USA Fannie Mae a Freddie Mac se staly před pěti lety symbolem finanční krize. Obě společnosti, které se zabývaly sekundárním trhem s hypotékami, zkrachovaly a stát je musel v září 2008 vyvlastnit. O dva roky později cena akcií firem, které vznikly jako polostátní podniky ve třicátých letech dvacátého století, spadla natolik, že byly staženy z newyorské burzy. Taková je alespoň oficiální verze. Jenže proti ní se soudně vzepřelo několik drobných akcionářů Fannie Mae, mezi nimi například město Austin, seattleská banka Washington Federal nebo Penzijní systém policie.
Prostřednictvím právníků z advokátní kanceláře Hagens Berman Sobol Shapiro žádají odškodnění ve výši 41 miliard dolarů za neopodstatněné zestátnění.
Žalující strana nerozporuje, že zestátnění vedlo k uklidnění situace na trhu. „Vláda však kompletně ignorovala ztrátu práv a ekonomické hodnoty firmy způsobené jejím akcionářům,“ citovala agentura Bloomberg z žaloby.
Hrozba soudem přichází v době, kdy se Fannie Mae nebývale daří. Pod státní kuratelou loni vykázala společnost čistý zisk ve výši 17,2 miliardy dolarů. Letos v květnu pak ohlásila, že po započítání nerozděleného zisku z minulých let vyplatí dividendy v hodnotě 58,4 miliardy dolarů, 80 procent šlo majoritnímu akcionáři, tedy státu.
Do deseti lety by Fannie Mae měla splatit do rozpočtu celkem 170 miliard dolarů, o padesát miliard více, než kolik obdržela jako přímou finanční záchranu od státu. Zvláště hedgeové fondy proto lobbují v Kongresu za to, aby Fannie Mae byla vyjmuta ze zákona o nápravě ekonomiky a trhu s bydlením z roku 2008 (Housing and Economic Recovery Act) a plně se vrátila na newyorskou burzu. Mezi vlivnými lobbisty je i někdejší prezidentský kandidát Ralph Nader. Argumentuje tím, že například v zestátněné AIG vláda malé akcionáře také nevytěsnila, na rozdíl od Fannie Mae jim ale vrátila práva spolurozhodování o budoucnosti firmy.
