Menu Zavřít

Americký kvapík

13. 8. 2004
Autor: Euro.cz

Gigant Cargill chce ze Setuzy lisovnu, rafinaci olejů, plnírnu a bionaftu

Ústecká Setuza zatím ještě nemá vyřešen klíčový problém s obřím dluhem vůči České konsolidační agentuře - i s příslušenstvím přesahujícím tři miliardy korun - a už se rozjíždějí jednání o jejím prodeji zahraničním investorům. Kolem největšího českého zpracovatele jedlých tuků a olejů se točí dva američtí giganti z oblasti agrobyznysu - společnosti Archer Daniels Midland (ADM) a Cargill. O eminentním zájmu firmy ADM ovládnout českou olejařinu se ví již pět let - už v roce 1999 neúspěšně usilovala o vstup do bývalého olomouckého podniku Milo, který je dnes součástí Setuzy. Ovšem v tuto chvíli se o stupeň aktivněji jeví konkurent Cargill. Jde o největší čistě privátní firmu na světě (ovládanou potomky zakladatele Williama W. Cargilla) se sídlem v Minneapolisu, ročními výnosy 63 miliard dolarů a se 101 tisíci zaměstnanci v 59 zemích světa.

Od lisovny po bionaftu.

Týdeník EURO má informace, že vedení Setuzy zaslal v červenci dopis Rob Freeriks, šéfující v regionu západní a východní Evropy firmě Cargill Grain & Oilseed Supply Chain (obchodující s obilovinami a olejninami). Kromě zdvořilostního poděkování za pobyt v Praze v něm projevuje zájem o koupi čtyř předmětů podnikání Setuzy - lisovny, rafinace oleje, plnírny a celé oblasti výroby bionafty. Freeriks vidí cestu buď v přímém odkupu těchto byznysů, či v založení dceřiné firmy Setuzy, do níž by uvedené činnosti spolu s příslušnými aktivy a zaměstnanci byly převedeny. Pak by se zřejmě prodávaly akcie. Nebrání se ale diskusi o dalších možných alternativách transakce. Firma Cargill by chtěla ihned zahájit předběžnou hloubkovou prověrku hospodaření (proces due diligence). Následoval by nezávazný „Letter of Intent“, vyjadřující vůli obou stran k uzavření kontraktu ve vymezeném rámci. Za předpokladu, že bude shoda na podmínkách Cargillem navrženého Letter of Intent a podaří se uspokojivě vyřešit problém s pohledávkou Setuzy (očekává se, že česká vláda schválí navrhovaný převod z konsolidační agentury na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), přičemž ten ji následně zkapitalizuje), přišla by ze strany Cargillu na řadu detailní due diligence. Souběžně s tím by dle představ Freerikse započala mezi kupujícími a prodávajícími jednání o finálních podmínkách dohody. Konečná podoba kontraktu by prý mohla být známa krátce po ukončení detailní due diligence. Šéfové Cargillu v době psaní dopisu věřili, že by se vše dalo stihnout ještě během letošního léta. Freeriks v závěru poukazuje na skutečnost, že transakce by mohla být ku prospěchu obou firem - Setuza působí na českém a slovenském trhu, kde Cargill, ač klíčový globální hráč, doposud není přítomen. K věci dlužno dodat, že při jednání se Setuzou spolupracuje americká firma s maďarskou poradenskou společností Euro-Phoenix.

Zatím prý jen spolupráce.

Týdeník EURO se na jednání s Cargillem dotázal Františka Janů, generálního ředitele a předsedy představenstva Setuzy. Ten sice nepopírá, že určité debaty s Američany nyní probíhají, ale zatím se prý týkají pouze možnosti obchodní spolupráce, nikoli koupi firmy. Navíc zdůrazňuje, že Cargill není jediným zájemcem o Setuzu. „Je pravda, že chtějí dělat due diligence, ale to je i náš zájem. Byli bychom ale radši, kdyby tu prověrku udělal někdo zcela nezávislý, aby zjistil, jak jsme na tom v porovnání se světem,“ říká Janů.
Setuza je dnes zpracovatelským kombinátem, v němž se vyrábějí nejen jedlé oleje, ztužené tuky, margaríny, metylester řepkového oleje pro výrobu bionafty, ale například i výrobky dentální hygieny (pasty, ústní vody), mýdla, prací prášky. Z pohledu většiny zahraničních investorů se ve své šíři jeví jako těžko koupitelný subjekt. Asi i proto se nyní objevují informace, že Setuza hodlá některé své okrajové aktivity „vypreparovat“ ven. „Šíře naší výroby je i jedním z důvodů, proč nikdo zatím nic neprodává. S Cargillem spíše uvažujeme o určité dlouhodobé obchodní spolupráci. I k tomu si chtějí udělat due diligence, aby se na nás jako na obchodní partnery mohli stoprocentně spolehnout. Pokud by všechno dopadlo dobře, je možno s nimi vytvořit třeba joint venture na zpracování olejnatých semen. Prodej firmy zatím není na pořadu dne,“ prohlašuje ředitel Janů.

