Původní americké sankce z prosince loňského roku se ukázaly jako částečně funkční – američtí zákonodárci tehdy uvalili hrozbu postihu na firmy pracující na výstavbě plynovodu – v důsledku toho se z projektu stáhla například švýcarská firma Allseas, což značně zpomalilo proces výstavby, která měla být původně hotová v červnu letošního roku. Teď se američtí zákonodárci znovu snaží o zastavení stavby Nord Streamu 2.
Odstupení Švýcarů z celého projektu způsobilo nutnost využití ruských zdrojů. Kvůli projektu ruský Gazprom angažoval loď Akademik Čerskij, která je speciálně určená na výstavbu podvodních konstrukcí. Loď musela být do Baltského moře, přes které Nord Stream 2 má vést, dopravena až z Japonského moře.
„Někteří tomu nevěřili, ale původní sankce, kterých jsem byla autorkou společně se senátorem Cruzem, byly vážně efektivní ve snaze překazit dokončení plynovodu Nord Stream 2. Musíme v této snaze pokračovat a ujistit Rusko, že nemůže potají rozšiřovat po Evropě svůj vliv,“ uvedla k sankcím demokratická senátorka Jeanne Shaheen.
Nové sankce potenciálně zahrnují o mnoho více aktérů – měly by platit pro firmy, které jsou jakkoliv zapojené v pokládání plynovodu, poskytují pojištění či zajištění firmám zapojených ve výstavbě, ale i v poskytování přístavních služeb pro lodě, které se projektu účastní. Okruh možných firem, které se mohou podílet na kompletování Nord Streamu 2, se tak opět zužuje.
„Firmy z Rakouska, Německa, Francie a Nizozemí každý investovali do projektu miliardu eur, více než jeden tisíc společnosti z 25 států jsou plně závislé dokončení projektu,“ říká Sebastian Sass, mluvčí projektu Nord Stream 2. Celkově je situace poměrně paradoxní, neb Nord Stream 2 má podporu německých vládních představitelů, ale proti je například i Evropská komise nebo země jako Polsko, Dánsko a baltské státy. „Měli bychom mít na paměti, že v energetice se jedná o vzájemnou závislost,“ uvedl v květnu Josep Borell, šéf unijní diplomacie.
V současnosti je podíl ruského plynu na evropské
spotřebě zhruba 40procentní, po dokončení Nord Streamu 2 by se toto číslo mělo
ještě zvýšit. Právě to se nelíbí Američánům, podle kterých je to ohrožení
energetické bezpečnosti Evropy a další zhoršení bezpečnosti Ukrajiny, přes
kterou současné plynovody vedou. Podle některých expertů se však jedná čistě o
ekonomické zájmy Spojených států, které chtějí zvýšit dovoz zemního plynu do
evropských států.