Proč nemá rád, když se lidé oblékají skoro stejně, a proč jeho firma stále sídlí v Česku, vysvětluje majitel módního domu Ladislav Blažek
Módního domu Blažek, který se specializuje výhradně na pánskou část populace, se vleklá hospodářská krize dotkla až loni, kdy obrat firmy spadl na čtyři sta milionů korun. Naopak rok předchozí byl pro Blažka obchodně nejúspěšnější v historii.
Po letech dravé expanze, kdy firma pravidelně otevírala nové značkové prodejny v Česku i na Slovensku a rozšiřovala sortiment zboží, plánuje letos její majitel Ladislav Blažek zklidnění. I když jen zdánlivě.
Firma na přelomu roku otevřela nový obchod v Kazachstánu a na podzim chystá zásadní obrat ve své marketingové komunikaci. „Připravujeme kampaň se známou tváří z prostředí českého showbyznysu, což jsme dosud nikdy neudělali. Její volbou poměrně vyhraněným způsobem naznačíme, jak oblečené muže bychom rádi v českých ulicích potkávali,“ říká Blažek. Jméno zatím prozradit nechtěl, protože nejsou ještě podepsány smlouvy.
* Čím si vysvětlujete loňský propad tržeb, lidé přestali nakupovat luxusnější zboží?
Loňský rok byl pro nás těžký, ale v zásadě se propadl celý maloobchodní trh. Zákazníci více přemýšleli a méně nakupovali. Zasáhla je taková ta „blbá“ nálada a masáž negativních zpráv. Čekali jsme krizi v letech 2008, 2009. Ale stále jsme se drželi na dobrých číslech a rok 2012 byl pro nás dosud nejúspěšnější. Tržby se vyšplhaly na 446 milionů.
* Našla jsem ve vaší výsledovce za rok 2012, že držíte na účtu přes 160 milionů korun nerozděleného zisku. Co s nimi zamýšlíte?
Vytváříme rezervy, abychom měli z čeho financovat rozvoj prodejní sítě. Uvědomte si, že vybudování jednoho metru čtverečního prodejny stojí kolem třiceti tisíc korun, přičemž jejich rozloha je kolem dvou set metrů. Náš byznys model počítá s úvěrem na profinancování výroby, protože se vše musí vyrábět s velkým časovým předstihem, a máme tedy poměrně velké výkyvy v cash flow, nicméně obchodní síť jsme financovali ze zisků předešlých let. Proto její vybudování v zásadě trvalo dvacet let.
* Plánujete další expanzi?
S ohledem na naši strategii, co se týče cenové politiky, kvality a módnosti našich kolekcí, je v tuto chvíli počet prodejen optimální. Spíš se nyní soustředíme na to, jak vše zefektivnit, zatraktivnit, jak přinést zákazníkům lepší služby. Protože konkurenční boj se odehrává z větší části právě v poskytovaných službách. Od začátku jsme se snažili být jiní a lepší. Například máme ve všech prodejnách krejčovství, takže zákazníkovi přizpůsobíme délku rukávu, nohavic či pasovou šířku v podstatě obratem, než stihne vypít kávu vedle v kavárně. Jsou ale ještě další možnosti, co pro zákazníka udělat. Zákazník je rád hýčkán.
* Proč jste předloni přešli na holdingové uspořádání firmy?
Byl to logický vývoj. Aby měla firma po stránce účetních standardů a organizační struktury západní model. Začlenili jsme i slovenskou sestru pod jednu střechu. Společnost jsem zakládal na zelené louce a prošla si všemi formami od fyzické osoby přes s. r. o., akciovku až k holdingu. Nyní je vývoj asi završen. Navíc, kdyby nám přibyly firmy v dalších zemích či jiné dceřinky, lze je v holdingové struktuře dobře, rychle a přehledně uspořádat.
* Nepodlehli jste ale módě takzvané daňové optimalizace a nechali jste domicil holdingu v Česku…
Jsme stále českou firmou, z devadesáti procent vlastněnou mnou. Zbylých deset procent patří mému dlouholetému kolegovi Janu Váchovi, který pro mě pracuje jako finanční ředitel. Z hlediska zákazníků je podle mě dobrým signálem, že jsme stále českou společností. I proto jsem pro firmu zvolil rodové jméno. Blažek ze Seychel by vypadalo divně.
