Obrazy a starožitnosti se stávají pro bohaté Čechy stále atraktivnější investicí. Umění je nebývale v kurzu. Zvyšuje prestiž majitele a z dlouhodobého hlediska jde o výhodně uložené peníze. Aukční domy, starožitníci i galeristé hlásí rok od roku vyšší obrat.
Výhodná investice Obrazy a starožitnosti se stávají pro bohaté Čechy stále atraktivnější investicí. Umění je nebývale v kurzu. Zvyšuje prestiž majitele a z dlouhodobého hlediska jde o výhodně uložené peníze. Aukční domy, starožitníci i galeristé hlásí rok od roku vyšší obrat.
Neznámá žena s číslem třináct, zahalená do černého šátku a skrytá za tmavými brýlemi šokovala před týdnem účastníky aukce na pražském Žofíně. Abstraktní obraz Františka Kupky Élévation IV (Výšky IV) vydražila za rekordní sumu – 22,1 milionu korun. Padl tuzemský aukční rekord.
Nanejvíš tajemné vystupování mladé ženy naznačovalo, že nový majitel obrazu nechce být prozrazen. Vydražitelka odmítala přítomným novinářům jen naznačit, zda měla nějaký „strop“, či naopak chtěla dílo získat za jakoukoliv cenu. Podle odhadu expertů má totiž Kupkův olej o rozměrech 60 x 66 centimetrů cenu dosahující dnes téměř milion eur, tedy 28 milionů korun.
Podle Jiřího Rybáře, galeristy a jednatele aukční společnosti 1. Art Consulting, která obraz vydražila, jde o občanku České republiky. Více však o své klientce nechce prozradit. Majitelé cenných uměleckých děl chtějí totiž zůstat v anonymitě. Ani sám galerista neví, zda je vydražitelka skutečným majitelem. „Dáma může majitele zastupovat, což je na aukcích běžné,“ uvádí Rybář.
KUPKOVY OBRAZY JSOU SLIBNOU INVESTICÍ
Shodou okolností také dosavadní český aukční rekord patřil dalšímu Kupkovu obrazu – Abstraktní kompozici za 13,4 milionu korun. Kupkovy obrazy jsou nejcennější koupí, kterou lze na českých aukcích dosáhnout, ale také nejslibnější investicí.
„Malířovy obrazy jistě budou nadále lámat aukční rekordy. Podle odhadů renomovaných znalců přesáhne už do pěti let cena vydraženého obrazu Élévation IV 40 milionů korun, vzroste tedy o dvojnásobek. Kupka, Šíma, Mucha a Mašek jsou jedničky na seznamu nejžádanějších českých autorů v zahraničí. Investice do jejich děl slibují zajímavé zisky,“ říká galerista Rybář.
V tuzemských aukčních síních se ročně vydraží předměty za stovky milionů korun. „Zatímco před patnácti lety se na všech českých aukcích prodalo umění asi za 15 milionů ročně, tak v roce 2004 to už bylo za 265 milionů korun. Nárůst je obrovský nejen v množství peněz, ale také v počtu obchodovaných předmětů,“ uvádí ředitelka podzimní výstavy starožitností a umění Antik Monika Hrubalová.
Majetní Češi přišli na to, že nákup obrazu, plastiky nebo i starožitného nábytku může být jedním z nejlepších způsobů, jak investovat peníze. Často se odklánějí od nákupu akcií nebo drahých kovů a spojují příjemné s užitečným – nakupují krásná umělecká díla s vysokou hodnotou, jež s největší pravděpodobností ještě vzroste.
Například na aukci pořádané pražskou pobočkou Dorothea byla Hudečkova krajina vydražena za 2 miliony 160 tisíc korun z původní vyvolávací ceny 180 tisíc, kubistická jídelna z vyvolávací ceny 300 tisíc korun nakonec vystoupala na jeden milion 20 tisíc korun. „Obrat nám rok od roku značně narůstá. Ještě v roce 2005 byl asi 60 milionů a o rok později dosáhl téměř 80 milionů korun,“ uvádí Mária Gálová, ředitelka aukčního domu Dorotheum v Praze, jenž je nejstarším v Evropě.
Na českém trhu s uměleckými předměty vede v prodeji Galerie Art Praha. Tvrdí to její ředitel Vladimír Neubert. „Zatímco v roce 2001 jsme měli obrat 30 milionů korun, v loňském roce to bylo už 120 milionů.“
ČESKO NENÍ VÝJIMKOU, ZÁJEM O UMĚNÍ JE CELOSVĚTOVÝ
„V devadesátých letech milionové částky do umění investovalo jen asi deset Čechů. Dnes je situace výrazně jiná, přibylo nejen těch, kteří investují vysoké částky, ale také se prodávají předměty za střední a nižší ceny,“ míní Gálová. V Česku sílí střední vrstva majetných třicátníků a přibývá velmi bohatých podnikatelů, kteří zvedají obchodníkům obraty.
