Jenže bankrot banky znamená bankrot spolkové země Korutany, protože ta ručí své bance za nějakých deset miliard eur a bude muset plnit. A pak jsou ve hře ony zmiňované mechanismy, podle nichž mají banky v problémech řešit především jejich akcionáři. A tím klíčovým je bavorská Landesbank, která Hypo Alpe-Adria získala po její minulé krizi v roce 2007. Jenže Landesbank patří fakticky bavorské vládě a té se pranic nelíbí, že by měla doplácet na horalské šibaly z Rakouska.
Je to klasický příběh ze střední Evropy s jejím politickým bankovnictvím, v této souvislosti spojované zejména s místní politickou ikonou Jörgem Haeiderem. Ale také jde o lakmusový papírek, jehož barva nám napoví, jak moc je poléčena dluhová nákaza v Evropě a zda nás nemůže překvapit její infekce v některé ze zemí, u nichž se to nepředpokládalo a nepředpokládá.
Korutany jako Detroit?
Nechá rakouská vláda zkrachovat Korutany, jako nechala ta americká zkrachovat Detroit? Přijdou o peníze lidé a firmy, které mají v této bance depozita, či vlastní její dluhopisy, tak jak to dopadlo na Kypru?
Budou se v zbankrotovaných Korutanech tam zavírat školy, propouštět úředníci, likvidovat lokální veřejné služby jako v Detroitu? Nebo se to zase nějak ušmudlá, někde se nějaká miliarda vyškrábne a pojede se dál v kolektivní nezodpovědnosti, v níž evropské banky předstírají podnikání a přitom jsou ve skutečnosti přisáty k hypertrofovaným prsům veřejných financí? A v této symbióze se ničemu nedaří tak jako nadstandardním vztahům bankéřů a politiků.
A protože odpovědi na tyto otázky jsou asi každému jasné, je také jasno, k čemu jsou a mohou být ony všechny slavné a nákladné záchranné mechanismy předstírající pokračování ekonomické integrace Evropy.
Čtěte další komentáře:
Sobotka vytáhl proti Babišovi. S Babišem