICE V KOREJSKÉ REPUBLICE - Nový prezident Korejské republiky vyhrál volby s programem „747“. Pod tímto kódem se skrývá ambiciózní plán, jak už z tak velmi bohaté země udělat pravou ekonomickou velmoc. O důvod víc, aby se na jižní půli Korejského poloostrova vypravili i čeští podnikatelé, kteří na ni zatím vstupují jen velmi váhavě.
Tři číslice 747 vypadají spíš jako označení typu dopravního letadla. V Koreji je ale letos všichni používají coby zkratku ctižádostivého plánu, jak dostat tuto asijskou zemi na špičku světové ekonomiky. Díky tomuto projektu vyhrál volby nový prezident I Mjong-bak, který dříve šéfoval koncernu Hyundai. Číslice vyjadřují, že Korea se chce stát sedmou nejsilnější ekonomikou na světě, zvýšit HDP na obyvatele na 40 tisíc dolarů a zrychlit růst hospodářství na sedm procent ročně.
Přitom již v současnosti je Korea mimořádně prosperujícím státem. V žebříčku nejvýkonnějších světových ekonomik je zatím třináctá, kraluje loďařskému průmyslu, na špičce je též ve výrobě spotřební elektroniky a automobilů. „Tím větší je škoda, že české firmy zatím Koreu trochu opomíjely. Je totiž ve stínu sousední Číny či Japonska,“ říká novopečený velvyslanec České republiky v Soulu Jaroslav Olša. Ten nastupuje do funkce právě s cílem rozhýbat vzájemné obchodní vztahy a upozornit české podnikatele na lukrativní trh.
Sklo i Gipsy.CZ
Situace je taková, že Korejci zatím projevují podstatně větší zájem o Česko než naopak. Nejde jen o velké investice, jako je stavba automobilky Hyundai v severomoravských Nošovicích, ale i o přímý prodej zboží. Zatímco korejský export do Česka loni přesáhl objem 21 miliard korun, české společnosti poslaly do Koreje zboží jen za zhruba 4,5 miliardy korun.
Meziročně sice čísla rostou, podle odborníků ale český vývoz zatím zůstává za svými možnostmi. Ekonomika země přitom stojí přesně na těch oborech, pro které jsou české firmy ideálními subdodavateli.
„Korejci potřebují dodávky pro automobilový průmysl, loďařství, výrobu televizí a LCD monitorů,“ vypočítává vedoucí obchodního oddělení české ambasády v Soulu Naďa Vlnasová. Korejci tak poptávají například měřicí přístroje, polovodiče, válcované roury. „Pokud přijdete do Koreje třeba s novým modelem klikové hřídele, utrhají vám ruce,“ dodává Vlnasová. Obrovské šance jsou podle ní též v dodávkách pro energetiku – Korea je zatím ve výrobě elektřiny soběstačná jen z pouhých čtyř procent.
Průměrný plat je v Koreji 2500 dolarů. I kupní síla obyvatel je tedy velká. Na Korejský poloostrov tak už s úspěchem pronikly mnohé české značky. Například výrobce skla Bohemia Crystal, dodavatel nemocničních postelí firma Linet či piva Budvar, Pilsner Urquell, náchodský Primátor nebo Brouček z Nové Paky. Úspěch slaví i české produkty z oblasti kultury. Korejci mají rádi české loutky, líbí se jim také české muzikály, úspěšná byla nedávno i kapela Gipsy.cz.
Čech na první stránce novin
Že Korejci věnují informacím o Česku větší pozornost než je tomu naopak, dokladuje třeba zkušenost podnikatele Jiřího Grunda, který se na asijském trhu prosadil s koupelnovými předložkami. „Náš export do Koreje začal v podstatě díky náhodě. Kdysi se u nás zastavila při cestě po Evropě jedna korejská novinářka. Udělala se mnou rozhovor o činnosti naší firmy. Teprve později se ukázalo, že to byla reportérka tamějších nejčtenějších ekonomických novin, ve kterých rozhovor se mnou vyšel na první stránce! Článek měl obrovský ohlas a na jeho základě se nám ozvali budoucí korejští partneři,“ vypráví Grund.
Ten si nyní korejské poměry velmi pochvaluje. „Je to bohatý trh, Korejci jsou ochotni akceptovat vyšší ceny než například západní Evropa. Obrovskou šanci pro české firmy vidím v tom, že korejští výrobci teď hledají nové spolehlivé dodavatele,“ míní Grund.
Atraktivitu korejského trhu by teď měl ještě umocnit právě zmíněný projekt 747. V jeho rámci hodlá korejská vláda například snížit podnikové daně z 25 na 20 procent, omezit byrokracii a také vybudovat úctyhodnou síť vnitrozemských vodních kanálů, které mají zlepšit dopravu. Sít vodních cest má mít dohromady 3100 kilometrů a do roku 2013 do ní chce vláda investovat na 20 miliard dolarů.
Ať nenachytáte spícího pracanta
Ne všechno je ale v Koreji pro potenciálního zahraničního investora jednoduché. „Podnikatelé jsou tam velmi konzervativní. Hledají jen dlouhodobé partnery. Trh tam ovládají tradiční podnikatelské rodiny a chvíli trvá, než získáte jejich důvěru,“ říká Grund.
Specifická je situace se zaměstnanci. Tradičně silnou, až agresivní pozici mají odbory. Vyhlášená pracovitost korejského zaměstnance, která šokuje v různých statistikách o počtu odpracovaných hodin, může být jen jistým metodickým zkreslením reality. „Pokud pracují deset dvanáct hodin denně, je to dáno i tím, že běžný Korejec nikdy neodejde z práce dřív než jeho šéf. Takže čekají třeba do noci, i když reálná produktivita je v tu chvíli minimální. To nejhorší, co můžete svému korejskému kolegovi udělat, je přijít za ním do kanceláře bez ohlášení. Mohl byste ho třeba nachytat, jak spí,“ vysvětluje Naďa Vlnasová. „Že čerpají minimum dovolené, to je pravda. Velmi se totiž bojí, aby je během nepřítomnosti někdo nepřipravil o místo. Proto téměř nikdy nemají dovolenou delší než pár dní,“ pokračuje Vlnasová. Ta českým firmám doporučuje, aby si při vstupu na specifický trh našly seriózního místního partnera znalého poměrů.
Jiří Grund každopádně říká, že Korea stojí za pokus. „Je to obchod úplně odlišný od toho, co uvidíte kdekoliv jinde ve světě. Ale vyplatí se. České firmy by měly odložit předsudky a do Koreje vyrazit,“ doporučuje Grund.