* Hovořil jste o tom, že vládne zostřená konkurence. Koho považujete na českém trhu za přímého konkurenta?
Myslím, že koncept firmy Blažek, tj. zaměření na muže, které zahrnuje formální, neformální a džínsovou linii včetně úprav oděvu, v Česku jiný není. Ale samozřejmě lze říci, že potenciální konkurencí je každý, kdo prodává pánské oblečení. V té formální rovině je to například pro nás britská firma T. M. Lewin, která do Česka přišla relativně nedávno. Dále jsou to značky jako Steilmann, Gant či Hugo Boss.
* Jak tedy přesvědčujete zákazníky, aby nakupovali u vás?
Designem, kvalitou krejčovského zpracování, výběrem materiálu a úrovní služeb v prodejně. Naší výhodou je, že vyrábíme malé série. Naši zákazníci si za to rádi připlatí. Není pro ně příjemné přijít na správní radu a vidět tam svůj oblek na třech dalších mužích. Naše výrobní dávky jsou kolem tří set kusů od modelu, takže pravděpodobnost, že zákazník někde potká stejný oblek, je malá.
* Firma Blažek bývá někdy kritizována, že není zcela zřetelné, na jakou zákaznickou skupinu se zaměřuje.
Cílíme na muže, kteří mají odvahu, chtějí vypadat dobře a mají na to příjem. Naše kolekce jsou do jisté míry extravagantní, ať už jde o střihy či materiály, což je naše doporučení, tak módu cítíme.
* Snažíte se také marketingově poutat ženy, které dost často ovlivňují, co si jejich partner oblékne?
V poslední době moc ne, ale v minulosti jsme spolupracovali s časopisem pro dámy. Chystáme v marketingu jinou novinku. Na podzim připravujeme kampaň se známou tváří z prostředí českého showbyznysu. Myslím, že díky tomu se zase trochu vymezíme a ukážeme, jak módu vidíme a jak naše kolekce vypadají.
* Můžete prozradit, o koho jde?
Nemohu, ještě jsme nepodepsali smlouvu.
* Plánujete další rozšíření sortimentu?
Myslím, že šíři sortimentu máme celkem pokrytou. Snažíme se spíše nabídnout lidem možnost ještě více se odlišit. Mně osobně začínají být velmi nepříjemné globální značky. Hodně cestuji a vidím stejnou bundu v Praze na letišti, stejnou ve Frankfurtu, stejnou v Londýně, v Hongkongu, v Šanghaji, a když se vracím, vidím ji i v Dubaji. Podle mě je to do určité míry protivné. Nabízíme alternativu k tomuto globálnímu šílenství, což je pro naše zákazníky zajímavé.
* Který módní návrhář je pro vás nejinspirativnější?
V poslední době se mi líbí Ermenegildo Zegna.
* Nové kolekce si navrhujete sami, nebo si najímáte různé módní návrháře?
Vše si navrhujeme sami. V Kuřimi u Brna máme komplet kreativní oddělení, modelovou šicí dílnu i technickou přípravu výroby. Pracuje zde deset lidí, kteří se zabývají přípravou nových kolekcí od návrhu prvních vzorků přes vyhotovení střihových šablon až po výrobu všech prototypů. Například nyní naši návrháři již připravují kolekci na jaro/ léto roku 2015. Začínají návrhem struktury kolekce a skicami hlavních modelů. Právě probíhají veletrhy v Miláně, Paříži a Mnichově, kde budou návrháři vybírat materiály. Od března do května je čas na to, aby vznikly prototypy modelů. Zadání pro tuto kolekci je sedmdesát outfitů v našich třech liniích, formální, informální a Blažek Jeans. Outfit je pro nás komplet celé oblečení včetně bot a svrchního oděvu. Takže má od čtyř do šesti kusů.
* Kde jednotlivé oděvy a doplňky necháváte vyrobit?
Formální módu šijeme komplet na Slovensku, neformální částečně na Slovensku, něco v Portugalsku a na Tchaj-wanu, trička a pletáž v Číně. Džínsovinu nakupujeme od italské firmy Candiani a džínsy se vyrábějí na Slovensku a v Bulharsku, obuv v Portugalsku a ve Španělsku. Doplňky, jako opasky, manžetové knoflíčky či kravaty, nám dodávají dva výrobci z Itálie.
* Jak dodavatele vybíráte?
