Menu Zavřít

Ani sousto nazmar. Iniciativy se snaží bojovat proti plýtvání jídlem

21. 4. 2020
Autor: Archiv

Iniciativ na záchranu nevyužitého jídla rychle přibývá, snaží se pomáhat i zavřeným restauracím.

Na počátku stál nápad, jak zamezit plýtvání nevydaným jídlem v restauracích,
například z obědových menu. Dnes Jakub Henni a Michaela Gregorová stojící za
aplikací Nesnězeno
pomáhají zajistit stravu pro zdravotníky, seniory či lidi bez domova. Rychle
tak v době koronakrize a s ní souvisejících opatření našli jiné využití pro
svou platformu, která s fungujícími stravovacími zařízeními stojí a padá.

Za normálních podmínek aplikace propojuje restaurace, kterým v daný den
zbylo jídlo, se zákazníky, kteří si naopak z jakéhokoli důvodu nechtějí vařit.
Ti díky platformě ušetří nejméně 30 procent z původní ceny a podnikům se zas
zvýší tržby. A především - zamezí se zbytečnému vyhazování pokrmů. Teď však své
síly napnula k prodeji stokorunových poukázek, kterými mohou lidé dobrovolně
přispět zmíněným skupinám a současně gastropodnikům pomáhají překlenout náročné
období.

Dvojice mladých podnikatelů se při své snaze spojila hned s několika neziskovými organizacemi a nejčerstvěji také s logistickým startupem DoDo, který díky dobrovolníkům pomáhá věnované jídlo rozvážet. Jen v posledních dnech se tak díky této iniciativě rozdalo a rozvezlo jídlo za více než 300 tisíc korun z dobrovolných darů.

Pomohli jste v době koronakrize své oblíbené restauraci?

Nebát se přizpůsobit

Nesnězeno se tak stalo jedním z nejviditelnějších příkladů, jak rychle lze
své podnikání přizpůsobit nečekaným okolnostem.

Vedle možnosti pomáhat se aplikace doslova ze dne na den změnila v ryze
objednávkový systém. „Přemýšleli jsme, jestli můžeme nějakým způsobem
restauracím pomoct. Zjistili jsme, že jsme pro ně platforma, kde můžou
bezkontaktně prodávat, a tak jsme se rozhodli, že po dobu, kdy jsou restaurace
zavřené, umožníme podnikům, aby u nás prodávaly se slevou i bez,“ popisuje
Hanni, proč se rozhodli upustit od byznysového modelu založeného na provizích z
každé prodané porce.

Prokletá sídliště
Nastavit zrcadlo české společnosti se snaží i vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří začali měřit potravinový odpad tamních domácností. První výsledky ukázaly, že nejvíc plýtvají obyvatelé sídlišť, ti průměrně vyhodí asi 33 kilogramů potravinového odpadu na člověka a rok. I na to však už existuje recept – aplikace Livali propojuje nadšené kuchaře a ty, kterým jídlo přebývá a nestihli by ho spotřebovat.

Původně se jejich podnikání opíralo o zkušenost s podobnou zahraniční
aplikací a rozhodnutí pomoci českým restauracím omezit plýtvání. „Překvapivě
nebylo těžké najít první podniky. Nejdřív jsme začali u malých bister a
cukráren v Brně, kde náš projekt vznikl. Postupně se to pak nabalovalo,“ uvádí
Hanni. Že jejich nápad může fungovat, naznačovala i obecně známá data.
Například OSN odhaduje, že celá třetina potravin se ve světě vyhodí nebo
znehodnotí. V EU je to na člověka až 115 kilogramů potravin za rok.

Jenže data o plýtvání v Česku donedávna úplně chyběla. Až iniciativa Zachraň
jídlo spolu s Akademií věd, společností Median a Ústavem zemědělské ekonomiky
přišla po provedeném šetření s odhadem, že segment jídelen a rychlého
občerstvení vyprodukuje asi 27 tisíc tun odpadu a potravinových ztrát ročně. Tedy
z každého kilogramu uvařeného jídla asi 11 deka.

Boj o teplé jídlo

Už v roce 2018 tak politici přispěchali s novelou, která všem obchodům s
rozlohou nad 400 metrů čtverečních přikázala nabízet neprodané jídlo
potravinovým bankám.

Průkopníkem se v tomto segmentu stal britský řetězec Tesco, který v
posledních letech zveřejňuje report o plýtvání potravinami ve svých obchodech.
Na základě nich tvrdí, že mezi lety 2018 a 2019 se mu ve střední Evropě
podařilo snížit objem vyhozeného jídla až o čtvrtinu.

„Zachráněného jídla je mnohem více. Museli jsme se přestěhovat do větších
prostor, kde máme větší sklad. Museli jsme taky koupit nové auto a rozšířit
personál,“ popisuje předseda Potravinové banky ve Zlínském kraji Michal
Trčálek. Jen v roce 2018 tu podle výroční zprávy distribuovali 90 tun potravin
v hodnotě skoro pět milionů korun. Ty následně putovaly k více než pěti tisícům
lidí, zejména seniorům, matkám samoživitelkám či lidem bez domova.

bitcoin_skoleni

Dosud však mohou potravinové banky přijímat jen tepelně nezpracované jídlo.
Dále se tak hraje například o možnost darovat i vařené jídlo z restaurací. Tomu
stojí v cestě především hygienické standardy, kdy se jídlo určené k výdeji musí
po čtyřech hodinách vyhodit. „Chceme vymyslet nějakou logistiku, jak to jídlo
ještě využít. V Itálii nebo v Maďarsku už to funguje,“ říká ředitelka
iniciativy Zachraň jídlo Anna Strejcová s tím, že se dále chtějí zaměřit
například na plýtvání ve státem provozovaných jídelnách včetně školních. Očekává
v nich ještě větší plýtvání než v těch soukromých.

  • Našli jste v článku chybu?