Důsledky americké hypoteční krize jsou a budou dalekosáhlé. Její dopad se projevuje v mnoha odvětvích národního hospodářství, a ovlivňuje tedy i celkový chod ekonomiky.
Autor: Isifa
Abychom mohli alespoň obecně analyzovat základní příčiny americké hypoteční krize, je nutné podívat se nejprve do nedávné historie americké ekonomiky. Lze říct, že určitými předchůdci hypoteční a následně ekonomické krize, které však není možné považovat za přímé příčiny hypoteční krize, nicméně velice napomohly k jejímu vzniku, jsou ekonomické události v USA na přelomu tisíciletí.
V roce 2000 jsme mohli pozorovat značný propad NASDAQ, měřícího ceny akcií technologických společností v USA. Tento propad byl vesměs vyvolaný splasknutím cenové bubliny akcií technologických firem. Z důvodu obav o budoucí stav americké ekonomiky se americká centrální banka (Fed) rozhodla provést výraznou měnovou expanzi, kdy snížila základní úrokovou sazbu z 6,5 procenta z roku 2000 na 1,75 procenta v roce 2001.
Proklatě nízké sazby
Jak lze pozorovat z růstu amerického reálného HDP v tomto období, tato politika byla úspěšná a pomohla nastartovat ekonomické oživení. Hlavním problémem bylo ovšem dlouhodobé udržování nízké základní úrokové sazby, které stimulovalo nárůst spotřebitelských úvěrů a postupně vedlo ke zvyšování zadluženosti amerických domácností. Přirozeným následkem byl také pokles úrokových sazeb na trhu hypoték a zvýšení poptávky na hypotečním trhu. Tím se následně rychlost zadlužování začala zvyšovat enormním tempem. Americké domácnosti byly skutečně motivovány poptávat hypoteční úvěr, který byl nabízen s variabilní úrokovou sazbou, která se v tom čase pohybovala na úrovni 3,5 procenta. Nyní se kritizuje nedostatečná analýza rizikovosti ze strany poskytovatelů hypoték. Jejich hlavním cílem bylo v podstatě maximalizovat objem hypotečních úvěrů za prakticky jakýchkoliv podmínek.
Za odstartování současné nepříznivé americké ekonomické situace lze považovat rok 2004, kdy se Fed rozhodl zvýšit základní sazbu z 1 procenta z roku 2003 na 2,25 procenta. V tomto trendu Fed pokračoval také v dalších letech a základní sazba v roce 2006 dosáhla 5,25 procenta. Na této úrovni se růst zastavil. Očekávaným dopadem takové měnové politiky byl propad spotřeby domácností, jelikož značnou část jejich rozpočtu začaly představovat pravidelné splátky hypoték a spotřebitelských úvěrů, které se pro ně staly vyššími než v době jejich pořízení. Důležitým faktorem propadu spotřeby byl také růst cen ropy.
Z důvodu tohoto vývoje se významně zvýšil počet domácností, které nebyly schopny splácet své hypoteční úvěry, čímž následně rostly ztráty také ve finančním sektoru. Může se zdát a podle některých ekonomů tomu tak skutečně je, že hlavním důvodem těchto finančních potíží byla zbytečná neochota Fed snižovat základní sazbu již v čase vzniku prvních vážnějších problémů.
I přesto, že americká hypoteční krize má a bude mít dopad na chod nejenom americké ekonomiky, její následky nemusí být tak dalekosáhlé, jak se v některých ekonomických zprávách uvádělo. Je přirozené, že nejvyšší ztrátu utrpí hypoteční banky a stavební firmy. Dále to rozhodně budou maloobchodní firmy, což je způsobeno snížením spotřeby domácností. Nicméně mnoho významných amerických firem, které působí na mezinárodních trzích a podílejí se významným měrou na výkonu americké ekonomiky, nevykazuje žádný významný propad svých tržeb ani s ním nepočítá. Výjimku můžeme sledovat například v oblasti automobilového průmyslu. Z tohoto důvodu prognózy reálného růstu americké ekonomiky nejsou tak pesimistické, jak se ještě na počátku roku 2009 mohlo zdát. Podle odhadů by americká ekonomika neměla v roce 2009 zaznamenat propad, a to především z důvodu masivních investic vlády. Prozatím se odhad jejího vývoje udržuje na úrovni 1,3 až 2 procenta.
