Pořídil si při nedávné prezidentské návštěvě Číny Patrik Tkáč čínské dělo s opravdu velkou ráží, nebo je to začátek přestavby skupiny J&T na invazní plavidlo pro čínský obchodní výsadek v Česku a okolí? To je zatím vzhledem k mimořádné informační střídmosti obou společností nejasné. Co je ale jasné, je fakt, že začíná velká hra, která bude ve světě českého byznysu nepřehlédnutelná.
Dohoda o spolupráci mezi J&T Finance Group a CEFC China Energy má podle aktérů vyústit v minoritní majetkové propojení a její rozsah se neoficiálně udává částkou necelých sedmi set milionů eur, za něž by měl čínský partner získat třetinový podíl v J&T Bance.
A protože má jít o vstup prostřednictvím navýšení kapitálu, mohutně tím vzroste úvěrová kapacita banky. Při plném využití možností daných pravidly kapitálové přiměřenosti by mohlo jít až o více než dvě stě miliard korun, což je částka, kterou v Česku a na Slovensku, kde skupina operuje, opravdu není snadné racionálně utratit.
Trochu záhadný parťák
Na to, jak velkou firmou CEFC je, existuje jen relativně málo informací o jejích aktivitách a i medailonek v žebříčku největších světových firem Fortune Global 500, kam se letos společnost probojovala na 349. pozici, je dost strohý.
Firma CEFC byla založena jako privátní už v lednu roku 1980 se základním kapitálem téměř tři čtvrtě miliardy dolarů. V současnosti ji vlastní z 98 procent Shanghai Energy Fund Investment (SEFI) a ten je zase stoprocentně vlastněn společností Shanghai Energy Security Research Center. Různé zdroje uvádějí, že jde o pátou až šestou největší privátní firmu v Číně. Jak je zřejmé, konečný beneficient se ale hledá těžko. Obecně platí, že čínské privátní firmy mají při pronikání na západní trhy lepší pozici než firmy se státní účasti, protože přijímající země čínskému státnímu kapitálu nedůvěřují a mají obavy z ohrožení svých bezpečnostních zájmů.
CEFC působí v celé řadě odvětví od financí a energetiky přes investice do dopravní infrastruktury, lesnictví, development až po logistiku. Podle žebříčku FG 500 dosáhl její obrat 33,6 miliardy dolarů.
Velká část majetku i výnosů pochází ze zahraničních operací, z nichž jsou nejvýznamnější investice do ropného a plynárenského průmyslu na Blízkém východě a ve Střední Asii. S těžebními společnostmi v těchto regionech má CEFC uzavřeny dlouhodobé kontrakty na dodávky ropy a zemního plynu v celkové hodnotě padesáti miliard dolarů. Již patnáct let má uzavřenou strategickou dohodu s mexickou státní společností na dodávky zemního plynu. CEFC také vlastní a provozuje tranzitní stanice a zásobníky v přístavech v Latinské Americe, Evropě a jihovýchodní Asii.
Doma v Číně se chystá stavět obří rezervní zásobníky s kapacitou padesát milionů kubických metrů v přístavech čínských provincií Chaj-nan, Šan-tung a také v šanghajském přístavu.
Společnost CEFC stála také u založení think tanku China Energy Fund Commitee, který se podle svých internetových stránek zaměřuje na „podporu mezinárodního dialogu a porozumění různým kulturním hodnotám, regionální spolupráci, energetické bezpečnosti a otázkám souvisejícím s postavením Číny ve světě“. A „podporuje vzájemný respekt prostřednictvím veřejné diplomacie“. Tento think tank získal také zvláštní poradní status při Hospodářské a sociální radě OSN.
Společné zájmy
A kde se protínají obchodní zájmy čínského kolosu se zájmy česko-slovenské finanční skupiny J&T? Styčných bodů je mnoho, ale žádný jasný případ možné spolupráce na konkrétním projektu není zatím viditelný. Samozřejmě se nabízí spolupráce CEFC s holdingem EPH. Při jeho relativně vysoké míře zadluženosti a akvizičním apetitu by se nějaký partner asi hodil. Nicméně nelze očekávat, že by Číňané chtěli být mladším bratrem, a Daniel Křetínský se rozhodně nehodlá vzdát svého relativně čerstvě nabytého vlivu.
