Česká vláda striktně odmítla německé veto
Jihočeská elektrárna Temelín prošla v minulých dnech dalším politickým testem. Německý kabinet požádal, aby se jaderná elektrárna na jihu Čech nespouštěla. Česká vláda však tento požadavek odmítla a do Berlína vzkázala, že nemá k zastavení Temelína žádný důvod. Investorská houpačka. Hrozba zastavení Temelína vyvolala spekulace o privatizaci a dalším osudu jejího majitele, elektrárenské společnosti ČEZ. Kurs akcií ČEZ klesl v pondělí 16. července více než o pětinu, a elektrárenská společnost tak musela být poprvé ve své historii přeřazena do zvláštního režimu obchodování. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž potvrdil, že by firmě při zastavení Temelína hrozil úpadek. Náklady na elektrárnu by s likvidací jaderných zařízení přesáhly 114 miliard korun. Hodnota ČEZ by se tak v privatizaci přiblížila nule. Někteří ze zájemců o privatizaci ČEZ okamžitě zdůraznili, že je politické potíže Temelína neděsí. „Deklarace německé vlády nijak nemění naše záměry a stále máme zájem o ČEZ, píše se ve stanovisku francouzské společnosti EdF, která je v soutěži o českou elektroenergetiku považována za favorita. „Zastavení Temelína by bylo nepříjemné, ale od účasti v privatizaci by nás zřejmě neodradilo, potvrdila pro týdeník EURO mluvčí dalšího nápadníka – společnosti British Energy – Carmel O Harová. Firma je v Británii největším provozovatelem jaderných elektráren. Do tendru o ČEZ chce jít v konsorciu s dalšími zájemci a s tím, že bude zodpovídat pouze za výrobu elektřiny. Německé firmy E.ON a RWE, které se rovněž o účast v tendru zajímají, se k výzvě německé vlády nevyjádřily. Pozorovatelé však soudí, že jim možnou účast v privatizaci řádně zkomplikovala. Vyčkávání. Zemanův kabinet věří, že své stanovisko ustojí i v budoucnu. Klíčovým momentem má být dokončení společného česko–rakouského postupu dohodnutého v prosinci loňského roku v Melku. Premiér oznámil, že tomuto kroku již nic nestojí v cestě. „Česká strana dokončuje zprávu o posouzení vlivu elektrárny na životní prostředí a s ní brzy padne poslední překážka uvedení Temelína do provozu, řekl. I když ze zprávy (kterou již česká strana předala Rakousku) vyplývá, že elektrárna „nemá na životní prostředí podstatný vliv , pro rakouské ekologické aktivisty je nepřijatelná. „Je to provokace, která by mohla zablokovat vstup Česka do Evropské unie, uvedl hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer. Schůzka Miloše Zemana a rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, která měla uzavřením dohod z Melku ukončit debaty o Temelínu, se neuskuteční dříve než v září. Posun již dohodnutých termínů si vyžádal komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen. Jeho mluvčí Jean-Christophe Filori uvedl, že se Evropská komise bude otázkám bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny věnovat až v příštích dnech. Německé výhrady. Stanovisko německé vlády, zprvu prezentované jako dokument, který schvaloval celý kabinet, zpracovalo spolkové ministerstvo životního prostředí. Jeho šéf Jürgen Trittin však může podle německých zvyklostí označit dokument svého úřadu za stanovisko vlády. Ředitel elektrárny Temelín František Hezoučký považuje Trittinovu zprávu za diletantskou. „Materiál je plný hrubých technických chyb a ve zkreslené formě opakuje argumenty o skutečnostech, které již byly mnohokrát posouzeny Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, Asociací západoevropských dozorných orgánů a skupinou Atomic Question Group ustavenou Evropskou komisí. Zpráva kritizuje Temelín v souvislosti s malými zárukami bezpečnosti. Za hrozbu považuje malou vzdálenost mezi parním a chladicím vodním potrubím. Tvrdí, že nebyla dostatečně prokázána životnost a odolnost vnější slupky reaktoru, kontejnmentu. Nespolehlivé prý jsou rovněž některé parní a vypouštěcí ventily. „Jediné oblasti, které vyžadují technické vysvětlení, je způsob souběhu vysokoenergetických potrubí a záruky fungování pojišťovacích ventilů, tvrdí Hezoučký. Silové páky. Informace o záporném postoji Německa vůči jihočeské elektrárně se v tisku objevily v pátek 14. července. Česká vláda vydala své stanovisko až ve středu 18. července. Jasně v něm však uvedla, že na německé požadavky nebude reagovat. „Vláda nemá důvod pochybovat ani o jaderné, ani o ekologické bezpečnosti, prohlásil premiér Miloš Zeman. Kabinet ovšem v té době již měl jistotu, že si tím nezavře dveře do Evropy. Proti spojení provozu Temelína se vstupem do Evropské unie se totiž v reakci na německý požadavek ohradili nejen představitelé bruselské administrativy, ale i členové vlád Německa a Rakouska. „Taková strategie by byla zavádějící, uvedl například rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer.
