Práci z domova většina firem v Česku před pandemií nemoci covid-19 příliš nefandila. Manažeři nevěřili, že by lidé, kteří nebudou pod kontrolou, dokázali svoji práci dobře odvést. Zkušenosti z první vlny však ukázaly opak a na institut home office se dnes i zaměstnavatelé dívají pozitivně.
„Manažeři byli překvapeni tím, jak jsou lidi angažovaní. Já jim přitom vždycky říkám, že když jim dáte prostor, nebudete je na každém kroku hlídat a mít na všechno procesy, tedy pomůžete jim dělat práci dobře, tak budou angažovaní. A ejhle, projevilo se to,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, vedoucí oddělení analýz, komunikace a vztahů společnosti LMC, která v Česku mimo jiné provozuje největší pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz.
Jak pandemie nemoci covid-19 změnila pracovní trh v
Česku?
Prvně se výrazně změnily potřeby lidí ve vztahu k práci.
Významně narostl počet lidí, kteří za to hlavní považují nějakou práci vůbec
mít a uživit se. I před covidem zde sice bylo poměrně hodně lidí, kteří žili od
výplaty k výplatě a ztráta práce pro ně byla velmi ohrožující, v rámci covidu
je to ale mnohem naléhavější.
Lidem je tedy jedno, co dělají?
Spokojenost v práci či nějaké osobní naplnění lidé řešit nepřestali, tyto potřeby stále mají. Jen na čas ustoupily do pozadí, zejména v situaci, kdy je to pro ně v práci nejisté. Svého zaměstnání si zkrátka více váží. Jistota práce a její stabilita je velmi výrazný motiv, který se nyní dere do popředí.
Jak se situace projevila v nabídkách na pracovních
portálech?
Už v březnu se počet obsazovaných pozic propadl o pětinu, v
dubnu pak o téměř šedesát procent, což znamenalo téměř zastavení náboru. Obsazovaly
se jen technicky náročné pozice či ty klíčové, na něž se lidé hledají složitě a
dlouho. První oživení jsme zaznamenali až po konci nouzového stavu, tedy na
konci května. Pořád jsme ale meziročně výrazně níž. Na druhé straně rapidně
rostly poptávky, tedy aktivní životopisy. K dramatickému nárůstu došlo v květnu
a zejména v červnu.
Máte přehled, kolik firem poslalo své zaměstnance na home
office?
Home office v první vlně doporučila svým zaměstnancům
polovina firem, čtrnáct procent ho pak nařídila plošně. Alespoň část
zaměstnanců na home office mělo v první vlně pandemie devět z deseti
společností. Většina lidí přitom samotnou práci na dálku – pokud to tedy není
ten extrém, kdy jsme dva a půl měsíce zavřeni jenom doma – nevnímá jako
negativní věc. V průzkumu, který jsme si dělali v září, tedy před nástupem
druhé vlny pandemie, uvedla pouhá čtyři procenta dotázaných, že jim to
způsobuje nějaký problém. Naopak hodně lidí oceňovalo flexibilitu, tedy možnost
organizovat si čas po svém.
Firmy tento institut hodnotí jak?
Když jsme se ptali manažerů, co v souvislosti se zaváděním práce na dálku řešili, bylo to zejména zajištění komunikace či potřebného vybavení. Ze strany managementu to bylo také hodně o důvěře, tedy aby manažeři a vedení věřili svým lidem, že svou práci dokážou dobře odvést i v situaci, kdy nebudou plně pod kontrolou.
A dokážou?
Pro lidi v běžných pozicích, pro zaměstnance, to vůbec není téma. Oni to brali jen jako nové nastavení spolupráce, a pokud se jim věřilo, svou práci odvedli, jak nejlépe uměli. Manažeři pak byli často překvapeni tím, jak angažovaní jejich zaměstnanci byli. Já jim přitom vždycky říkám, že když jim dají prostor, nebudou je na každém kroku hlídat a mít na všechno procesy, tedy pomohou jim dělat práci dobře, angažovaní budou. A ejhle, projevilo se to.
Firmy tedy podle vás mají s prací na dálku veskrze
pozitivní zkušenosti?
Ano, schopnost práce zaměstnanců na dálku si v našem
průzkumu po prvním nouzovém stavu pochvalovalo téměř šedesát procent manažerů.
Spousta z nich je přitom z firem, které se předtím zavádění práce z domova a
priori bránily, protože tomu nevěřily a neměly pocit, že by lidé dělali, když
nejsou pod kontrolou.
Zůstane tento institut na pracovním trhu i po odeznění
pandemie?
Už po prvním nouzovém stavu firmy jednoznačně uváděly, že
jestli něco z toho, co zavedly či se se svými zaměstnanci naučily, zachovají i nadále,
bude to právě práce na dálku ruku v ruce s digitalizací. Ta to ale jen
podmiňuje. Věřím tedy, že se tento trend do značné míry v Česku udrží i po
odeznění současného stavu.