V zahraničí vydražili v letošním prvním pololetí nejvýšš obraz Marka Rothko za 65 milionů dolarů, v přepočtu 130 milionů korun. „Boom obchodu s uměním je znatelný i ve světovém měřítku,“ podotýká Gálová. Tvrdí, že nastala celosvětově příznivá ekonomická situace a starožitnosti a díla mistrů v takovéto době vyhledávají i spekulanti. Dalo by se říci, že trh s uměleckými předměty promyšleně ovlivňují.
Obchod se starožitníkům rozjel na počátku devadesátých let. Po roce 1990 nakupovali v Československu starožitnosti hlavně cizinci. To ještě byly předměty levné. „Krásné obrazy, převážně z restitucí, se daly pořídit za nízké ceny. Obrazy Josefa Čapka se pohybovaly okolo 600 tisíc, dnes mají hodnotu desetinásobnou,“ líčí šéf Galerie Art Vladimír Neubert.
Ve druhé polovině devadesátých let se už začal tříbit vkus klientely a jejich nároky stoupaly. Jak cizinci v Česku, tak i domácí zájemci nyní nevyhledávají jen levné staré předměty, ale kvalitu. „Když se dneska na aukcích objeví výjimečná věc, zpravidla na ni čeká ve frontě patnáct zájemců,“ říká Neubert. Také ceny vydražených předmětů se přiblížily světovým cenám. „Plastiku Emila Bourdella jsme loni vydražili dokonce za vyšší cenu než na aukci v New Yorku,“ doplňuje Gálová.
S PRODEJEM DĚDICTVÍ PO PRADĚDOVI NECHVÁTAT
A jak nejlépe do starožitností investovat či dobře prodat a neprodělat? „Investovat by se do takovýchto předmětů mělo hlavně dlouhodobě, tedy aspoň na 10 až 20 let. A nejcennější jsou právě dědictví dědů. To by se nemělo prodávat, když je to nevýhodné, například pod časovým tlakem,“ míní Gálová z aukčního domu Dorotheum a doporučuje s prodejem raději vyčkat, až bude vysoká poptávka. Jedním takovým signálem je rostoucí ekonomika. „Jen tak se dílo prodá zaručeně za dobrou cenu,“ tvrdí.
Pokud se zájemci o koupi uměleckého předmětu na trhu neorientují, Gálová radí, aby si prozkoumali na internetu nabídku. Zeptali se známých na doporučení, vyhledali partnera – odborníka, na kterého se můžou obrátit o zasvěcenou radu, a získali tak maximum informací.
„V případě, že hodláte investovat do díla zahraničního autora, s největší pravděpodobnosti jej můžete nakoupit v zemi, kde tvořil,“ uvádí Gálová s tím, že v zásadě pro nákup starožitností platí měřítko kvality. Například kvalitní starý šperk by měl být ze zlata, popřípadě s drahými kameny, a ještě z dílny některých starých mistrů. „Ale v zásadě je jedno, zda dáte přednost obrazu, fotografii, plastice, šperku, porcelánu, zbraním či nábytku.“ Do jaké míry se však investice nakonec zhodnotí, se neodvažuje odhadovat. Ujišťuje však, že na hodnotě jistě neztratí.
VYPLATÍ SE I NÁBYTEK A PORCELÁN
Simona Šustková, prezidentka Asociace starožitníků, doporučuje investovat do nábytku, porcelánu a skla. Tvrdí, že na trhu se starožitnostmi je v současné době zvýšená poptávka po obrazech, a o to nižší je zájem o nábytek, porcelán či sklo. Proto se dnes dají výhodněji nakoupit než obvykle,“ vysvětluje.
Její doporučení jakoby slyšeli návštěvníci říjnového veletrhu starožitností a umění na pražském Výstavišti. „Na výstavě byl značný zájem o šperky a také o nábytek, paradoxně jen okrajově se prodávaly obrazy. Myslím si, že lidé investují více do vybavení bydlení, proto zvýšená poptávka po nábytku,“ uvádí Monika Hrubalová, obchodní ředitelka společnosti M.I.P. Group, jež akci každoročně organizuje. Zájem o koupi uměleckých děl stoupá. Letos přišlo na výstavu 6000 návštěvníků, asi o tři sta více než vloni. Obchodníků se účastnilo 68, což je přibližně stejný počet jako v předcházejících ročnících. „Podnikatelů v oboru nijak zásadně nepřibývá,“ uvádí Hrubalová.
