Stejně jako se ve vodě nachází kyslík, je i voda ve vzduchu. I na nejsušší poušti pod bezmračnou oblohou je ve vzduchu nějaká vlhkost. Sice to není moc – v atmosféře se vznáší pouze 0,001 procenta světové vody -, ale je tam. Kdyby se vodní pára z ovzduší dala posbírat do kanystrů, na místech s vysokou vlhkostí by lidé získali hektolitry pitné vody, kterou by davy místních obyvatel, jež nemají přístup k čisté vodě, mohly uhasit žízeň. Stačí přijít na to, jak vyrobit zařízení s rozumným poměrem ceny a výkonu, které bude „sklízet“ vlhkost se vzduchu na solární pohon.
Podle nové studie, publikované v časopise Nature, je teoreticky možné za pomoci jednoho kondenzačního přístroje získat až pět litrů tekutiny denně. Dejte takové zařízení do každé rodiny a napijí se miliardy lidí, slibují experti. Například v tropických oblastech Jižní Asie, latinské Ameriky či Afriky by hypotetické vynálezy mohly zásobit čistou vodou dvě třetiny obyvatel.
Voda z Googlu
Obří společnost Google a několik malých startupů už pracuje na prototypech strojů, které by něco takového mohly dokázat. Jeden z potenciálních kondenzátorů navrhla právě společnost X z konglomerátu Alphabet Inc., který vytvořili zakladatelé oblíbeného internetového vyhledávače Larry Page a Sergey Brin. Firma nyní plní funkci mateřské společnosti Googlu a dalších podniků. Její portfolio zahrnuje organizace z průmyslového a technologického odvětví, výzkum a investiční kapitál.
Kondenzační přístroj stál výzkumníky z Alphabet X tři roky práce, během nichž se radili s dalšími vědeckými skupinami, startupy a neziskovkami. „Díky našemu prototypu můžeme přeskočit odsolování nebo čištění vody a získat pitnou vodu přímo ze zdroje pomocí malého, sluncem poháněného stroje,“ uvedl pro web Fast Company Jackson Lord, vedoucí studie, který v X na projektu pracoval.
Vynález vypadá jako metrový obdélník s několika fotovoltaickými články. Proces funguje tak, že paprsky slunce se opřou do povrchu desky, zahřejí ho a vlhký vzduch pak cirkuluje vnitřkem stroje. Tam se prudce zchladí a vodní pára se sráží na spodní straně přístroje. Denní provoz prototypu vyjde na 45 až 180 korun, přičemž během loňských testů vynálezu tým techniků nasbíral 150 mililitrů vody na metr čtvereční za jednu hodinu. „Vypijeme jen desetinu procenta vody, kterou používáme,“ tvrdí Astro Teller, vedoucí X. „Zbylých 99,9 procent se použije na koupání, mytí nádobí a zemědělství. Na to stačí užitková voda. Když nám tohle došlo, tak nám řešení, která jsme dříve zavrhli, začala připadat přesvědčivá,“ dodává.
Na studiích ohledně prototypu technici z X pracovali se spoluzakladatelem UNICEFu Robertem Bainem. Kromě samotného přístroje tým pomocí nástrojů Google Earth vytvořil mapu, kde se ukazuje, jaký výnos by sběr vody měl ve které části světa. Experti brali v úvahu vzdušnou vlhkost, teplotu a sluneční záření v různých regionech. Největší potenciál vidí vědci v Indii, okolo Guinejského zálivu a ve střední Americe.
Prvotní výsledky se sice budou ještě muset ověřit další prací, ale zatím vše naznačuje, že efektivní a samostatné zařízení tohoto typu se dá sestavit, škálovat a že může běžet celý den. Kdyby existovalo v praxi, mohlo by vyřešit problémy asi poloviny lidí, kteří se nemohou bez obav napít ze žádného vodního zdroje v okolí. Výzkumníci slibují, že pokud bude technologický pokrok v této oblasti pokračovat stejně rychle jako dosud, asi miliarda lidí bude moci v budoucnu pít ze vzduchu. Voda z atmosféry však nebude stačit na vaření, úklid ani na zalévání.
Cena pitné vody
Na světě žijí více než dvě miliardy lidí, kteří nemají přístup k bezpečně otestované vodě. Většina z nich bydlí logicky ve vnitrozemí, ale kvůli klimatickým změnám často čelí znečištění vody i obyvatelé ostrovů v Tichém oceánu. Vodních zdrojů mají sice spoustu, ale čím dál víc z nich bojuje s chemikáliemi a bakteriemi v pitné vodě. Možnost si načepovat pití ze vzduchu by mohla zachránit miliony lidí a zlepšit kvalitu života v mnoha oblastech.
Proto se výzkumníci nechtějí svého snu o kondenzačním stroji vzdát – jejich nejvyšším cílem je vyrobit zařízení, které bude produkovat vodu s náklady dvacet haléřů na litr. Nyní se technici společnosti Alphabet X dostali na cenu dvou korun za litr a rozhodli se svůj návrh sdílet se světem. Doufají, že někdo bude ve výzkumu pokračovat dál a dokáže na jejich poznatcích vydělat.
Dosavadní prototypy kondenzátoru od všech společností totiž až na výjimky fungují, ale jsou příliš drahé. Ve snaze je zlevnit se zatím nejdál dostal právě projekt od X. Jejich deska se skládá z běžně dostupných materiálů a má jen pár pohyblivých dílků. Jediné, co je třeba upravit, je výrobní proces. To bude stát peníze investorů, které tak musí autoři navazujícího projektu přesvědčit o tom, že jejich finance nepřijdou vniveč.
Hozená rukavice
Samotná firma Alphabet X se už projektu dál věnovat nehodlá. Zástupci společnosti věří, že je možné dotáhnout prototyp do praxe, ale další podnikání v tomto směru se prý nehodí do strategie a objemu byznysu X. Technici Googlu si v tomto oboru nejsou příliš jisti a další výzkum by pro ně byl velmi zdlouhavý, takže se ho vzdávají a doufají, že na něj naváže jiná společnost, která má k vodě blíže. „Normálně to neděláme, ale v tomhle případě nám přišlo, že už jsme toho pro dobročinné účely udělali dost a světu více pomůžeme, když se o naše poznatky podělíme, než kdybychom dál pracovali sami,“ říká Teller. „Pokud dokážeme zrychlit proces získávání bezpečné vody jakýmkoli způsobem, udělali jsme správnou věc,“ uzavírá.
K dalším startupům, jež se kondenzací věnují, patří například kalifornský Tsunami Products. Americkou firmu motivuje k práci na přístroji sucho, které oblast na jihu USA často postihuje. Pak pitná voda dochází i v jinak velmi rozvinuté zemi.
Jejich vynález Tsunami 500 funguje na podobném principu jako ten od X, ale brzdí ho cena. Pořízení stroje vyjde na 30 tisíc dolarů, tedy 663 tisíc korun. Denně pak vyprodukuje 773 litrů vody. To je celková spotřeba dvou Američanů, nebo pití pro malou vesnici. Navíc má zařízení extrémní nároky na energie – mnohonásobně větší než třeba odsolování. Podle agentury AP se společnosti Tsunami Products podařilo prodat za posledních 18 měsíců 20 strojů, takže mainstreamové zboží to opravdu není. Spíš se hodí v extrémním suchu jako opravdu poslední záchrana.
