Kvůli tomu, že americká Sněmovna reprezentantů odhlasovala zákaz TikToku v USA, vážně hrozí, že zhruba 170 milionů tamních uživatelů ztratí k oblíbené sociální síti přístup jednou provždy. Nestane se tak pouze za předpokladu, že ji čínská firma ByteDance během šesti měsíců prodá do amerických rukou. V opačném případě zažijí Spojené státy podobné odtržení jako před čtyřmi lety Indie. Ta ze dne na den od aplikace odstřihla zhruba 200 milionů lidí. Na druhou stranu, její příběh může být pro obyvatelé uklidňující. Vysílá totiž jasný signál: jde to i bez TikToku.
K celostátnímu vypnutí se Indie odhodlala v červnu roku 2020, přičemž impulsem k tomu byl násilný střet na indicko-čínské hranici, který si vyžádal 20 mrtvých indických vojáků. Spolu s TikTokem tehdy vláda v Novém Dillí zakázala i další čínské aplikace.
Spojené státy tento krok Indie pochválily a označily jej za správné rozhodnutí. „Tehdejší ministr zahraničí Mike Pompeo zákaz uvítal, řekl, že posílí suverenitu Indie,“ uvádí pro CNN zakladatel indického technologického webu MeduaNama Nikhil Pahwa.
Zákaz TikToku dle něj vedl k vytvoření mnohamiliardové příležitosti, protože 200 milionů lidí najednou „nemělo kam jít“. A nakonec to byly právě americké společnosti, které Indům nabídly útočiště. Zákaz se na druhou stranu neobešel bez bolesti, a to nejen běžných uživatelů, ale také tiktokerů, kteří na tvorbě krátkých videí postavili svůj byznys. Ostatně do roku 2020 se aplikace mezi indickou populací stala velice populární a pro mnoho lidí během pandemie představovala únik od reality.
Sázka na krátká videa
Netrvalo dlouho a započal boj mezi americkými technologickými giganty a domácími startupy, kdy obě strany měly cíl „volné“ uživatele ulovit. Podařilo se to například společnosti Instagram, která jen několik týdnů po incidentu spustila novou funkci Reels. Šlo o možnost zveřejňovat krátká videa, jež fungovala na obdobném principu jako ta na TikToku. V září se k podobnému kroku odhodlal také Google, když na svém serveru YouTube spustil formát krátkých videí YouTube Shorts, přičemž nejprve tak učinil právě v Indii.
Nárůst popularity v zemi začaly samozřejmě zaznamenávat též domácí projekty jako MX Taka Tak a Moj. Místní startupy ale neměly dostatečný dosah ani finanční možnosti amerických firem, a navíc platilo, že indičtí tvůrci svůj obsah rychle přesunuli právě na Instagram a YouTube. Konkrétně druhý ze zmíněných se podle vyjádření mluvčího Googlu, o kterém informovalo CNN, na indické ekonomice podílel v roce 2022 hned dvěma miliardami dolarů.
A proč je TikTok vlastně tak obávanou aplikací? Převážně kvůli způsobu, jakým o svých uživatelích sbírá data. Koneckonců, obavy o to, co s citlivými informacemi o amerických uživatelích bude, zákonodárci v USA vyjadřují už poměrně dlouho. A to i přesto, že odborníci na kybernetickou bezpečnost považují uvedené hrozby do značné míry za hypotetické.
Lidé by měli znát software svých telefonů
Podle některých odborníků není problém v aplikacích, ale v nedostatečné edukaci světové populace. „Nejsem si jistý, zda odstranění TikToku udělá v oblasti kybernetických bezpečnostních hrozeb nějakou díru do světa. Pokud nedojde k zásadní změně v informovanosti uživatelů o softwaru v jejich telefonech nebo o tom, co stahují z otevřeného internetu, je nepravděpodobné, že by se to změnilo,“ vysvětluje Vivan Sharan, partner poradenské společnosti Koan Advisory Group se sídlem v Novém Dillí, která se zabývá technologickou politikou.
Problém Spojené státy vidí také v tom, že by aplikace mohla sloužit Pekingu jako nástroj pro šíření propagandy a dezinformací. Otázkou ale je, o kolik „bezpečnější“ prostředí by zákaz TikToku ve skutečnosti přinesl. „Pokud jde o obsah a dezinformace, stále se potýkáme s mnohem závažnějšími problémy, jako jsou například deepfakes (reálně působící upravená videa – pozn. red),“ říká Sharan s tím, že tomuto problému aktuálně čelíme s TikTokem i bez něj.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin se dle BBC nechal slyšet, že hlasování o návrhu zákona zakazujícího TikTok je v rozporu se zásadami spravedlivé hospodářské soutěže. Generální ředitel sociální sítě Šou C‘ Čche zase podotkl, že schválením tohoto zákona vytrhnou USA miliardy dolarů z kapes tvůrců a malých podniků. A kromě toho bude prý navíc v ohrožení i kolem 300 tisíc pracovních míst.