Menu Zavřít

Analogová tma se stahuje nad Ústí a Budějovice

9. 6. 2010
Autor: profit

Na konci června České Budějovice, na konci srpna Ústecko. Vypínání analogu a přechod na digitální vysílání pokračuje podle plánu. Na analogové vysílání je odkázáno už jen 18 procent lidí a multiplex České televize už pokrývá přes 90 procent populace.

Autor: Martin Siebert

Už za necelý měsíc budou lidé z Českobudějovicka sledovat pouze digitální televizní vysílání. Na konci června se vypnou analogové vysílače a diváci bez nových televizorů s digitálním tunerem nebo bez set-top boxů uvidí od prvního července jen černou obrazovku. Dalším regionem na řadě je pak Ústecko. Tam se počítá s úplným přechodem na digitální vysílání od začátku září.

Digitalizace televizního vysílání v Česku pokračuje podle takzvaného technického plánu přechodu na digitální vysílání, který bývá nazýván „jízdním řádem“ digitalizace. Zatímco zpočátku procesu digitalizace dlouho vázla, nyní pokračuje bez větších problémů. Na některých místech by dokonce bylo možné přechod i urychlit. Nad úpravou technického plánu přechodu uvažuje i Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Podle jeho šéfa Pavla Dvořáka tomu ale zatím brání smlouvy, které mezi sebou uzavřeli operátoři, televize a provozovatelé sítí. „Do nich stát vstupovat nemůže,“ potvrzuje Dvořák.

Digitalizace jde podle plánu

Na konci srpna definitivně přestanou vysílat v zastaralé normě oba silné vysílače v Ústeckém kraji, Buková hora u Ústí nad Labem i Jedlová hora u Chomutova. Ještě předtím umlknou menší vysílače a řada diváků si bude muset vybrat – buď se přizpůsobit digitalizaci, nebo se na televizi přestat dívat. „Těm, kteří na digitální vysílání ještě nepřešli, to doporučujeme udělat co nejdřív, ještě před vypnutím vysílačů. Teď naplno spustíme informační kampaň zaměřenou na Ústecko, v níž zohledníme i jeho specifika,“ informuje národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva. Menší vysílače, které pokrývají zhruba 20 procent obyvatel kraje, začnou podle něj umlkat během prázdnin.

Analogový signál z pozemních vysílačů v Ústeckém kraji přijímá už jen 13 procent obyvatel. Mezi těmi, kteří se ještě nestihli připravit a vybavit přijímači digitálního signálu, však jsou podle Duspivy s největší pravděpodobností často důchodci a sociálně slabí. Pro ně bude změna technicky i finančně nepříjemná. „Naši zaměstnanci se často setkávají s kuriózními případy, třeba narazíme-li na velmi staré televizory, k nimž nelze standardní set-top box připojit. Ale přizpůsobit je umíme, stejně tak si poradíme i s potřebami neslyšících,“ uklidňuje Duspiva.

Digitalizace začala v Česku v roce 2005 a měla by skončit 11. listopadu 2011. Jen některé oblasti na Jesenicku a Zlínsku si analogový příjem podrží o rok déle. Podle šéfa ČTÚ nebude dodržení termínu problém. „Teď jsme zhruba v polovině realizace technického plánu přechodu,“ konstatuje Dvořák. Týká se to však především vypínání analogu. Naopak z hlediska zapínání sítí je podle něj téměř hotovo. Postupující digitalizace se odrazila i na podílu domácností, které využívají analogové vysílání. Podle společnosti Mediaresearch klesl podíl uživatelů analogu od roku 2008 ze 73 na 27 procent. A podíl domácností, které jiný než analogový příjem nemají, klesl z 62 na 18 procent.

Nedostatek televizních stanic

Zatímco „jízdní řád“ digitalizace se daří plnit bez větších problémů, na slibovanou rozšířenou nabídku si diváci budou muset počkat. Zvýšení počtu českých televizních stanic, jež měla digitalizace mimo jiné přinést, je totiž zatím v nedohlednu. Místo až desítek nových stanic tak vysílají zatím pouze TV Barrandov a zpravodajská Z1. Další držitelé digitálních licencí, například Febio TV nebo TV Pohoda, zatím stále vyčkávají. Není přitom vůbec jasné, zda vysílat skutečně začnou.

Přestože v Česku ještě nebyl kompletně dokončen ani přechod z analogového na digitální vysílání DVB-T, České Radiokomunikace (ČRa) už testují a připravují vysílání ve formátu DVB-T2. To umožňuje především šíření vysílání ve vysokém rozlišení s mnohem nižšími náklady než u současného formátu DVB-T. Pro diváky to znamená, že by mohli přijímat i HD vysílání pomocí běžné televizní antény. „Jsme připraveni spustit pilotní provoz DVB-T2 v řádu měsíců, byli bychom rádi, kdybychom dostali kmitočet od ČTÚ během letošního roku,“ říká manažer rozvoje a strategie služeb Českých Radiokomunikací Jiří Vykydal. Podle šéfa ČTÚ Pavla Dvořáka bude ale výběrové řízení na nové kmitočty vypsáno nejdříve po dokončení přechodu z analogového na digitální vysílání DVB-T, tedy v listopadu příštího roku.

Radiokomunikace chtějí nejprve zahájit pilotní projekt DVB-T2 v Praze. Postupně pak plánují rozšířit vysílání do všech krajských měst tak, aby jejich obyvatelé měli možnost sledovat ve vysokém rozlišení olympiádu v Londýně v roce 2012. Koncem roku 2013 by pak měl být proces završen a vysílání by mělo pokrýt většinu území České republiky. Aktuálně České Radiokomunikace testují vysílání ve formátu DVB-T2 ze Žižkovské věže v Praze na kanálu 25. Signál podle ČRa dosahuje až k Mladé Boleslavi a lze přes něj sledovat programy České televize a Novy v HD.

MM25_AI

Současný systém DVB-T je podle Jiřího Vykydala určen pro přechod z analogového na digitální vysílání, nový formát DVB-T2 by jej měl postupně nahradit. „Chtěli bychom připravit samostatný multiplex, na kterém rozvineme celoplošné pok
rytí televize s vysokým rozlišením. Poté začneme jednat o přechodu ze systému DVB-T na DVB-T2,“ konstatuje Vykydal. Oba systémy by podle něj měly fungovat několik let souběžně.

Pokud bude chtít divák přijímat televizi s vysokým rozlišením v systému DVB-T2, bude si muset ke své stávající televizi buďto dokoupit nový set-top box, který dokáže přijímat systém DVB-T2, nebo si bude muset pořídit nový televizor s integrovaným přijímačem pro DVB-T2.

  • Našli jste v článku chybu?