Dopad americké krize na Česko
S dopadem americké krize na české banky v sektoru hypotečních úvěrů se setkáváme zatím spíše nepřímo. Hlavním důvodem naší rezistence je stále dobrá „bonita“ klientů vyplývající zejména z primární selekce klientů bankou v okamžiku žádosti o hypoteční úvěr a samozřejmě i z kvalitního hodnocení kreditního rizika uplatňovaného v minulém období prostřednictvím tzv. „scóringové funkce“ u většiny hypotečních bank na našem trhu. Hypoteční banky tak vzhledem k dosud poměrně nenasycenému trhu stále nemusí vyhledávat rizikovější klienty pro naplnění svých obchodních plánů. Nicméně tato situace se může změnit.
Hypoteční krize v USA zasáhla především sekundární segment, tedy ty klienty, kteří nemuseli prokázat zdroj svého splácení. Za takový zdroj se totiž považovala sama nemovitost. Situace v Česku je ovšem opačná, banky se stále zaměřují na primární segment, tedy na klienty, kteří jako hlavní zdroj musí prokázat svůj příjem. Nicméně předběžné odhady již počítají s meziročním propadem hypotečního trhu o zhruba 30 procent. Nebude se ovšem pravděpodobně jednat o oslabení dlouhodobého charakteru.
Mezi českými podnikateli s nestálým příjmem prokazovaným daňovým přiznáním byl v loňském roce hojně využíván hypoteční úvěr bez dokladování příjmů. Hypoteční banka u tohoto typu úvěru poskytla hypotéku až do 70 procent hodnoty zastavované nemovitosti, aniž by klient musel své příjmy bance prokazovat. Nyní se přístup k těmto úvěrům podnikatelům ztížil. V průběhu uplynulých deseti měsíců hypoteční banky postupně zpřísňují podmínky poskytování rizikovějších forem hypotečních úvěrů, kam se hypotéka bez dokládání příjmů bezesporu řadí. Mezi známé zpřísnění podmínek poskytování hypotečních úvěrů společně s omezením stoprocentních hypoték patří právě snížení limitu maximálního zatížení nemovitosti úvěrem bez dokládání příjmů, a to na 50 procent hodnoty nemovitosti a současné výrazné zvýšení úrokových sazeb u tohoto typu úvěrů s promítnutím „prémie za riziko“. Aktuálně tento typ hypotečního úvěru zůstal v produktovém portfoliu pouze dvou hypotečních bank.
Možná větší hrozbou jsou dopady americké krize na českou reálnou ekonomiku. Mezi hlavními důvody se uvádějí silné obchodní vztahy mezi Německem a USA. V kvantitativním vyjádření se odhaduje zpomalení naší ekonomiky z důvodu dopadů americké krize, a tedy reálný pokles ekonomiky zhruba o 1,8 až 3,5 procenta v roce 2009. Ovšem tento odhad se bude pravděpodobně ještě revidovat, tedy zhoršovat. Otázkou také zůstává působení možného oslabování dolaru, který způsobuje především růst cen ropy, což vyvolává růst nákladové inflace.
Dopad americké krize na země Evropské unie se realizuje především přes obchodní a finanční vazby buď přímo na USA, nebo na její hlavní obchodní partnery. Nepočítá se, což se již potvrdilo, že by vysoké dluhové problémy amerických domácností vyvolaly paniku na hypotečních trzích členských států s výjimkou Irska. Navíc země západní Evropy či tranzitivní ekonomiky nezaznamenaly tak rychlý a prudký pokles úrokových sazeb, jako tomu bylo v USA, a tedy nevytvořily skutečně příznivé podmínky pro vysoce agresivní růst zadluženosti domácností.