Nejdůležitějším kritériem je kvalita a specializace dodavatele. Navazujeme s nimi dlouhodobé vztahy. Například náš hlavní partner, který nám šije obleky, je slovenská společnost z Trenčína. Spolupracujeme s ní již osmnáct let.
* A to je čistě obchodní vztah?
Ano, není třeba vlastnit výrobce. Na počátku 90. let, když jsem začínal, byla textilních a oděvních výrobních kapacit u nás i na Slovensku spousta. A bylo jasné, že se všichni neuživí. Svůj obchodní model jsem postavil na tom, co výrobci neuměli. Tedy marketing, design kolekcí a nákup materiálu. Byli bohužel poznamenaní režimem a centrálním plánováním. Ale tradice, kvalita výrobků a um těch lidí tady byl, jen nemohli být tvořivější.
* S žádným českým výrobcem oděvů jste nespolupracoval?
Naopak, zadávali jsme si výrobu u OP Prostějov. To byl výborný producent, ale bohužel jejich obchodní model neuspěl. Moc se však neví, že jeden z největších italských výrobců vlny, firma Marzotto, jež funguje od roku 1836, má hlavní výrobní závod v Brně. V devadesátých letech tam koupili továrnu Mosilany. Veškeré investice do nejmodernějších technologií za posledních pět let dala italská matka do tohoto závodu. Není sice v českých rukou, ale v podniku pracuje tisíc lidí a z jejich metráže šijí módní domy od Dolce & Gabbany přes Armaniho až po nás. To se nám líbí, podporujeme tento závod, jen třeba letos od nich koupíme materiál v objemu šedesáti tisíc metrů. Nedávno jsme s nimi ještě prohloubili spolupráci. Všechny obleky ve formální linii budeme nabízet formou mix and match. Zákazník si bude moci vzít jinou velikost kalhot a jinou saka. Abychom mohli takovou věc nabídnout, musíme mít velmi kvalitního dodavatele látek, který zaručí, že barevná odchylka metráže bude minimální. Normálně musíte celý oblek střihnout vedle sebe, protože v délce role, která je třeba šedesátimetrová, se mění barevná odchylka. Ale Marzotto garantuje takovou kvalitu probarvení, že můžeme komplet veškerý sortiment obleků ušitý z jejich materiálů nabízet zvlášť sako a zvlášť kalhoty.
* Obleky na míru také šijete v Trenčíně?
Ano. Míry nabíráme v našem pražském salonu. Zákazník si vyzkouší takzvaný zkušební set, aby věděl, jak mu oblek padne, jestli chce vyštíhlenou, či klasickou siluetu. Krejčová ho naměří, našpendlí set na něm, abychom mu ušetřili další zkoušku, vybere si formu saka a za pět týdnů si může přijít pro hotový oblek. Jen délku kalhot doděláváme na počkání nakonec.
* Na kolik takové obleky přijdou?
Cena začíná na třinácti tisících korunách až po třicet, košile stojí od tří tisíc, ty z nejluxusnějších látek od pěti tisíc.
* Odráží se tento segment oděvů podstatně ve vašich tržbách?
Službu made to measure nabízíme teprve druhým rokem. Na celkovém obratu se podílí zatím jen zhruba dvěma procenty. Ale vidím v ní velkou budoucnost. Móda se vyvíjí, formálnost ustupuje spíš té neformální siluetě. Zákazníků, kteří dnes chtějí oblek, je sice méně, ale požadují vyšší kvalitu, ať už se týká materiálů nebo toho, jak oblek padne. Proto bych chtěl tuto službu rozšířit ještě do dalších měst - Brna, Bratislavy a jiných.
* Vedle konfekce dodáváte i profesní oděvy, šili jste taláry pro advokáty, uniformy pro Českou poštu, DHL a další organizace. Jaký má tento segment dopad na vaše obchodní výsledky?
O soutěže na vystrojování státních institucí a dalších firem se zajímáme. Když uspějeme, jde většinou o smlouvy na dva, maximálně tři roky. Kdybychom jejich dopad zprůměrovali, může jít o patnáct, někdy i dvacet procent obratu.
* Kde byste firmu rád viděl dejme tomu za deset let?