EBF24

Z majority minorita? Největším vlastníkem Setuzy se 49,92 procenty akcií je společnost Český olej sídlící v Dolních Břežanech u Prahy na adrese bydliště šéfa svého představenstva a předsedy dozorčí rady Setuzy Michala Zouhara. Zouhar i jeho Český olej jsou řazeni do skupiny kolem První západočeské společnosti pro kapitálový trh, která na sebe už řadu let poutá pozornost ne zcela konformním stylem byznysu, který by mohl být nazván třeba kovbojským. Můžeme k ní přiřadit dnes již známá jmény Miroslav Provod, František Mrázek, Tomáš Pitr, či Jiří Syrovátka. Zmíněné uskupení vždy vynikalo mimořádnými schopnostmi ve zdánlivě chaotickém přelévání majetku, měnění sídel firem apod. V rozehraných obchodních partiích je obvykle tři tahy před protivníkem. Neoficiálně se ví, že tato skupina má dnes už více jak 50 procent Setuzy (již v dobách, kdy uvedených 49,92 procenta akcií ovládal vyškovský podnikatel Jan Gottvald bylo podle informací týdeníku EURO kvůli povinnosti odkupu od minoritních vlastníků pár akcií ulito bokem). Zhruba 38 procent akcí dnes drží ministerstvem zemědělství vlastněný PGRLF, na nějž, jak již bylo uvedeno, má být převedena třímiliardová pohledávka. Jestliže jí Podpůrný a garanční fond zkapitalizuje, měl by získat majoritu na úkor Českého oleje. Otázkou však je, v jaké výši se nakonec bude kapitalizovat a zda do výsledných majetkových poměrů nepromluví údajná, ale oficiálně nikdy nepotvrzená smlouva mezi PGRLF a Českým olejem o přednostním právu na nákup akcií. Mohlo by se pak stát, že Český olej bude mít nakonec více akcií než má dnes.

Česká cesta zemědělcům.

Jakýkoli kupec je v současnosti vystaven značnému riziku. „Myslím, že teď by do toho nešel ani rizikový kapitál. Kromě pohledávky u České konsolidační agentury jsou tam i další problémy a nikdo vlastně neví, co ještě nevyšlo na povrch,“ soudí skepticky nejmenovaný finanční odborník, který zná situaci uvnitř Setuzy. O olejářskou firmu projevili zájem i čeští zemědělci. Centrální odbytové družstvo Agroodbyt dokonce před časem zaslalo dopis premiéru Špidlovi, v němž velmi tvrdě kritizuje současný stav podniku. Hovoří o znehodnocování majetku a navrhuje, že by akcie držené PGRLF v zájmu stabilizace českého zemědělství a propojení prvovýroby se zpracovateli odkoupilo. Vedení Setuzy nelenilo a poslalo Špidlovi dopis také. Generální ředitel Janů se v něm snaží osvětlit důvody tíživé finanční situace (To bylo ještě předtím, než získalo formou „tollingu“ miliardu korun od Raiffeisenbank, viz EURO 32/2004). Zároveň zpochybňuje finanční možnosti Agroodbytu. „Je více než jasné, že investor existující třináct měsíců se základním kapitálem 50 tisíc korun není tím, kterého by Setuza v současné době potřebovala,“ uvedl Janů v dopise z 9. června. O měsíc později mu odepsala Jarmila Škvrnová, ředitelka odboru poradců premiéra Špidly. Současný stav, vzhledem k ekonomickým výsledkům, považuje za dlouhodobě neudržitelný. „Jsem přesvědčena, že základním a jediným úspěšným postupem ke znovuobnovení konkurenceschopnosti tohoto zpracovatelského gigantu je podstatné navýšení podílu státu v Setuze a následný prodej strategickému investorovi,“ uvedla v dopise, který má týdeník EURO k dispozici. Závěr odpovědi šéfovi Setuzy vyznívá direktivně. „Vzhledem ke skutečnosti, že váš dopis neobsahuje postup v následném časovém horizontu, očekávám v krátké době váš návrh. V jeho kontextu zohledněte, prosím, výše uvedený záměr reprivatizace. Současně mě informujte o vůli představenstva ustoupit od sporného zápočtu (myšleno zápočtu pohledávky skrze odkup části takzvané Nemethovy pohledávky - pozn. red.) a dále mě informujte, v jakém režimu budou do společnosti vráceny zpět finanční prostředky vyplacené za koupi Nemethovy pohledávky, podle mých informací cca 630 milionů korun,“ naléhá poradkyně dnes již bývalého premiéra.

  • Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).