Je to vlastně takové divadelní představení, které probíhá jak na zemi, tak především ve vzduchu. A které jinde v Česku, ba s největší pravděpodobností ani jinde Evropě neuvidíte. O víkendu 1. a 2. června se na letiště v Pardubicích sejdou piloti z celého kontinentu, aby na svých převážně historických létajících strojích předvedli spolu s „herci“ v dobových kostýmech unikátní Aviatickou pouť. Již po čtrnácté.
„Od jiných leteckých dnů se lišíme tím, že ztvárňujeme divadelně-bojové scény z období první a druhé světové války. To znamená, že na zemi jsou vojáci a vojenská technika klubů vojenské historie, kteří po sobě střílejí, a nad nimi létají letadla,“ objasnil redakci Euro.cz celý koncept akce jeden z jejích spolupořadatelů Jan Rudzinskyj s tím, že historie samotné Aviatické pouti sahá dokonce až do roku 1991.
Letiště v Pardubicích si Rudzinskyj a spol., respektive jejich pořadatelští předchůdci, nevybrali začátkem 90. let náhodou. Právě z tohoto východočeského města totiž o mnoho let dříve, konkrétně v roce 1911, odstartoval k historicky vůbec prvnímu dálkovému letu na území dnešní České republiky zdejší rodák a slavný průkopník aviatiky Ing. Jan Kašpar. Na stroji Blériot XI se tehdy vydal do Velké Chuchle u Prahy, přičemž celý let o délce 112 kilometrů zvládl za 92 minut. A právě jemu byly nejen úvodní ročníky Aviatické pouti zasvěceny.
Historická premiéra
Od ostatních leteckých dnů konaných v Česku se Aviatická pouť liší minimálně ještě z jednoho důvodu, a sice množstvím jedinečných letounů, které se zde pravidelně objevují. Letos si přitom organizátoři pro návštěvníky připravili hned dvě opravdové lahůdky.
„Přiletí dva messerschmitty – Bf 109 a proudový Me 262 –, což jsou skutečně ta nejvzácnější letadla, jaká si můžete koupit. To proto, že jich přežilo jen velmi málo,“ zdůraznil Rudzinskyj, který je mimo jiné členem akrobatické skupiny Flying Bulls Aerobatics Team, s níž měla naše redakce tu čest se proletět a okusit pár leteckých „kotrmelců“.
Ona „sto devítka“ přiletí dle známého aviatika do Česka vůbec poprvé od konce druhé světové války – tedy minimálně v takovéto konfiguraci. Messerschmitty Bf 109 patřily ve službách německé Luftwaffe k nejrozšířenějším letounům vůbec, do dneška se ale podobných letuschopných exemplářů, osazených originálním motorem Daimler, zachovalo jen naprosté minimum. A právě tato verze bude mít u nás letos historickou premiéru. „Na tom, abychom ji sem dostali, jsme pracovali 10 let. A konečně se to povedlo,“ oddechl si Rudzinskyj s úsměvem na tváři.
Jedno letadlo může vyjít i na půl milionu
Část letounů, které se 1. a 2. června na letišti v Pardubicích představí, je součástí Letky Aviatické pouti. Spadá sem například onen zmíněný blériot a pár dalších historických strojů, respektive jejich ultralehkých replik. Zbytek je potřeba sehnat „zvenčí“.
Letos by se na akci měly objevit americká druhoválečná stíhačka P-51D Mustang, československá verze cvičného sovětského letounu Jakovlev Jak-11, tedy stroj u nás známý jako C-11, poválečný americký bojový letoun T-28 Trojan a řada dalších. Chybět přitom nebude ani Armáda České republiky, která se zde představí se svými gripeny, transportní casou či vrtulníkem W3A Sokol. Premiéru navíc bude mít i zbrusu nový stroj L-39NG z dílny Aero Vodochody, na němž by se měli cvičit noví armádní piloti. Jak náročné je všechnu tuto techniku obstarat a na kolik peněz to vyjde?
„Když máte dost finančních prostředků, tak to problém není, jenže my jich zase tolik nemáme,“ pousmál se Rudzinskyj. „Je to tedy celé o tom mít kontakty. A tím, že já létám v rámci našich airshow de facto po celém světě a s těmi piloty se znám, tak nám občas vyjdou vstříc a dají nám lepší cenu,“ doplnil a pokračoval: „Že se povedla ta ,sto devítka‘, je tak trochu zázrak, protože ji vlastní velmi bohatí lidé, kteří ji od nás nepotřebují zaplatit. Takže přesvědčit takové lidi, aby svůj vzácný exponát vzali a přiletěli s ním sem, rozhodně není snadné.“
U jiných letadel vlastněných například různými nadacemi – což je třeba právě případ zmíněného Messerschmittu Me 262 –, je to dle jeho názoru padesát na padesát. „Vy si zkrátka zažádáte, a oni buď vyhoví, nebo ne. Nijak se to ovlivnit nedá,“ nechal se slyšet Rudzinskyj.
„No a pak tu máte provozovatele, kteří si létáním na airshow na provoz svého vzácného letadla tak trochu přivydělávají,“ dodal s tím, že co se nákladů týče, vyjde účast každého jednoho letounu zpravidla na 10 až 20 tisíc eur (mezi čtvrt a půl milionem korun).
Dříve byla Aviatická pouť podle Rudzinského ztrátová, potažmo „na nule“, dnes se už nachází v černých číslech. Ovšem že by na ni pořadatelé vydělávali, se tak úplně říct nedá: „Všechen zisk je následně investován do pořízení nové techniky, která je součástí Letky Aviatické pouti. Všechny peníze tedy reinvestujeme, abychom naši kolekci obohatili.“
Útok na nový rekord?
Loni do Pardubic během dvou víkendových dnů, kdy se Aviatická pouť konala, zavítalo rekordních 38 tisíc návštěvníků. Na podobné číslo, ba ještě trochu větší, se snaží organizátoři, jejichž hlavní tým tvoří po většinu roku osm členů, cílit i letos.
Zda se to povede, bude zřejmé za několik málo týdnů. Do značné míry samozřejmě záleží na počasí, neboť soudě dle chystaného programu zde má být lákadel více než dost a více než kdy jindy.
V rámci seriálu Na vlastní kůži se členové redakce Euro.cz vydávají na zajímavá místa a zkoušejí všední i nevšední činnosti, které rozhodně stojí za to, aby se o nich vzápětí se svými čtenáři podělili. Máte-li pro nás také nějaký dobrý tip, napište nám na redakce@euro.cz.
Svůj letecký um na Aviatické pouti ukáže i 54letý Rudzinskyj, který se na ní objeví i spolu se svými kolegy z „redbullácké“ akrobatické skupiny. Co všechno Flying Bulls dokážou a jak fyzicky náročné toto létaní, při kterém se nebojí jít se svými stroji XtremeAir XA 42 na samou hranici jejich možností, je, nejlépe vystihuje uvedené video.
My podle pilota Martina Špačka, jenž ve čtyřčlenné formaci létá vzadu na takzvaném slotu, vydrželi záporné přetížení 5G. Sice jsme měli pocit, že nám v danou chvíli bez nadsázky vyletí oči z důlků, ale jinak to byl zážitek naprosto parádní, jedinečný a jen stěží popsatelný. To se totiž musí vidět, ba ještě líp zažít na vlastní kůži.