Setkávání zemí visegrádské skupiny (V4) s partnery mimo Evropu umožňuje především zahájit dialog o společných tématech, řekl před schůzkou V4 s izraelským premiérem ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál. Společná jednání V4 s třetími zeměmi jsou podle Dostála stále častější, hmatatelné výsledky však přináší spíše ve formátu s evropskými partnery.
„Robustní spolupráce z toho zatím nikdy nebyla, spíš to umožňuje otevřít dialog. Pro mimoevropské země tímto vznikne určitý kontaktní bod,“ řekl analytik Dostál. Na jednání s Egyptem na začátku července byla hlavním tématem nelegální migrace a terorismus. Dřívější kontakty s Japonskem nebo Jižní Koreou byly přínosem pro vědu. Příští týden ve středu se předsedové vlád v Budapešti setkají s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Témata schůzky zatím nejsou dostupná z oficiálních zdrojů. Česká expertka na Izrael Irena Kalhousová vidí potenciál v rozvíjení spolupráce v sektoru kybernetické bezpečnosti, zdravotnictví, vojenství nebo výzkumu, uvedla to v článku pro odborný web Visegrad Insight.
Přizvání třetí země k jednání V4 může pomoct také bilaterálním zájmům některého ze čtyř visegrádských států. Česku se podle Dostála vyplatilo zorganizovat v době předsednictví V4 setkání s představiteli Jižní Koreje. „Pro rozvíjející se styky s Jižní Koreou bylo prospěšné, že Česká republika mohla ukázat, že máme nějaké partnerství, které i oni mohou využít a vnímat nás jako bránu do střední Evropy,“ míní Dostál. Doplnil, že každá země V4 může během ročního předsednictví skupině navrhnout určitý formát setkání. Otázkou je, zda se pak nové partnerství udrží i do budoucna, nebo zůstane u jednoho setkání.
Přečtěte komentář o setkání Macrona se šéfy zemí V4:
Evropa že není supermarket? A co jiného by měla být, diví se Visegrád
Vedle nepravidelných schůzek s partnery mimo Evropu visegrádská skupina vytváří kontakty také v rámci starého kontinentu. Tradiční jsou formáty V4 plus země západního Balkánu nebo Východního partnerství. Těch se zpravidla účastní i představitelé unijních institucí. „Tato setkání jsou pevnou součástí kalendáře EU. Počítá se s tím, že Visegrád je udělá,“ uvedl Dostál.
Z těchto schůzek podle analytika těží i státy visegrádské skupiny. Mohou totiž vystoupit s pozitivně vnímaným tématem. „To je důležité vzhledem k tomu, že skupina sama od sebe teď mluví jen o migraci,“ míní Dostál.
S členskými státy EU se visegrádské státy na úrovni premiérů, ministrů zahraničí i jiných resortů setkávají, pokud vidí společný zájem v určitém sektoru unijních politik. „Může jít o energetiku, klimatické změny, regionální rozvoj, evropský rozpočet,“ vyjmenoval Dostál. Jednotný postup je vždy podmíněn shodou Prahy, Bratislavy, Budapešti a Varšavy.
Čtěte dále:
