Menu Zavřít

Alternativa pro Německo se zmítá v krizi, strana rozhoduje o svém směřování

23. 5. 2020
Autor: čtk

Ještě loni na podzim se kvůli nim otřásla politická scéna Německa, když s nimi lidovci (CDU/CSU) chtěli vstoupit ve spolkové zemi Durynsko do vládní koalice. Plán musela zastavit až Angela Merkelová. Teď se krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) potácí pod 10 procenty a rozhoduje o svém budoucím směřování.

V posledních letech byl odchod zklamaných voličů od vládních konzervativců k protiimigrační a populistické AfD velké téma. Mnoho komentátorů a analytiků věštilo hegemonii CDU/CSU brzký konec a většina z nich za to vinila migrační politiku Angely Merkelové. Alternativa pro Německo dokonce v jednu chvíli přeskočila vládní sociální demokraty (SPD), když dosáhla na své maximum v průzkumech veřejného mínění a to na 17 procent. Dnes je vše však úplně jinak.

V současné době by si podle průzkumů více voličů vybralo obě vládní strany i Zelené. Důvodů poklesu podpory je celá řada: koronakrize, neschopnost zaujmout k ní protestní stanovisko, vnitřní spory i zrušení radikální stranické platformy Křídlo (der Flügel).

https://twitter.com/EuropeElects/status/1262396774909607938

Ke zrušení Křídla došlo poté, co ho Úřad pro ochranu ústavy označil za uskupení „porušující charakteristické prvky svobodného společenského uspořádání, lidské důstojnosti, demokracie a vládu práva“. Předsednictvo strany zrušilo Křídlo téměř jednohlasně – až na jednu výjimku – Björn Höcke, který byl jedním z jeho vůdčích členů Křídla, hlasoval proti.

Právě on dokázal nejlépe demonstrovat, co frakce Křídlo představovala. „Angela Merkelová a její spojenci chtějí rozpustit naše Německo jako kus mýdla pod horkou vodou,“ hřímal ještě na podzim při volební kampani v Durynsku, kde se ucházel o hlasy voličů. Höcke a jeho stoupenci obviňují elity z pokusů o zničení Německa a cílí tak na sentiment německých obyvatel, kteří si představují pro Německo dominantnější roli ve světové politice a zároveň větší uzavřenost před světem.

Křídlo, které představuje kolem 20 až 40 procent z celkového počtu členů AfD, minulý týden schytalo další ránu. Strana vyloučila dalšího prominentního člena Andreu Kalbitze, oblastního šéfa braniborské Altenativy. Ten byl vyhozen kvůli jeho bývalému angažmá v neonacistické platformě Heimattreuen Deutschen Jugend, on sám členství odmítá a hodlá stranické rozhodnutí zvrátit.

Kalbitzovo vyloučení však už nebylo tak jednoznačné, jako zrušení Křídla. Tentokrát mezi sebou nesouhlasili ani spolupředsedové strany Alice Weidel (proti) a Jörg Meuthen (pro). Rozpory tak vstoupily už i mezi nejužší vedení strany, což pro AfD v současné době krize není dobrá zpráva.

Alternativa zprvu nevěděla, jak se postavit k epidemii covid-19. Z počátku nerozporovala vládní nařízení, ale v současné době už podporuje protikaranténní protesty a demonstrace. „V Parlamentu podporovali opatření Angely Merkelové, momentálně ale v podstatě začínají s odporem,“ myslí si německý odborník na krajně pravicový populismus Florian Hartleb.

Strana stojí před rozhodnutím, které voliče chce v budoucnu
oslovovat. Buď se bude snažit cílit na bývalé zklamané voliče Angely Merkelové,
nebo se definitivně posunou do prostoru radikální pravice. Avšak právě toho se
lidé kolem spolulídra Jörga Meuthena bojí. Už po označení Křídla za subjekt
porušující ústavu se část strany obávala, aby nebyla časem také ze strany
německé rozvědky označena jako extremistická.

Narůstající důvěra v dlouholetou kancléřku Angelu Merkelovou AfD bude zřejmě nutit k reakci, která definitivně rozhodne o jejich budoucím směřování. Ať už to bude jakkoliv, tak v současné chvíli se zdá, že ideální moment pro převzetí důležité role v německém stranickém systému pominula.

bitcoin_skoleni

Zdroj: dw.com, reuters.com, theguardian.com

  • Našli jste v článku chybu?