Podle odborníků je angličtina natolik využívaným jazykem, jehož znalost se v řadě firem pokládá za samozřejmost, že by se na školách alespoň část předmětů měla v tomto jazyce vyučovat. Zaměstnavatelé, kteří hledají jazykově vybavené pracovníky, požadují angličtinu v sedmdesáti procentech případů. „Tři čtvrtiny inzerátů obsahují požadavek na znalost cizího jazyka. A nejde jen o zahraniční zaměstnavatele – i malé lokální firmy míří na zahraniční trhy a potřebují lidi, kteří umějí jejich zboží prosadit, ale také komunikovat se zahraničními partnery. Lidé s aktivní znalostí více jazyků proto uplatnění nacházejí v současné době snadno a zaměstnavatelé jsou většinou ochotní za jejich kvalifikaci dobře zaplatit,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz.
Studie, kterou realizovala společnost TrackTest.eu ve spolupráci s personální agenturou Profesia.sk, ukázala, že Češi jsou na tom s angličtinou hůře než Slováci. Data byla sbírána v období dvou let od roku 2015 do poloviny loňského roku. Do testování se zapojilo přibližně 30 tisíc uchazečů o práci, kteří ve svém životopisu uvedli znalost angličtiny. Pocházeli ze třech zemí – z České republiky, Slovenska a Maďarska.
B1 vs. B2
Téměř třetina uchazečů o práci z Česka ve svém životopise uvedla, že ovládá angličtinu na úrovni B1. Takový kandidát by měl zvládnout většinu situací, v nichž potřebuje hovořit a rozumět v běžném každodenním kontaktu. Nejčastějším požadavkem zaměstnavatelů u pracovních pozic, které vyžadují aktivní znalost anglického jazyka, je úroveň B2. Ukázalo se, že více než polovina uchazečů tento požadavek nesplňuje.
Češi si při testech nejlépe vedli s poslechem a porozuměním, nejhůře dopadli s gramatikou. Největší problémy dělaly uchazečům minulé a budoucí časy a správné používání předložek a zájmen. Naopak skvěle uspěli Češi ve stupňování přídavných jmen, používání určitých a neurčitých členů, poměrně překvapivě i ve slovní zásobě a ustálených slovních spojeních, což jsou kategorie charakteristické pro aktivní znalost jazyka.
Slovenští uchazeči o práci dopadli nejlépe
a dosáhli 491 bodů z 1200bodové škály, Česká republika následovala s 479 body, třetí skončilo Maďarsko se 474 body. Z těchto tří zemí má Slovensko nejvyšší podíl lidí, kteří dosáhli úrovně znalosti B2 a vyšší.
Proč podle odborníků mají Slováci lepší výsledky? „Může za tím být velká ochota Slováků se stěhovat do zahraničí za prací. Z toho se dá vyvodit i velká potřeba cizích jazyků,“ zamýšlí se nad možnými důvody Tereza Najberková, metodička jazykové agentury Skřivánek. Připomíná, že podle odhadu ministerstva zahraničních věcí jsou ve světě dva miliony až 2,5 milionu českých krajanů a podle odhadu Úradu pre Slovákov žijúcich v zahraničí je to 2,24 milionu slovenských krajanů. „Což je na velikost obyvatelstva hodně,“ dodává.
O autorovi| Dalibor Dostál, redaktor serveru BusinessInfo.cz
