Co je alokace
Pojem alokace vychází z latinského slova locus, což znamená místo. Obecně se používá jako označení pro proces rozdělování zdrojů, investic, prostoru, úkolů, času a podobně. Příjemcem těchto zdrojů může být nějaká instituce, organizace nebo subjekt. Alokace pak mohou být buď jednorázové, nebo může jít o prostředky, které je možné využívat opakovaně.
V souvislosti s financemi se s alokací setkáváme asi nejčastěji. Zde se může jednat o:
- vyčlenění finančních prostředků k dosažení určitých cílů,
- přiřazení jednotlivých položek nákladů určitým subjektům,
- rozložení aktiv do investičních nástrojů,
- rozdělení možných rizik mezi účastníky projektu.
Alokace se také používá jako označení pro množství finančních prostředků, které mohou členské státy Evropské unie (EU) čerpat z fondů EU. Kromě ekonomiky pak můžeme na alokaci narazit i v některých dalších odvětvích:
- statistika – volba rozsahu statistického výběru,
- programování – vyhrazení určitého množství operační paměti pro ukládání dat v počítači,
- elektrotechnika – rozmístění jednotlivých délek kabelu po trase dálkového vedení.
Alokace v ekonomice
V ekonomice se používá velice často alokace zdrojů. Je to dáno tím, že výrobní zdroje jsou omezené, ale požadavky spotřebitelů jsou naopak neomezené. To znamená, že je omezené zdroje potřeba strategicky přidělit určitým projektům, procesům a podobně. Proto je nutné, aby firmy řešily v rámci alokace následující otázky:
- Co vyrábět?
- Jak vyrábět?
- Pro koho vyrábět?
V manažerském účetnictví se zase můžete setkat s alokací nákladů. Alokace nákladů spočívá v přiřazení příslušných položek nákladů daným objektům (produktům, zákazníkům, projektům a tak dále). Cílem je tedy zjištění všech dostupných informací o nákladech, což může být pro některá manažerská rozhodnutí klíčové.
V oblasti investování se lze také setkat s termínem alokace investic nebo alokace portfolia. Strategická alokace portfolia znamená, že investor rozdělí své prostředky mezi různé třídy aktiv (akcie, dluhopisy, nemovitosti). Tento proces přerozdělování je vždy individuální, neboť každý investor musí sám zvážit míru rizika, kterou je ochoten podstoupit, a určit požadovanou výnosnost. Hlavním cílem této strategie je minimalizovat potenciální rizika a maximalizovat očekávánou výnosnost.
Také jste mohli zaslechnout zmínku o alokaci rizik, která spočívá v rozdělení potenciálních rizik mezi jednotlivé účastníky projektu.
Alokace ve statistice
S alokací je možné se setkat i ve statistice. Konkrétně jde o takzvanou optimální alokaci, což je volba rozsahu stratifikovaného náhodného výběru. Cílem je najít takový výběr, který minimalizuje celkové náklady při zadaných podmínkách na přesnost odhadů u vybraných sledovaných ukazatelů (pokud se zabýváme problematikou podnikových šetření).
Alokace se ovšem používá také u metody stratifikovaného vzorkování populace, což spočívá v rozdělení populace do různých podskupin. Zde se můžete setkat navíc ještě s proporcionální alokací.
Alokace v programování
V souvislosti s programováním se používá termín alokace paměti. Alokace paměti je proces, při kterém se vyhradí specifické množství operační paměti pro ukládání dat. Rozlišujeme:
- dynamickou alokaci paměti – programátor sám v programu určí, jaká část paměti bude alokována,
- statickou alokaci paměti – o alokaci se stará program.
Alokace v elektrotechnice
V oblasti elektrotechniky se termín alokace používá pro přidělování jednotlivých délek kabelů po trase dálkového vedení. Alokace musí být vždy přizpůsobena terénním podmínkám.