Myslím, že se mi v Česku a na Slovensku podařilo dospět téměř na vrchol, protože patříme mezi nejvýznamnější módní domy. Rád bych tuto pozici do budoucna upevnil. Nyní mi udělal velkou radost první obchod, který jsme na přelomu roku otevřeli v Kazachstánu v Astaně. Našel jsem tam velmi dobrého partnera, který vyznává můj náhled na podnikání i na svět, co se týče odvahy, snů. A prodeje se tam rozeběhly.
* Takže byste chtěl víc expandovat za hranice?
Jedna věc je chtít a druhá udělat to dobře. Je třeba najít správné partnery. Jako se mi podařilo vytvořit výborný tým kolem sebe, bez něhož bych firmu nedostal tam, kde je nyní. Stejně to musí klapat i v dalším rozvoji. Ale také si myslím, že nic nemusí donekonečna růst. A nemusí být všechno globální. Za tím se rozhodně neženu. Pokud upevníme naši pozici a budeme v Česku i na Slovensku nejlepší, další expanze prostě přijde.
Na podzim připravujeme kampaň se známou tváří z prostředí českého showbyznysu. Myslím, že díky tomu se zase trochu vymezíme a ukážeme, jak módu vidíme a jak naše kolekce vypadají.
Ladislav Blažek (45)
* Vystudoval Strojní fakultu ČVUT, obor strojírenská technologie.
* V roce 1992 začal podnikat v oboru pánské módy, nejprve jako fyzická osoba, později založil firmu Blažek Praha.
* Dnes je devadesátiprocentním majitelem a ředitelem holdingu Blažek. Příběh firmy
Jak se stát synonymem
Svou oděvní firmu specializující se čistě na pány založil Ladislav Blažek ještě za studií na Strojní fakultě ČVUT. Přesvědčila ho zoufalá nabídka v obchodech raně postkomunistické éry. „Byla to evidentní mezera na trhu a obchodní příležitost,“ říká. Začal spolupracovat s brněnskou společností Kras, u níž zadal výrobu první kolekce, kterou pro Blažka připravila externí návrhářka. Krátce nato odjel do Paříže na veletrh, aby vybral vhodné materiály, z nichž se měla kolekce ušít. Jako první tehdy uvedl na český trh oblek vyrobený ze strečové vlny. Kolekci nabídl obchodním domům a její úspěch jen stvrdil Blažkovo rozhodnutí podnikat v oboru. Vždy chtěl stát na vlastních nohou, protože jak sám říká, je to lepší než se s někým dohadovat v zaměstnání. „Módní branže mě nadchla svou kreativitou, vše je velmi rychlé, což je mi velmi blízké. Nevydržím dlouho sedět u stolu. A pro šanci vytvořit vlastní značku je móda velmi vhodná,“ míní majitel úspěšného módního domu. Následující tři sezony prodeje rychle rostly. Klíčovým momentem pro rozvoj firmy se ukázala spolupráce s francouzským výrobcem látek. Blažkova
dravost a energie se totiž zalíbily obchodnímu řediteli této továrny. „Zásadně mi pomohl. Naučil mě jíst ústřice, francouzské sýry, pít bordeaux a přitom mě zasvětil do tajů módní branže,“ uznává Blažek. První dvě značkové prodejny firma Blažek otevřela v roce 2000. Dnes se mohou pánové oblékat v celkem šestadvaceti českých obchodech a v dalších osmi na Slovensku. Firma postupně rozšířila sortiment, zákazníkům již nenabízí jen tradiční obleky, ale i neformální a džínsovou módu, obohacenou o širokou škálu doplňků od manžetových knoflíčků přes spodní prádlo až po obuv. Před dvěma lety zavedla službu made to measure, zákazníci si mohou nechat ušít na míru oblek či košili. Firma, jejíž značka se v očích české populace stala synonymem pro oblek, zaměstnává na sto osmdesát lidí. Zatím nejúspěšnějším byl pro ni rok 2012, kdy její konsolidované tržby vystoupaly ke 446 milionům korun. V témž roce společnost přešla na holdingovou strukturu. Vedle základní firmy Blažek Praha pod něj spadá sesterská společnost Blažek Slovakia a společnost BF Shops, která poskytuje servis maloobchodní síti. Zákazníků, kteří dnes chtějí oblek, je sice méně, ale požadují vyšší kvalitu, ať už se týká materiálů nebo toho, jak oblek padne.
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová * alfoldi@mf.cz
