Manažeři Spartu nezvládli
Byla situace ve fotbalové Spartě dle vašeho názoru manažersky zvládnuta?
- 1) ano 11,0 %
- 2) ne 59,6 %
- 3) nevím, nemam názor 29,4 %
První angažmá fotbalového trenéra Jaroslava Hřebíka ve Spartě začalo v červnu 2001 a skončilo v dubnu 2002. Po druhé do téže řeky vstoupil Hřebík v prosinci 2004, kdy vystřídal „srdcaře“ Straku a minulý týden trenérský post opustil podruhé. Zajímali jsme se proto, zda si dotazovaní v naší pravidelné anketě myslí, že manažeři sportovního klubu celou situaci zvládli. Necelých 60 procent tázaných se domnívá, že nikoli. Jen jedenáct procent respondentů Manažerského barometru se přiklonilo k postoji Daniela Křetínského.
Největší chybou bylo, konstatoval autor první odpovědi, znovu angažovat trenéra, který již jednou zklamal: „Fotbalový klub Sparta Praha je dle mého názoru čítankovou ukázkou špatného řízení a práce s lidskými zdroji. Vedení Sparty si asi klade otázku, proč klub nevyhrává, když hráči mají veškeré předpoklady a zázemí, a navíc ještě v pokladně dost peněz? Odpověď je jednoduchá: tak jako neexistuje dobrá firma se špatným ředitelem, tak neexistuje špatné mužstvo s dobrým trenérem. Pokud někdo jako manažer selhal v několika předchozích firmách, mělo by to být varováním pro všechny další potenciální zaměstnavatele, že takového manažera nemají najímat, neboť s největší pravděpodobností selže opět. O trenérech to zřejmě platí dvojnásob.“
Druhý ohlas upozorňuje na to, že nejdůležitější je se rozhodnout: „Ať se manažeři rozhodli, jak se rozhodli, hlavně že se rozhodli. Rozhodovat v situacích, kdy není naprosto jasné, jaké rozhodnutí je to správné, je právě situace, která odlišuje manažery od ostatních. Ve Spartě je navíc management současně i vlastníkem, a pokud se rozhodl špatně, rozhodl se špatně ke své vlastní škodě“.
Dlší názor: „Výsledky pana Hřebíka dokazují platnost manažerských pouček, které vždy preferují motivaci (cukr) před striktním poručníkování (bič). Pokud se majitelé zhlédli v přísnosti pana Hřebíka, pak o skutečném moderním vedení nevědí nic. Proto se domnívám, že situace ve Spartě byla zvládnuta manažersky mizerně“.
I fotbal je sice byznys, ale měly by se v něm více využívat poznatky z psychologie práce s lidmi. „Nástupem nového vedení a následně nového trenéra v závěru loňského roku došlo k prokazatelnému zhoršení výsledků Sparty a určitě i ke změně klimatu v hráčském kádru. Příčinu jednoznačně vidím v manažerském nezvládnutí převzetí Sparty ze strany nového majitele. Dle mého názoru byla podceněna zejména úloha psychologické práce s mužstvem a personální politika ve výběru vedení mužstva. Toto v Česku není v poslední době nic neobvyklého, neboť dnešní trend, mám-li peníze a moc mohu dělat cokoliv, je příčinou kolapsu Sparty. Pokud si to vedení Sparty neuvědomí, ani výměna trenéra změnu nepřinese. Sport a fotbal obzvlášť je byznys, ale ne pouze byznys,“ soudí další respondent.
Tento odpovídající manažer si rozhodnutí managementu Sparty považuje: „To, že se management snaží eliminovat ohniska odporu vůči trenérovi, považuji za zcela logický a správný přístup. Odpovědnost za výsledek nemá jenom trenér, ale především mužstvo, v konečném důsledku každý fotbalista zvlášť, a to nejenom na hřišti, ale i mimo něj. Výroky, které v minulých dnech zazněly v médiích, jsou více než nešťastné a lze je charakterizovat jako poškozující Spartu. Management dle mého názoru chrání zájmy majitelů Sparty, nikoliv jejích fanoušků, a to považuji za správné… P. S. Stejně fandím Slavii.“
Jiný manažer je přesvědčen, že chyby se dopustil především hráč Karel Poborský. „Chápu kroky pana Křetínského, hráč, byť jde o sebevětší primadonu, nemůže jednat tak, jak jednal Karel Poborský. To byl úlet, vlastníkem klubu není pan Poborský, ale skupina pana Tkáče a Jakaboviče. Pan Křetínský reagoval dle mého názoru správně. Bohužel se ale zdá, že pouze toto byl jediný správně zvládnutý krok. Vše ostatní je jakýsi amatérismus a siláctví.“
Emoce do řízení jakékoli firmy nepatří, tvrdí další dotázaný: „Hřebík byl prokletím pro každý klub, ve kterém působil. Chyba byla už to, že ho Sparta angažovala znovu a že mu šéf klubu Křetínský tak bezmezně věřil – manažer přece neřídí podnik přes emoce (víru), ale přes peníze… Křetínský je ovšem spolumajitel, takže své manažerské chyby nechce vidět a neuznává, natož aby sám sebe jako chybujícího a neschopného manažera vyhodil.“
Celé to působí dojmem, že vlastník chce svoje investice znehodnotit: „Nebyla zvládnutá manažersky ani jinak, jak personální politika na poli hráčů i trenéra, tak mediální prezentace. Vše dělá dojem, jako by nový vlastník klubu zamýšlel svoji investici co nejvíce znehodnotit. Navíc se chová neadekvátně českému a fotbalovému prostředí, osoba vystupující za klub to nezvládá, vztah k fanouškům je nesmyslný. Vlastník Sparty vystupuje s razancí nutnou pro obchodní spor, a ne pro vedení klubu, notabene svého vlastního“.
Odpovídalo 109 manažerů