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ MECENÁŠI JSOU PODNIKATELÉ
Galeristé tvrdí, že v posledních třech letech jim tržby rostou. V kurzu je současné umění. Kvůli zvýšenému zájmu vzrostly ceny některých autorů o 200 až 300 procent. O umělecká díla projevuje stále větší zájem generace třicátníků. „Ovšem nejvýznamnějšími mecenáši umění jsou podnikatelé,“ uvádí Iva Nesvadbová, předsedkyně Asociace galeristů a ředitelka veletrhu Art Prague.
Tvrdí, že zajímavou investicí jsou obrazy, ale i grafika nebo plastika. „Rozhodně se zhodnocují i o 20 až 30 procent za rok,“ míní galeristka. Jako příklad uvádí obrazy nejžádanější soudobé autorky Adriany Šimotové. Její díla mají dnes desetinásobnou hodnotu než měla před 20 lety.
Jak tedy investovat do současných děl? Nesvadbová radí, že umění by se nemělo nakupovat jen pro investici, mělo by se přibližovat i představě o estetických hodnotách kupujícího. „Autoři totiž tvoří v širokém spektru námětů – dílo by se mělo kupujícímu líbit.“ Pokud si zájemce hodlá vytvořit sbírku, pak by se měl nejlépe poradit s galeristy a pozorovat nějaký čas dění na trhu, aby zjistil, kteří vybraní autoři se lépe zhodnocují. Amatérovi se jistě vyplatí vyhledat třeba historika umění a nechat si poradit tip na autora.
Ale i nejmladší generace, čerství absolventi uměleckých škol, stojí podle Nesvadbové za koupi. „Díla mladých talentovaných lidí obsahují nový pohled na svět, jsou kvalitní a za dostupné ceny.“
ZAJÍMAVÁ DÍLA LZE SEHNAT I V REGIONECH
Rostoucímu zájmu o díla se těší také regionální galerie. „Na Ostravsku jsme vybudovali síť sedmi galerií,“ chlubí se Petr Pavliňák z ostravské galerie Chagall. Na jihu Čech se zase do povědomí sběratelů umění v po-
sledních letech dostala českobudějovická výstavní síni Procházka-Trans Ars, která si shodou okolností před týdnem připsala také rekordní dražbu prodejem díla Františka Kupky. Olejomalbu Rovnice modré v pohyblivých trojúhelnících koupil zájemce v aukci za tři miliony korun, přičemž vyvolávací cena byla o půl milionu nižší. I tento obraz získal Čech. Také on zůstal anonymní, protože dražil po telefonu.
Jak vidět, i regionální galeristé nabízejí atraktivní autory. Ale ne všechny výstavní síně slaví úspěchy. Jaroslav Kondělka provozuje v Ostravě prodejní galerii specializovanou jen na současné umělecké sklo. Říká, že za dva roky od zahájení ještě neprodal ani jeden exponát. „Přitom nabízím jen skvosty významných českých umělců jako Františka Víznera nebo Jana Exnera a dalších. Všichni jsou mezinárodně oceněni.“
Kondělka míní, že koupit si díla těchto autorů si mohou dovolit jen bohatí lidé. Ceny za ně se totiž pohybují ve statisících. Přitom na českém trhu lze sklo, ve srovnání s cenami v zahraničí, nakoupit levněji. „Díla, která se v zahraničí prodávají za 25 tisíc dolarů, tedy skoro za půl milionu korun, se v Česku nabízí za 15 tisíc dolarů, o dvě stě tisíc korun levněji. A na české sklo je v New Yorku či Tokiu před galeriemi fronta,“ tvrdí Kondělka.
Jak se prodává galeristům umění v regionu s největší nezaměstnaností? „Na Karvinsku je stále ještě kupní síla příliš slabá. Umění je luxus a místní podnikatelé k umění mají spíš vlažný vztah. Vadí jim, že se pořízení uměleckého díla nedá uplatnit v nákladech. Přitom jde o jistou formu reprezentace. Možná i to je důvod, proč byznysmeni spíš umění sponzorují,“ popisuje situaci malíř Vladislav Raszyk, který provozuje soukromou galerii ART Club v Českém Těšíně.
Jak dražit na aukci
• osobně s dražebním číslem
• po telefonu
• na takzvaný písemný limit – tedy do jaké maximální výše hodlá zájemce dražit. Stačí zadat, o kterou položku má zájem a aukční dům jej zastupuje do výše uvedené ceny
Poznámka: Písemné a telefonní nabídky se podávají
max. 3 hodiny před začátkem aukce.
Aukční domy v Praze
• Art Consulting
• Galerie Art Prague
• Dorotheum
• Meissner Neumann
• Galerie Vltavín
• Sotheby’s
• Christie’s