Nějaká spolupráce by se nicméně mohla rýsovat v případě nákupu Slovenských elektráren od italské společnosti Enel. EPH má eminentní zájem a problém je v ocenění firmy, kterou si Italové cení na nějakých tři a půl miliardy eur, což je částka trochu nerealistická, protože součástí slovenské energetické firmy je nedostavěná elektrárna Mochovce s nevyřešenou ekonomikou provozu.
Při současných cenách elektrické energie se Mochovce nedají provozovat bez masivní ztráty a velmi podstatné je, jak se k této situaci postaví slovenská vláda. Ta bude zřejmě muset požádat Brusel o svolení s uzavřením smlouvy státu s provozovatelem, kde by vláda garantovala výkupní cenu elektřiny podobně, jako to je u obnovitelných zdrojů. Nedávno takovou dohodu Evropská komise odsouhlasila Britům pro novou jadernou elektrárnu Hinckley Point. A Enel dobře ví, že jeho 66procentní podíl ve Slovenských elektrárnách má úplně jinou hodnotu s takovouto smlouvou než bez ní. Jenže se slovenskou vládou to umějí slovenští finančníci jistě lépe než Italové. Ti zřejmě proto nedávno zveřejnili informaci, že o jejich slovenskou dcerku projevili zájem… kdo jiný než Číňané. A to s nezpochybnitelnou jadernou kompetencí v podobě společnosti China National Nuclear Corporation. Spolupráce s jinými Číňany může EPH a J&T hodně pomoci.
Dalším místem, kde se mohou zájmy CEFC protnout se zájmy tuzemské finanční skupiny, je Unipetrol, kde J&T vlastní sedmadvacetiprocentní podíl a nabízí polskému státnímu koncernu PKN Orlen odkup celé firmy. Číňané disponují zdroji ropy i tranzitními kapacitami a mohli by mít zájem o zpracovatelské kapacity.
Orlen se zatím staví k nabídce odmítavě, ale s takovým gigantem v zádech lze jistě najít silnější argumenty a postavit výhodnější nabídku. Navíc zájem Poláků o udržení provozuschopnosti rafinerií v Kralupech a Litvínově je v současnosti dosti symbolický a firma je v latentním sporu se státem, zejména s jeho společností Mero, o ceny za tranzit ropy.
A možná překvapení
Různých menších průniků zájmů by se asi našlo ještě více, nicméně je dosti pravděpodobné, že se zde rodí nějaký jiný, možná ještě výrazně větší projekt, jak tomu nasvědčuje potenciální budoucí palebná síla J&T Banky. A tahle parta nemusí být zdaleka jediným partnerem na české straně.
Nešlo přehlédnout, že společnost J&T použila k dopravě za prezidentem Zemanem do Pekingu letadlo společně se šéfy PPF, a důvodem zdaleka nemusejí být jen úspory a staré kamarádství. Nakonec i nyní Křetínského Energetický a průmyslových holding vznikl ve spolupráci s Petrem Kellnerem, který na tom docela slušně vydělal.
Pro spekulace o propojení mocných podnikatelských skupin při spolupráci s čínskými investory zavdává tak trochu důvod fakt, že honorárním předsedou velmi aktivní Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce je pan Čchan Čchau-to, předseda představenstva, výkonný ředitel a člen Strategického rozhodovacího výboru CEFC China Energy Company. Je také prezidentem výkonného výboru China Energy Fund Committee a místopředsedou Rady čínského centra současných světových studií.
Tato komora vedená exministrem vnitra Jaroslavem Tvrdíkem je dlouhodobě podporovaná a také ovlivňovaná právě ze sídla PPF. A tak za dlouho utajovanou aliancí J&T a CEFC mohou stát i zájmy nejbohatšího Čecha a nějaký úplně nový byznys plán.
Čtěte také:
Byznys roku? Číňané chtějí vstoupit do skupiny J&T
J&T míří k propojení s šestou největší soukromou firmou v Číně
J&T Banka ukončila spolupráci s agenturou Moody’s, zůstane bez ratingu
