Čínští investoři přebírají evropské podniky v průměru levněji než ostatní. Tvrdí to šéf německého institutu Ifo Clemens Fuest, který tak vyvrací obecně sdílenou představu, že čínské firmy akviziční cíle přeplácejí. Fuest to uvedl při představování aktuálního reportu o evropské ekonomice na vědeckém pracovišti CERGE-EI.
Čínské investice v Evropě mají většinou formu převzetí stávajících podniků, nikoli budování nových firem na zelené louce. Při srovnání cen akvizic srovnatelných firem Fuest došel k závěru, že čínské nákupy bývají levnější, než je tomu v případě ostatních investorů. Platí to i pro trofejní cíle typu fotbalového klubu AC Milán.
„Pokud jde o cenu akvizic, překvapilo mě, že čínské firmy za přebírané firmy neplatí více, ale méně než ostatní. Je to poněkud znepokojivé a otázka je, proč tomu tak je,“ dodává Fuest. Podle něho se tak – alespoň na zkoumaném vzorku – vyvrací mýtus, že Číňané své akviziční cíle přeplácejí.
Je potřeba bránit evropské firmy před čínským kapitálem?
Ze studie, která vycházela z obsáhlého souboru dat 170 tisíc uskutečněných fúzí a akvizic v různých státech, vyplývá, že čínské soukromé i státní firmy kupují v Evropě firmy s nižší ziskovostí, horší likviditou a vyšší zadlužeností.
„Jedním z vysvětlení může být, že mají doma lepší přístup k financování,“ říká Clemens Fuest, který je v Německu považován za jednoho z nejvlivnějších ekonomů.
Ostatní investoři takto zadlužené firmy nekupují, i z toho důvodu, že akvizici často financují finanční pákou na kupovaný majetek.
Výzkum rozlišoval mezi státními a soukromými čínskými firmami. Vyplynulo z něho například i to, že velká část akvizic se odehrává v daňových rájích, což zřejmě souvisí s kapitálovými kontrolami v Číně. Státem vlastněné firmy se přirozeně soustředí na investice do přírodních zdrojů a infrastruktury.
Přímé zahraniční investice Číny v zemích Evropské unie se po předloňském poklesu snížily i loni, a to o 40 procent na 17,3 miliardy eur (442,3 miliardy korun), což byla nejnižší hodnota za čtyři roky.
Čína začala přebírat zahraniční firmy, aby diverzifikovala svůj obrovský obchodní přebytek, který v posledních letech investovala hlavně do amerických státních dluhopisů. V srpnu minulého roku v nich měla zainvestováno 1,16 bilionu dolarů. Nicméně její pozici mohou Spojené státy oslabit tím, že začnou tisknout další dolary.
Zahraničními akvizicemi se privátní čínští investoři brání také před vlastní vládou, pokud si nejsou jisti, že jejich vlastnická práva budou dodržena. Nakonec je patrná i snaha Číňanů dostat se k novým technologiím. Proti tomu se ale západní státy začínají bránit, a – jak ukázal příklad firmy Hyuawei – omezují přístup na vlastní trhy.
[yop_poll id="2824"]
Čtyři modernizace po čtyřiceti letech. Pragmatismus změnil Čínu v globální mocnost
Dále čtěte:
