Morální stránku ruského anšlusu Krymu ponechme tentokrát stranou. Celá situace má také silný rozměr ekonomický. Rubl od začátku letošního roku oslabil proti dolaru více než o 10 procent. Ruská burza patří letos mezi trhy s nejhorší výkonností, tamní index MSCI Russia ztratil už více než pětinu hodnoty.
Ruské společnosti zcela běžně vydávají dluhopisy v tvrdých měnách, takže také jejich tržní ceny nyní klesají v důsledku vyšších rizikových přirážek. Cítí to ostatně i klienti některých tuzemských podílových fondů, které do těchto dluhopisů investovaly část svých portfolií.
Není to vlastně nic nového pod sluncem. S podnikáním a investováním na Východě se zkrátka vždy pojila specifická rizika. Stačí si vzpomenout na nevybíravé vytlačení společnosti Shell ze společného podniku s Gazpromem v roce 2007. Jak upozornila agentura Bloomberg, množí se v poslední době v Rusku případy vyhoštění zahraničních manažerů ze země.
Tamní cizinecká a dopravní policie propojily síly a databáze, a důvodem pro vyhoštění se tak může stát i dopravní přestupek či porušení zákazu kouření na veřejných místech. Jistě, pravidla by se měla dodržovat, ale zjevně jde spíše o další způsob, jímž ruský režim Západu naznačuje, kdo je tu pánem.
Staří spekulanti prý mívali heslo: Nejlepší je nakupovat, když v ulicích teče krev. Platí to i tentokrát? Ukrajinský akciový trh nechme stranou, protože podobně jako ten český v podstatě nestojí za řeč. Ruský trh je ale přece jen větší a likvidnější a akcie řady ruských firem lze také koupit na západních burzách.
Na první pohled vypadají ruské firmy skutečně atraktivně. Po současném výprodeji se obchodují jen za něco více než pětinásobek ročních zisků a dividendový výnos dosahuje slušných 3,7 procenta. Stát není zadlužený a na rozdíl od mnoha rozvíjejících se trhů se nepotýká s problémy s finanční stabilitou. Jenže je tu zase ta politika. Západní sankce se zatím dotkly jen omezeného okruhu Putinových blízkých. Pokud by ale mělo napětí dále eskalovat, hrozí EU „dalekosáhlými“ důsledky.
Rusko zase pohrozilo odvetnou konfiskací aktiv západních společností v zemi. V takovém případě by samozřejmě tamní akcie i dluhopisy prudce propadly a nelze vyloučit, že by země byla zcela odstřižena od mezinárodních finančních trhů. Vladimir Putin jistě zkouší, co všechno mu projde. Výrazné vyhrocení situace ale není v ekonomickém zájmu Ruska. Nesmíme zapomínat, že jde fakticky o oligarchii – tamní ekonomická elita má na Západě spoustu majetku.
Devatenáctka Rusů trůnících na žebříčku miliardářů agentury Bloomberg má po celém světě majetek odhadovaný dohromady na 208 miliard dolarů. A k zájmům ekonomických elit Putin pravděpodobně nebude úplně hluchý. Alespoň nebýval.
V každém případě platí, že investice do Ruska je jen pro odvážné.
Autor je analytikem společnosti Partners
Čtěte také:
Visa a MasterCard prý obnovily služby pro klienty ruské banky SMP
Energetická válka by poškodila i Rusko. Gazprom si pojišťuje odběratele